Článek
Průzkum proběhl na konci loňského školního roku mezi téměř třemi sty studenty středních škol po celé republice. Na otázku, zda vědí, jak se provádí samovyšetření prsou, odpovědělo kladně 67 % dívek, záporně 33 %. Na stejnou otázku týkající se samovyšetření varlat odpovědělo kladně 55,5 % chlapců a záporně 44,5 %.
Dospívající studenti tedy mají ve srovnání se studentkami výrazně menší povědomí o tom, jak se samovyšetření provádí, což může být jeden z důvodů, proč jich na otázku, zda si varlata vyšetřují, odpovědělo kladně pouze 37,5 procenta.
Z dalších otázek vyplynulo, že studenti mají velmi dobré znalosti o zásadách prevence onkologických onemocnění, většina jich ale nechodí na preventivní prohlídky. Na otázku, zda v uplynulém roce dívky byly u gynekologa, aniž měly nějaký problém, odpovědělo kladně pouze 57 % dívek ve věku od 15 do 18 let. Téměř 94 % studentů a studentek ale vědělo o tom, že jediným druhem rakoviny, před nímž se lze do určité míry chránit očkováním, jsou nádory děložního čípku.
Výsledky průzkumu odborníky nepřekvapily. „Ženy se obecně o sebe starají víc než muži, proto mne nepřekvapuje, že si mladí muži samovyšetření varlat provádějí v tak nízkém procentu. Poněkud mne ale překvapuje, že o samovyšetření prsou i varlat se na středních školách ví v tak nízkém procentu. Předpokládal bych, že je to součástí obecného vzdělávání, a tedy že o tom ví sto procent středoškoláků,“ okomentoval výsledky průzkumu přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně profesor MUDr. Rostislav Vyzula.
Samovyšetření je velmi důležité
Samovyšetření je přitom při prevenci onkologických onemocnění zcela zásadní. „Rakovina je velmi zákeřné onemocnění, a i když jsou pokroky v léčení a možnosti vyléčení rakoviny velké, stále jde o velmi závažné onemocnění. Proto nabádáme občany k pravidelným preventivním prohlídkám, a samovyšetření je jejich součástí. Když zjistíme rakovinu v časném stádiu, je šance na úplné vyléčení mnohem vyšší, než když na ni přijdeme ve třetím či čtvrtém stádiu. Časně zjištěná onemocnění umíme většinou i kompletně vyléčit, léčebný postup je většinou jednoduchý, pro pacienta nezatěžující a v průběhu dalšího života již člověk nemusí mít s tímto onemocněním žádné potíže. A to se týká právě rakoviny prsu a rakoviny varlat,“ říká profesor Vyzula.
Podle něj vzniká rakovina varlat právě především u mladých mužů. Rakovina prsu sice postihuje spíše ženy v pozdějším věku, návyky v podobě samovyšetření získané v mládí ale mohou pomoci onemocnění odhalit včas. U rakoviny prsu však musí jít ruku v ruce s mamografickým vyšetřením, dodal profesor Vyzula.
MUDr. Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty upozorňuje, že zhoubné nádory, které se vyskytnou u mladých lidí, jsou zpravidla agresivní a nebezpečné a velmi záleží na jejich časném záchytu. „Nádory v mladém věku nepodléhají celospolečenskému screeningu, takže záleží jen na odpovědnosti mladých lidí a lékařů prvního kontaktu, tedy praktických lékařů, urologů či gynekologů, zda je onemocnění odhaleno včas ve vyléčitelné fázi,“ říká docentka Tesařová.
Informovanost se zvyšuje
Čísla z průzkumu projektu Rakovina není náhoda svědčí podle docentky Tesařové o tom, že se informovanost zvyšuje, což je potřeba, protože ženy ve věku nad 45 let využívají možnosti bezplatného screeningu prsou jen v 51 procentech. „A samotný průzkum je vlastně dobrá kompletní informace pro jeho účastníky o tom, že jsou tyto preventivní aktivity smysluplné,“ dodala onkoložka.
V Česku je každoročně diagnostikováno 5500 nových případů rakoviny prsu, na následky karcinomu prsu zemřou každý rok dva tisíce Češek. Mezi příčinami úmrtí českých žen ve věku od 20 do 54 let jsou nádory prsu na prvním místě. Zhoubné nádory varlat jsou nejčastějším nádorem u mužů ve věkové skupině mezi 20 a 34 lety. Pokud se nádor neléčí, velmi rychle se šíří. Rakovinou varlat u nás ročně onemocní asi tisíc mužů, většinou mladých. Úmrtnost se pohybuje okolo tři čtvrtě procenta pacientů.