Článek
Komplikovaná cesta k miminku začala pro Lucii už při samotném početí. Musela podstoupit umělé oplodnění. „Všechna vyšetření, všechny screeningy byly v pořádku. Tam nic nenasvědčovalo tomu, že by hrozil předčasný porod,“ uvedla náš rozhovor maminka.
„Ale ve 23. týdnu jsem začala mít bolesti, a tak jsem zašla k lékařce, která mi dala magnesium, protože to vypadalo na klasické křeče,“ pokračovala.
Do dvou hodin ale jela Lucie zpátky do nemocnice s velkými bolestmi. „Už to bylo nesnesitelné. Bolesti přicházely po dvou minutách. Nešlo už o obyčejné křeče, ale podle lékařů šlo již o kontrakce,“ vzpomíná na květnové události Lucie.
Další dva dny se lékaři kontrakce snažili zastavit. Ale následující ráno již začal chlapec sám postupovat porodními cestami. „Pamatuji si jen, jak začala sestřička křičet na druhou, ať okamžitě volá ARO, a pak během chvilky bylo okolo mě strašně moc lidí,“ popisuje události maminka.
„Ve 03:55 hodin jsem psala příteli, že rodíme a ve 04:03 hodin byl malý venku,“ dodává.
Po porodu čekala, že jí syna okamžitě lékaři odvezou, protože do poslední chvíle nikdo nevěděl, zda bude žít. O to víc pak byla Lucie překvapená, když syna lékaři začali oživovat a následně intubovat přímo před ní. Mohla ho tak během toho všeho držet za nožičku a být tedy nonstop s ním, vypráví.
Po těchto událostech odvezli Vašíka o hmotnosti 530 gramů na ARO a přibližně dvě hodiny na to mohli rodiče za ním.
V nemocnici strávili čtyři měsíce. „Původní termín porodu byl 4. září a čekalo se, že půjde domů v termínu porodu nebo až po termínu. Domů jsme ale šli už před termínem a bez kyslíku,“ vypráví Lucie.
Ony čtyři měsíce byly ale velmi náročné, především psychicky. Během té doby se snažila paní Lucie udržet mateřské mléko, což se jí podařilo, a tak může být malý Vašík i nyní plně kojený.
Rodiče nedonošeného miminka by měli být do péče zapojeni okamžitě. I když je dítě v inkubátoru
„Teď už je to normální miminko. Sice máme doma oxymetr, který mu měří kyslík v krvi, když spinká, ale jinak je naprosto zdravý,“ uzavřela povídání pyšná maminka.
Vysoké riziko úmrtí
Vašík se narodil ještě před 24. týdnem, což je v České republice oficiální hranice životaschopnosti.
„Tyto děti mají vysoké riziko úmrtí, případně jiných komplikací. Vašík to ale zvládl velmi dobře,“ vysvětlila lékařka Tereza Lamberská z Neonatologického oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Porod Lucie byl ale velmi náročný. „Neměla šanci se na to připravit. Opravdu ze zdravého těhotenství najednou začala rodit. U porodu jsme nicméně mohli použít resuscitační lůžko, díky němuž jsme mohli u miminka provést poporodní resuscitaci a stabilizaci ještě v okamžiku, kdy bylo připojeno k pupeční šňůře a kdy tedy ještě mohla proběhnout transfuze placentární krve,“ doplňuje Tereza Lamberská.
Miminko se narodilo s hmotností 530 gramů a bylo tedy opravdu velice nezralé a křehoučké. „Přesto úvodní minuty jeho života mohl strávit na břiše své maminky, která mohla být součástí toho všeho, což bylo i pro ni velmi důležité,“ vysvětluje lékařka.
Dříve by přitom něco podobného bylo nemyslitelné. Miminko se muselo bezprostředně po porodu odnést a maminky tak svá dítka často hned po porodu neviděly.
23 předčasných porodů denně
V Česku se předčasně narodí průměrně 23 dětí denně. V takových případech může nedonošeným dětem pomoci právě speciální resuscitační lůžko. Jediné v Česku je v pražské porodnici U Apolináře.
Lékaři na neonatologii operují nedonošence přímo na oddělení
Lůžko je vybaveno pokročilou monitorovací technikou a videokamerou. Umožňuje provedení metody stabilizace novorozence na nepřerušené pupečníkové šňůře, a to i při porodech extrémně nezralých novorozenců s porodní hmotností pod 1000 gramů před 28. týdnem těhotenství.
Transfuze placentární krve současně s provzdušněním plic snižují rizika závažných komplikací a úmrtí u nezralých novorozenců. Zároveň dochází ke zmírnění traumatu matky z předčasného porodu, usnadnění poporodní adaptace a posílení vazby matky s maličkým miminkem, což jsou hlavní benefity inovativní metody, která se u extrémně nezralých novorozenců využívá zatím výjimečně.
„Každý rok pečujeme o dvě až tři desítky dětí narozených v tomto období. Procento přežití v posledních letech stouplo na cca 85 procent i u nejnižších týdnů těhotenství. Vysoce specializovaná péče řetězí nejnovějších poznatky, které jsou zaváděny do klinické praxe. Jedním z nich je i metoda poporodní stabilizace na pupečníku extrémně nezralých novorozenců. Tento postup respektuje fyziologicky přítomné a postnatálně plně vyjádřené fetální reflexy, které mohou u extrémně nezralých novorozenců komplikovat adaptaci na mimoděložní život,“ vysvětluje profesor Richard Plavka, primář neonatologické části Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.