Článek
Podle posledních průzkumů se zdá, že rozhodující slovo v oné hádance kluk nebo holka má klima. Je to ale složitější. Čím více postupujete na jih k rovníku, tím větší bude pravděpodobnost, že se narodí holka. Dřív se ale tvrdilo, že kluk.
Podle Kirsten Navarové a jejího článku v dubnovém čísle časopisu Biology Letters britské Královské vědecké společnosti na tom zřejmě spolupůsobí víc faktorů: vedle teploty také delší dny. Klima podle americké demografky pravděpodobně zasahuje i do míry potratovosti a ovlivňuje kvalitu spermatu.
Jsou tu samozřejmě i umělé vlivy. Čínská politika jednoho dítěte například vedla k nárůstu podílu chlapců nad děvčátky. Díky technickým vymoženostem je dnes snadné zjistit, jestli se v těle budoucí matky ukrývá chlapec nebo děvče, a Číňané toho využívali k „vyřazení“ ženských zárodků.
Pravděpodobnost vnuků
Z pohledu vnějšího prostředí jsou však ženské zárodky odolnější než mužské. Při nepříznivých podmínkách tak žena „vyrobí“ spíš holčičku.
To má své evoluční vysvětlení, známé biologům zejména u bezobratlých, ale platné i u savců. Samci se z pohledu reprodukčních možností od samic výrazně liší. Někteří „páni tvorstva“ budou mít mnoho potomků, ale jiní žádného – podle toho, jaké mají fyzické předpoklady zaujmout výrazné sociální postavení ve skupině. Naproti tomu velká většina samic má téměř jistotu, že rodit budou.
Proto ženský organismus bude v časech blahobytu rodit spíše samce, protože tak má větší šanci získat od svých synů hodně potomků třetí generace. V časech nouze ale organismus dá přednost rození děvčátek, které jsou sázkou na jistotu přinejmenším jednoho vnoučka.
To má svůj odraz ve stravovacích návycích. Ve vyspělých zemích v nedávné minulosti většina žen jedla kaloricky bohatou stravu a pravidelně snídala. Dnešní trendy jdou proti tomu, ale zůstaňme u stavu před touto módní vlnou.
Za bídy se rodí samičky
V jiném čísle téhož odborného magazínu o tom psal tým z britských univerzit v Oxfordu a Exeteru. Výzkum pracoval se skupinou 740 žen, které čekaly své první dítě.
Během těhotenství byly dotazovány na svoje stravovací návyky před početím a v prvních měsících jiného stavu. Více než polovina (56%) z žen, u které příjem potravy byl v době kolem početí kaloricky nejvydatnější, porodila chlapce, zatímco u žen s kaloricky skromnější stravou bylo chlapců jen 45 %. Vědci vyčíslili kalorickou hranici matek synů – 2413 kalorií denně – a matek dcer – 2283 kalorií.
Matky synů také uváděly větší příjem a pestrost živin jako draslíku, vápníku, vitamínů C, E a komplexu B12 a jejich snídaně tvořily častěji cereálie.
Budoucí maminky, které se v jídle výrazněji řídí sloganem „fit a light“ a které vynechávají snídani, mají nižší příjem sacharidů a glukózy. O té je z praxe umělého oplodnění známo, že její množství ovlivňuje pohlaví budoucího potomka: vyšší hladina „dělá“ chlapečky, nižší hladina stačí „jen“ na děvčátka.
Nedostatek glukózy, třeba jen relativní, jako hlavního zdroje energie pro organismus si tělo matky zřejmě překládá jako varování, že panuje všeobecná bída, a proto v souladu s největším živočišným příkazem zachovat rod produkuje samičky.
Pokoušet se takovou cestou dosáhnout vytouženého pohlaví dítěte je ale holý nerozum. Nadměrný příjem sacharidů vede k nadváze a k dalším zdravotním komplikacím jak matky, tak potomka, a stejně tak cílená podvýživa se může na zdraví plodu nemile podepsat.
Ve světovém průměru se rodí 106 chlapců na každých sto dívek, v procentech je to 51,5 ku 48,5. Poměr se mění podle mnoha sociálních ukazatelů napříč zeměkoulí, ale obecně tu působí zeměpisná šířka.
Jak funguje teplota?
Profesorka Navarová ve své studii shrnula údaje z 202 zemí během deseti let. Přesto dospěla ke zjištění, že podíl chlapců se směrem k rovníku snižuje, a to přes obrovské rozdíly v sociální a ekonomické úrovni porovnávaných zemí.
V oblasti mírného pásma se rozdíl v poměru chlapců a dívek snížil nejvíce, na 51,1 procentní převahu chlapců, v subarktických oblastech činil jejich podíl na všech narozených miminkách 51,3 procenta.
K obráceným závěrům, že jižněji se rodí chlapců více než na severu, dospěl roku 2000 tým nemocnice svatého Lukáše z Malty vedený Victorem Grechem. Pro severní polokouli jim vyšla tři pásma poměru pohlaví novorozenců.
Nad 55. stupněm severní zeměpisné šířky, ve Skandinávii, se rodí 51,2 procenta chlapců, ve střední Evropě od Británie přes Francii a Rakousko po Polsko (40–55°) o desetinu procenta víc, ale ve Středozemí včetně Malty, Španělska a Itálie (35–40°) je už podíl chlapců 51,6 procenta. V České republice připadá na jednu narozenou holčičku 1,06 chlapečka.
Vždycky jsou dvě možnosti
V severní Americe jsou pásma mírně posunuta – Mexiko (pod 30°), USA (30–50°) a Kanada (nad 50°), ovšem poměr chlapců a dívek se mění obráceně. Na jihu je téměř vyrovnán a stoupá směrem k severu. Poměr narozených chlapečků k holčičkám je přitom v obou jižních pásech Evropy vyšší než ve stejné zeměpisné šířce v USA.
„Nedokážeme to vysvětlit,“ přiznal tehdy v Journal of Epidemiology and Community Health profesor Grech. „Odporuje to jinde platnému fenoménu víc na jih, víc chlapců.“ Ani po devíti letech od Grechovy studie nemají porodníci jasno. Fenomén zeměpisné šířky funguje navzdory tomu, že vnější teplota prostředí nemá vliv na vnitřní teplotu těla, kde k oplodnění dochází.
„Netušíme, proč tomu tak je,“ řekl před několika týdny Ian Craft z londýnského Centra pro lidskou reprodukci. „Naše neznalost je vlastně fascinující – když si pokládáte otázku, zda to bude kluk nebo holka, jsou tu pořád dvě možnosti.“
Mrkněte i na video „Jak ovlivnit pohlaví dítěte” na Stream.cz.
