Článek
V současnosti je módním trendem eliminovat u dětí neorganizovaný volný čas a ihned po vyučování je odeslat do nějakého kroužku. Tento jev je zajisté chvályhodný, ale za předpokladu, že kroužky děti baví a také, že každý den není úplně jinak zaměřený.
Nezřídka se stává, že děti a jejich dopravovatelé jsou štvanci, přebíhají z jednoho kroužku na druhý. Je otázkou, zda taková extrémní všestrannost hraničící až s přetěžováním dítěti něco pozitivního přinese.
„Pro naučení se novým dovednostem (sport, umění, cizí jazyk) je třeba více opakování během týdne, proto nestačí mít jednou týdně tenis, pak angličtinu, a ještě k tomu flétnu či keramiku. Také nesmíme zapomínat na sociální rozměr ‚kroužkování‘, dítě by mělo zapadnout do stabilního kolektivu vrstevníků, se kterými se bude pravidelně scházet na tréninku, soustředěních či závodech,“ upozorňuje učitel tělesné výchovy a trenér Martin Pěkný z atletického klubu v Černošicích a Dobřichovicích ASK Dipoli.
Atletika jako základ většiny sportů
Pokud dítě prozatím nemá vztah k žádnému konkrétnímu sportu a pro rodiče je tak těžké vybrat sportovní kroužek, kde by se dítěti mohlo líbit, pak je vždy nejlepším řešením kroužek zaměřený na všestranný sportovní rozvoj, který dokáže vzbudit a podporovat v dítěti chuť se hýbat.
„I když se nabízejí už pro předškoláky kroužky zaměřené na jednu sportovní disciplínu, třeba hokej nebo balet, raději s nimi počkejte, až budou děti o pár let starší, jinak jim hrozí jednostranná zátěž. V tomto věku děti naopak potřebují co nejvšestrannější pohybovou průpravu,“ doporučuje Kristýna Přibylová z dětských profesionálních tělocvičen Monkey´s Gym.
A právě na všestrannou přípravu se zaměřují u menších dětí kroužky jako Atletická přípravka, Sokol, Monkey´s Gym či Děti na startu apod.
„Výhodou atletických tréninků u mladších dětí je, že kromě jednotlivých atletických disciplín si zde hrají nejrůznější sportovní hry, do kterých trenéři zařazují i prvky gymnastiky, míčových her, jógy, strečinku rozvíjející celkovou všestrannou obratnost dětí. Zkušení trenéři do svých tréninků pak zařazují i plavání či kompenzační cvičení a další aktivity rozvíjející konkrétní schopnosti dětí,” upozorňuje trenér a předseda atletického klubu ASK Dipoli Tomáš Vodička.
„Díky všestrannému tréninku se v pozdějším věku pozná, na jaký sport je dítě skutečně talentované a následně jsme schopni rodičům doporučit jeho další sportovní směřování. Naším cílem není pouze vychovat z dětí vrcholové atlety, ale vzbudit v nich radost a potěšení z pohybu. Proto do celkového konceptu zařazujeme také psychologii a fyzioterapii, které jsou v každém sportu také velmi důležité,” dodává Vodička, který se řadí mezi top trenéry dětí a mládeže.
Ve stejném duchu probíhají i kroužky vedené trenéry HESU Sportovní akademie Zuzany Hejnové, které probíhají na základních školách, které o takové kroužky mají zájem. I zde se děti naučí základním atletickým disciplínám, ale i základům gymnastiky či pohybovým a míčovým hrám.
„Na našich kroužcích klademe důraz na zdraví. Pohyb musí být přirozený, nesmí bolet. Učíme děti správně koordinovat jejich pohyby a rozumět jejich tělu. Zaměřujeme se ale i na kvalitní odpočinek a zdravé stravování,” vysvětluje ředitel HESU Jan Žalud.
Nezapomenout dát prostor pro nudu
Nelze ale také zapomínat, že je zapotřebí dát dítěti i prostor, aby se ve svém volném čase mohlo nudit. Přílišné organizování času dětí totiž může být v konečném důsledku až negativní, protože děti odvádí od objevování toho, co je skutečně může zajímat.
Psychoanalytik Adam Phillips tvrdí, že schopnost nudit se může být vývojovým úspěchem dítěte.
„Nuda umožňuje rozjímat o životě, nikoliv jím jen proběhnout,“ říká ve své knize On Kissing, Tickling, and Being Bored: Psychoanalytic Essays on the Unexamined Life.
„Chtít, aby dítě bylo zabavené a nezjišťovalo, co ho baví, je jeden z nejvíce despotických požadavků dospělých,“ dodává odborník.
Avšak ani nuda neznamená, že děti budou trávit svůj volný čas na mobilech a tabletech.
Kterým klíčovým kritériím je vhodné věnovat pozornost při výběru kroužku nebo klubu?
- Trenér pravidelně komunikuje s rodiči a poskytuje zpětnou vazbu o jejich dětech.
- Trenér se zajímá o aktivity dětí mimo tréninky (např. škola, přátelé…).
- Trenér bere ohled na zdravotní aspekty dětí a jejich biologický věk.
- Tréninky jsou pravidelné a minimálně dvakrát týdně (pokud je pouze jednou týdně, dítě si nevytvoří vztah s ostatními dětmi, ani s trenéry či k samotnému sportu).
- U mladších dětí se klade důraz především na všestrannost a hravost v tréninku.
- Pořádání dalších důležitých činností k tréninkům (soustředění, závody, společné akce atd.
- Trenér vytváří týmového ducha a vyrovnaný přístup ke všem dětem.
- Individuálnější přístup (méně dětí, cca 6-15 na jednoho trenéra. Při více dětech není možné se všem dostatečně věnovat a z tréninku se stává festival ztraceného času.).
- Logické a cílené řazení tréninků v průběhu celého roku.
- Není kladen přehnaný tlak na výkon, výsledky a úspěch dítěte za každou cenu.