Článek
Australský spisovatel a ředitel školy John Marsden strávil dlouhé roky studováním problematiky mladých lidí, jejich vývojem, schopností dosáhnout školních úspěchů a dalšími aspekty jejich dospívání.
Ve své nové knize, která se zabývá otázkou, jak rodiče zacházejí se svými dětmi a jak jim rozumějí, kromě jiného vyzdvihuje fakt, že jsme v současnosti svědky doslova pandemie nebezpečného, škodlivého či také tzv. toxického rodičovství, cituje jeho vyjádření server Guardian.
„Troufám si říct, že jde o celosvětový problém,“ uvádí autor. Jak sám vysvětluje, pojem škodlivé rodičovství není míněn ve smyslu emočního zneužívání, ale spíše se dá popsat jako špatně koncipovaný a zavádějící přístup k dětem, který ve výsledku způsobuje jejich emoční poškození.
Varuje jednoduše před rodiči, kteří se staví do role advokáta svých dětí, vše za ně řeší, umetají jim cestičku a obhajují je za každých okolností, i když jejich děti nejsou tak nadané nebo nevinné, jak si dospělí myslí.
Zdravý rozum jde stranou
„Jde převážně o střední třídu. Nejde o to, že by se rodiče záměrně chovali destruktivně, ale vypadá to, že jejich zdravý rozum a instinkty byly převáženy jinými úvahami,“ popisuje.
Stále více dětí je rodiči nadměrně limitováno v tom, aby se nezranily, zbytečně je něco nestresovalo, čímž dochází k omezování jejich volného dospívání, rozvíjení odolnosti a samostatnosti, uvádí Marsden.
Lepší vzdělání, více úzkostí
Jakkoli je současná generace dospívajících mladých více zručná a dosahuje lepších výsledků v mnoha oblastech společnosti, vliv rodičovské toxicity je na ní vidět poměrně zřetelně. Řadu i velmi úspěšných jedinců trápí problémy s mentálním zdravím.
Přechod z doslova bezstarostného dětství do opravdové reality života je pro tyto jedince velmi tvrdý. Ve chvílích, kdy je najednou nikdo „nedrží za ruku“, si často i přes své velké nadání a schopnosti nevěří, pochybují o každém svém kroku, nevědí, co sami se sebou.
„Rozsah problému je obrovský. Problém emočního poškození u mladých lidí se dá označit za pandemii. Takovou úroveň úzkosti mezi nimi jsem dosud nikdy neviděl,“ uvádí Marsden.
