Nejčastější oční vady v dětském věku

Pro mnohé může být překvapivé, že i děti mohou mít oční choroby, spojované se stářím, tedy šedý a zelený zákal.

U vrozeného šedého zákalu (katarakta) se jedná o jednostranné, nebo oboustranné postižení čočky v oku. Příčinou může být horečnaté onemocnění, nebo infekce matky v prvních třech měsících těhotenství, rodinná predispozice, ale i neznámá příčina.

"Projevuje se zkalením čočky v optické ose oka a bývá odhaleno v rámci poporodního vyšetření, které podstupuje každé narozené dítě (péče u nás je v tomto smyslu prvotřídní i v celosvětovém měřítku). V závislosti na stupni zkalení a jedno či oboustranném postižení je stanovena strategie dalšího postupu," vysvětluje MUDr. Petr Novák, zakladatel Refrakčního centra a specialista na oční choroby z Nemocnice na Homolce.

Při jednostranném sytém zkalení je operace provedena neprodleně v prvních měsících po porodu, u oboustranného, nebo mírnějšího zkalení je operaci možné i odložit na pozdější čas.

Také zeleným zákalem (glaukom) může dítě trpět na základě vrozené predispozice, nebo specifických strukturálních a anatomických změn oka, kde dochází k hromadění tekutiny v oční bulvě. To vede ke zvýšení nitroočního tlaku, který se přenáší na nitrooční struktury a dochází k útlaku nervových vláken v místě odstupu zrakového nervu na zadním pólu oka. Vzniklé postižení by mohlo mít trvalé následky a je proto potřeba ho včas rozpoznat. Řešením je okamžitá medikamentózní, nebo chirurgická léčba.

Projevuje se problémy při hře, v odhadu vzdáleností, narážením do předmětů, neschopností odlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky apod. "Podezření zpravidla pojmou rodiče na základě pozorování a v této chvíli by měli upozornit dětského lékaře," upozorňuje Novák.

Další možností je zjištění pediatra v rámci lékařské prohlídky. Následovat by mělo vyšetření u očního dětského specialisty, který potvrdí, nebo vyloučí oční postižení a doporučí případně brýlovou, či jinou korekci.

Existují tři různé refrakční vady – krátkozrakost (vada je korigována minusovými skly nebo kontaktními čočkami), dalekozrakost (vada je korigována plusovými skly nebo kontaktními čočkami) a astigmatismus (je korigován cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami).

Neléčená vada, zejména ta jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.

Tupozrakost je funkční porucha zrakové ostrosti, která vzniká v dětství nejčastěji v důsledku šilhání, vysoké refrakční vady, anisometropie (tj. vyššího dioptrického rozdílu mezi očima) nebo jiných očních onemocnění (např. vrozený šedý zákal apod.).

Zrakové funkce dítěte se vyvíjejí do šesti až osmi let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství, může toto oko trvale funkčně oslabit. "V praxi to znamená, že tupozraké oko nedokáže ani s nejlepšími korekčními pomůckami (brýlemi či kontaktními čočkami) dosahovat takové zrakové ostrosti jako oko zdravé. To limituje i možný efekt refrakční operace. Ta dokáže odstranit pouze dioptrickou vadu, ale bohužel nedokáže odstranit tupozrakost," varuje lékař.

Vzniká nejčastěji v důsledku vrozené nebo získané poruchy vidění oka, nebo funkce okohybných svalů. K vychýlení osy oka dochází jedno či oboustranně, podle stupně postižení vidění. U každého pacienta s tímto problémem je nutné provést specializované strabologické vyšetření. Existuje totiž určitá souvislost mezi postavením očí a dioptrickými vadami.

V určitých případech může odstraněním vady dojít k eliminaci šilhání, v jiném případě by odstranění dioptrické vady mohlo znamenat zvýraznění šilhání nebo dokonce vznik velmi nepříjemného dvojitého vidění (tzv. diplopie).