Oběd ve školce je dnes pro stále více dětí luxus. Přibývá rodičů, kteří na něj nemají

Andrea, matka dvou malých chlapců, a Marie, matka dvou dcer, řeší už měsíce, jak rozložit své skromné finanční zdroje. Obě ženy jsou samoživitelky, které jen nedávno přestaly pobírat rodičovský příspěvek a aktivně hledají práci.

Andrea pobírá dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení a skromné alimenty na mladšího Vojtíška. Po zaplacení nájmu, energií a jídla jí však už příliš peněz nezbývá. Je na úřadě práce. Přestože si udělala rekvalifikační kurz na pracovnici v sociálních službách, je ráda, že má od dubna slíbenou sezónní práci pro obec. Kdyby Vojtíšek nechodil do školky, neměla by šanci získat ani tu. „Jinak bych mohla pracovat jen v jedné ze dvou fabrik v blízkosti, ty ale mají třísměnné provozy. To si se dvěma malými dětmi nemohu dovolit,“ říká maminka.

Paní Marie prožívá něco podobného. „Na pracák jsem šla s předstihem už v létě, protože bez zaměstnání nemohu zaplatit všechno, co pro holky potřebuji,“ vypráví. „Podpora v nezaměstnanosti mi ale už skončila a já stále nic nemám. Jsem s dětmi sama, nemám žádné babičky ani příbuzné, kteří by mohli hlídat. Potřebuji proto sehnat zaměstnání, které zvládnu i s péčí o holčičky, nejlépe tedy na zkrácený úvazek,“ doplňuje.

A tak rozesílá životopisy, udělala si řidičák, aby zvýšila své možnosti, ale zatím o práci nezavadila. „Je to začarovaný kruh. Abych mohla sehnat práci, musí Štěpánka chodit do školky. Jenže školku musím zaplatit, a to bez práce nemám z čeho,“ říká Marie v obavách, jak dlouho ještě bude moci dcerka navštěvovat školku „na dluh“.

Obě ženy se tak obrátily s žádostí o pomoc na Patrona dětí.

Spousta rodičů, kteří své předškoláčky vychovávají sami a jejichž finanční situace není právě dobrá, má pocit, že sedí na stále se točícím kolotoči. Aby měli práci, musí jejich dítě chodit do školky. Aby tam však mohlo být, musí zaplatit školné a stravné. A na to bez práce nemají peníze. Jak z toho vyskočit?

„Většina činností, při kterých se dítě učí, probíhá dopoledne. Jestliže má tedy rodina problém zaplatit stravné v mateřské škole, je možné, aby dítě mělo jen dopolední svačinku a před obědem už odešlo domů,“ říká Radka Černovská, zástupkyně ředitele Základní školy a Mateřské školy Kopidlno.

Tento princip lze podle jejích slov uplatňovat i u povinného předškolního ročníku. „Ze zákona jsou ve školce povinné pouze čtyři hodiny docházky. Navíc je není nutné absolvovat výhradně přímo ve školce. Rodiče mohou zvolit možnost domácí výuky a chodit pravidelně na přezkoušení,“ doplňuje Radka Černocká a vedoucí školní jídelny Petra Smutná ji doplňuje: „Rodičům, kteří mají finanční potíže, se snažíme vyjít maximálně vstříc. Umožňujeme jim platby i mimo obvyklé termíny, například hned po výplatě, ať už ji mají kdykoli, nebo si je mohou rozložit i do více částí. Aktivně také spolupracujeme s neziskovými organizacemi, které rodičům s dlouhodobě nepříznivou finanční situací s úhradou stravného pomáhají, jako je například Patron dětí.“

Ne všude jsou, nebo mohou být tak vstřícní. Navíc to, že dítě chodí do školky jen na dopoledne situaci s výdělkem matce většinou nevyřeší. Zaměstnavatelů, kteří by chtěli, aby u nich pracovala matka s malým dítětem na pár hodin denně je spíše jako jehel v kupce sena. V praxi také není vůbec výjimkou, že pokud dítě nemá stravu zaplacenou, do školky ho prostě nepřijmou.

Podle tiskové mluvčí MŠMT Terezy Fojtové ředitel MŠ může podle paragrafu 5 školského zákona, pokud zástupci dítěte porušují závažným způsobem své povinnosti vůči škole (a tím lze rozumět i neplacení příspěvků za stravování), dítě z MŠ i vyloučit. Před tím však musí rodiče písemně na porušování povinností upozornit a požádat o nápravu.

Jak vyplývá z informací MŠMT, není dokonce vyloučeno po dohodě s ředitelem, aby si dítě nosilo z domova i vlastní jídlo. Zkušenosti rodičů však hovoří o tom, že jde spíše o výjimky související se zdravotními omezeními dítěte než s ekonomickou situací rodiny.

MŠMT vyhlašuje každoročně Výzvy na podporu zvýšení účasti dětí na předškolním vzdělávání, která mj. obsahuje zajištění školního stravování dětí se sociálním znevýhodněním a dětí, jejichž rodina se nachází v dlouhodobé nepříznivé finanční situaci, nebo se dočasně ocitla v nepříznivé finanční situaci. Ačkoli o dotaci může žádat celá řada subjektů, v současnosti ji získal pouze projekt SOS do školky.

Hlavním gestorem podpory dětí z nízkopříjmových rodin je však resort MPSV. To má v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) „Obědy do škol“, který je určen dětem od 3 do 15 let. Od letošního března navíc už není jeho využití striktně vázáno na dávky hmotné nouze. Šanci mohou dostat i nízkopříjmové rodiny, které na ni těsně nedosáhnou, nebo čelí různým nepříznivým situacím.

„Oprávněnými žadateli/příjemci ve výzvě jsou kraje a ty samy si mohou rozhodnout, na základě kterých z výše uvedených podmínek budou financovat školní stravování. Jsou kraje, které akceptují pouze hmotnou nouzi s potvrzením ÚP, ale i kraje, které akceptují jakoukoli výše uvedenou podmínku. Jednotlivá dotační řízení se tak mohou lišit,“ uvedl Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV.

A tak se opět vracíme v bludném kruhu k pomoci neziskovek, ať už mají peníze z dotace MŠMT jako „SOS do školky“, nebo prosí o pomoc laskavé dárce z celé ČR jako projekt Patron dětí.

„Zatímco v roce 2022 jsme v období leden až říjen zveřejnili 400 dětských příběhů s žádostí o pomoc s úhradou stravování v mateřských školách, letos to bylo ve stejném období více než 700. A nové stále přicházejí. V současné chvíli jsou na našem webu nebo na zveřejnění čekají žádosti v celkové hodnotě převyšující 1,8 milionu korun,“ uzavírá Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Nadace Sirius Patron dětí.