Obézních dětí v ČR rychle přibývá

Že změnit rytmus života není jednoduché, o tom svědčí fakta: obezita nabírá ve světě rozměrů epidemie. Podle statistik na tom české děti nejsou až tak špatně jako ty v USA a západní Evropě.

Ale tím bychom se neměli nechat ukolébat. Před pár lety viděla dětská obezitoložka MUDr. Alexandra Moravcová jedno stokilové dítě do roka. Dnes k ní běžně přijdou i tři do měsíce. Rekordman její poradny má 168 kilo v 16 letech. A to jsou jen špičky ledovce. Obézních dětí, stejně jako dospělých, u nás rychle přibývá.

„Přijďte s Ondrou nalačno,“ řekne doktorka Moravcová rodičům obézního dítěte, kterému chce nabrat krev na celou řadu rozborů. Mají zjistit, jestli příčinou nadbytečných kil není nějaký zdravotní problém. Třeba špatná funkce štítné žlázy.

„Může nanejvýš hořký čaj a rohlík,“ zdůrazňuje těm, kteří mají dorazit třeba až na desátou hodinu. Když je pak zve do své ordinace, vidí třeba, že dítě spořádalo tatranku a vedle něj leží prázdná láhev od koly.

A to jsou pouze věci, které zjevně vidí. Dělat některá vyšetření pak nemá smysl, protože budou zkreslená.

Jakmile se rodiče dozvědí, že dítě není nemocné, jenom tlusté, problém pro některé z nich končí. Nechtějí nic řešit. „To má po nás,“ prohlásí. Obvykle mají smutnou pravdu.

Tlusté dítě bývá často věrným obrazem svých rodičů. Úspěšnost léčby takových dětí je pak logicky nízká. I když se odborník snaží sestavovat správný jídelníček. I když pošle děcko na speciální tělocvik atd.

Někdy jsou nadbytečná kila také otázkou peněz. Pokud má matka dvě obézní děti a chtěla by pro celou rodinu udělat salát, musí počítat se 100 až 150 Kč na večeři. Třeba smažené brambory a méně drahé uzeniny ji vyjdou levněji.

Obezita pak někdy mívá i své sociální důvody: nadbytečná kila trápí častěji lidi s nižšími příjmy.

Dalším problémem je pohyb. Mizí koutky, plácky a prostranství, kde děti můžou lítat jen tak bez dozoru. Sportovní oddíly se zaměřují na výkonnost a s obézními dětmi nepočítají. Rodičů, kteří dokážou se svými potomky pravidelně sportovat, není v dnešní uspěchané době mnoho.

„Obezity, na oběd,“ volají kuchařky a vychovatelky na děti v některých lázních, kde mají programy na hubnutí. Většině z nich se tam podaří shodit část nadbytečných kil. Obvykle stačí, když vyloučí z jídelníčku největší kalorické bomby, jedí přiměřené porce a začnou se trochu hýbat.

Jakmile se však doma vrátí k příliš kalorickému jídelníčku a k lenošivému způsobu života své rodiny, naberou během pár týdnů shozenou váhu zpět. A ještě pár kil navíc, podle zákonitostí jojo efektu.

Je zjevné, že hubnutí nemůže mít trvalý efekt, dokud celá rodina nezačne měnit nezdravé stravovací návyky a svůj styl života.

„Do lázní má navíc smysl posílat jen děti, které tam chtějí a zvládnou to bez hlubokého stesku,“ říká MUDr. Moravcová. „Pokud totiž odloučením od rodiny trpí, pobyt jim naopak psychicky uškodí a ony pak často řeší své frustrace jídlem.“

Společnost STOB a další instituce, které mají v hubnutí nejlepší výsledky, pořádají kurzy, do nichž chodí dítě i jeho rodiče. Nebo aspoň jeden z nich.

Zdá se, že větší šanci na úspěch mívá dítě štíhlých rodičů nebo rodičů, kteří trpí jen mírnou nadváhou. Obvykle jedí i žijí relativně zdravě a nemusí toho tolik měnit.

„Nejčastější chybou při hubnutí je, že se lidé snaží změnit příliš mnoho věcí najednou a navíc příliš rychle,“ říká Jana Divoká, která ve STOB vede kurzy určené dětem a jejich rodičům. „Logicky pak často selhávají.“ Největší šanci na úspěch mají podle ní ti, kteří změny v jídelníčku i v životě dělají pozvolna a promyšleně. Hubnutí jim přináší méně nepříjemných a více hezkých pocitů (podrobnosti na www.istob.cz).

Instruktoři pomáhají lidem v kurzu pochopit, v čem dělají chyby, a naučí je spoustu praktických fíglů. Třeba napíšou hezký dopis babičce, která vyjadřuje lásku jídlem. V dopise ji poprosí, že by dětem pomohlo, kdyby jim místo buchet připravila salát. Případně jim nedělala radost jídlem, ale třeba DVD s filmem nebo CD s muzikou.

Za největší problém u dětí považují odborníci přemíru sladkostí a sladkých nápojů. Ale i nepravidelné stravování a bezmyšlenkovitou konzumaci chipsů, hranolků a dalších kalorických bomb u televize. A přílišné vysedávání u ní nebo u počítače.

Řada výrobců se snaží nabízet nízkoenergetické varianty svých populárních výrobků. Příkladem je třeba novinka Coca-Cola zero nebo CocaCola light, Kofola Bez cukru, případně Pepsi Max, kde jsou cukry nahrazeny umělými sladidly, a mají tedy méně kalorií.

Pro dospělé mohou být v rozumné míře užitečnou náhradou. Pro děti však nejsou umělá sladidla vhodná. Navíc většina kolových nápojů obsahuje látky, které mohou přispívat k odvápňování jejich vyvíjejících se kostí.

Hry na počítači

Na zdravé a kaloricky přiměřené výživě by se měly podílet i školy a jejich jídelny. Proto Institut Danone připravil ve spolupráci s odborníky na výživu a hubnutí výukový počítačový program: Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě.

Školy ho mohou získat zdarma stejně jako výukové listy pro pedagogy a možnost učitele proškolit. Podrobnosti najdete na vyzivahrou.cz. Od září pak poběží podobně zaměřený web hravezijzdrave.cz. Řadu užitečných informací najdete i na vyzivadeti.cz