Článek
Jednou z hlavních příčin je bezesporu nedostatečná znalost problematiky léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce, laická veřejnost nemá o těchto metodách dostatek informací a do jejího uvažování se nutně dostávají také různé dezinformace.
Lidé se obávají nejen genetické zátěže takto narozených dětí, ale i možné záměny vajíček a spermií či abnormálního vývoje takového dítěte.
Nejčastěji citované mýty
Mýtus 1: Riziko hormonální léčby před odběrem vajíček
Přestože se vzhledem k charakteru mohou objevit určité obtíže, např. ovariální hyperstimulační syndrom, dochází k tomu nejvýše u jedné nebo dvou žen ze sta, a pokud lékař postupuje obezřetně, je skutečný výskyt obtíží ještě mnohem menší.
Mýtus 2: Komplikace při odběru vajíček
Tyto komplikace jsou v podstatě vzácné, mohou se týkat nejvýše dvou nebo tří pacientek z tisíce.
Mýtus 3: Vícečetné těhotenství
Je třeba rozlišit dvojčetná těhotenství, která se skutečně objevují ve 20 až 30 %, a těhoteství trojčetná či čtyřčetná, která sice před deseti lety byla relativně běžná, ale díky vývoji medicíny v této oblasti již k těmto vícečetným těhotenstvím prakticky nedochází.
Mýtus 4: Záměna spermií a vajíček
Opatření k zajištění bezpečnosti proti záměně upravuje zákon o tkáních a buňkách 298/2008 Sb. a vyhláška SÚKL 422/2008 Sb. Při manipulaci se spermiemi a vajíčky je v souladu s těmito předpisy dodržována vysoká míra zabezpečení včetně vícenásobné kontroly všech identifikačních údajů. Nelze absolutně vyloučit teoretické selhání vlivem lidského faktoru, ale v praxi k němu nedochází.
Mýtus 5: Abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci
„Žádný dostupný výzkum dosud neprokázal genetickou zátěž dětí narozených metodou IVF (oplodnění vajíčka dochází mimo těla ženy),“ uvádí prof. MUDr. Milan Mrázek, primář Clinical centre Iscare Lighthouse v Praze. „Ve srovnání s dětmi počatými přirozenou cestou jde o zcela zdravé, normální děti, které nemají žádné negativní vlohy, ať už imunologické, či genetické.“
Dítě díky asistované reprodukci
Dítě je obrovský dar a je jedno jakým způsobem přijde na svět. Lásku rodičů si získá tak jako tak. Možná i tím, že rodiče k jeho narození vedlo spoustu těžkostí. Je velice pravděpodobné, že si poté svého potomka více hledí.
Děti "ze zkumavky", jak se jim také říká, jsou stejné jako děti narozené přirozenou cestou. A je opravdu smutné, pokud si někdo i v dnešní době myslí něco jiného. Bohužel jedna třetina naší společnosti si o umělém oplodnění stále myslí spoustu nesmyslů a zavrhuje ho.
Co jste možná nevěděli
Průměrný počet všech narozených dětí připadajících na jednu matku za její život je v České republice pouze 1,3 (průměrný koeficient v zemích EU je 1,5), přitom koeficient fertility musí být alespoň 2,1, aby nedocházelo k „vymírání“ populace.
Jendím z důvodů je i to, že české ženy odkládají mateřství na pozdější věk. V současné době je průměrný věk české matky 29 let, což do budoucna zvyšuje pravděpodobnost problémů s početím.
Projekt DDAR nebo-li Děti díky asistované reprodukci se snaží zlepšit povědomí české veřejnosti o problematice neplodnosti a také její léčby. Na stránkách www.stopneplodnosti.cz najde široká veřejnost nejen poradnu, kde se snaží radit přední odborníci na asistovanou reprodukci, ale i zajímavé informace a seznam míst, kam s problémy neplodnosti přijít.
