Článek
Virus se šíří kapénkovou nákazou a fyzickým kontaktem. Rizikovou skupinou jsou také děti s vrozenou srdeční vadou. Pokud dítě nemoc prodělá, zvyšuje se u něj možnost vzniku astmatu v pozdější době.
Počáteční příznaky onemocnění připomínají běžnou infekci horních dýchacích cest s horečkou, rýmou a kašlem. Zhoršují se však, když se infekce začne šířit do plic. Mezi vážnější příznaky patří obtížné dýchání, pískoty až přestávky v dechu, může se objevit i bronchitida a pneumonie.
Velmi důležitá je prevence a informovanost rodičů
Nejúčinnější zbraní proti nákaze je tzv. imunoprofylaxe, to znamená podávání speciálních protilátek, které dítě ochrání před nebezpečným onemocněním. Dětem je podána jedna injekce měsíčně po dobu trvání RSV sezóny (od listopadu do března, zpravidla 5 injekcí).
"Neonatolog vždy vybere děti s nejvyšším rizikem nemoci a průběžně je sleduje. Specializovaná centra indikují každoročně malé pacienty v září. Ročně je kvůli RSV hospitalizováno kolem 20 % předčasně narozených dětí," říká primář neonatologického oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce Martin Čihař.
Rodiče nedonošených dětí by se měli o nemocech novorozenců dozvědět co nejvíce. Šance předčasně narozených dětí přežít a uchovat si zdraví rostou, když je dobrá spolupráce neonatologa, pediatra a informovaných rodičů.