Článek
„Moje maminka fetovala, když mě měla ještě v bříšku,“ zahájila mladistvá dívka své povídání velmi otevřeně. „Na svět jsem tedy přišla zfetovaná a musela jsem projít různými zákroky a být v inkubátoru,“ dodala.
Svou první aktivní zkušenost s návykovými látkami prožila ve dvanácti letech. „Dal mi to přes kamarády jeden starší muž. Ale skutečné závislosti jsem podlehla až v sedmnácti letech, když jsem byla na školní praxi v kuchyni,“ vysvětlila.
„Tehdy jsem už šňupala sedm gramů pervitinu, což je již opravdu hodně, a bylo to dost náročné,“ doplnila.
Tím hlavním spouštěčem nicméně byly problémy doma. Když jí bylo čtrnáct, její matku předávkoval otec a ta pak na následky zemřela. Začala se o ni starat teta, se kterou si ale vůbec nerozuměla a neustále se s ní hádala. V patnácti letech si ji vzal do péče strýc a tehdy se poprvé pokusila spáchat sebevraždu. Z nemocnice ji tehdy rovnou převezli do diagnostického ústavu.
Po návratu začala chodit na učňák a tam v prváku začaly její peripetie s tvrdými drogami. Po necelém roce ale zažívala už opravdu šílené stavy a tehdy se sama začala snažit s drogami skoncovat. Pomohla jí nicméně až odvykací kúra na pražské adiktologii.
V osmi první cigareta a tráva, pervitin ve třinácti. Zpověď dívky, která si sáhla i na život
Na základní škole jí do života vstoupil pervitin. Zpověď dívky, která skončila na ulici a živila se prodejem drog
Počty závislých dětí a mladistvých rostou
„Z odhadů vyplývá, že závislost na tabáku se v populaci 14- až 19letých týká přes čtyřiceti tisíc z nich,“ konstatuje Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
„U užívání alkoholu je situace ještě nepříznivější, odhadem nadměrné množství alkoholu pije přes 100 tisíc dospívajících. Ženy dohánějí muže v mnoha parametrech, bohužel i v závislostech. V podstatě desetina populace dospělých žen užívá alkohol rizikově,“ dodal Miovský.
Situaci podle lékařů také negativně ovlivnil covid-19. Pandemie a sociální izolace výrazně zhoršily spotřebu u rizikových skupin a zvýšily se behaviorální (nelátkové) závislosti – nadužívání elektronických zařízení (tablety, mobilní telefony, internet a sociální sítě), gaming a pornografie přes internet. V poslední době výrazně přibývá mezi dětmi závislost na nových látkách – kratomu, HHC a tabákových sáčcích.
Pomoci mohou pediatři i gynekologové
Zákon 65/2017 Sb. ukládá každému zdravotníkovi povinnost provést adiktologický screening a krátkou intervenci, pokud pacient při návštěvě ordinace reaguje pozitivně, tedy je u něho předpoklad rizikového chování.
To se napříč obory u nás dosud příliš nepraktikovalo. Přitom už před deseti lety se začaly objevovat doporučené postupy při odhalování a řešení dětské adiktologie jako velkého tématu ve světě.
„Protože víme, že dětský praktik a gynekolog jsou prioritní obory, kde je obrovská šance pacienta s adiktologickým problémem včas zachytit a intervenovat, začali jsme na naší klinice už před deseti lety pracovat na řadě verzí metodiky kurzů pro tyto skupiny lékařů a zdravotních sester,“ vysvětlil vznik vzdělávacích kurzů Miovský.
Metodika vychází z manuálu CRAFT, který vznikl ze spolupráce dětských praktiků a pediatrů. Mimo jiné ukazuje na faktory, které mohou riziko vzniku závislosti zvyšovat.
Patří mezi ně například problémové chování v dětství, zanedbávání a zneužívání dítěte, v adolescenci malá sebedůvěra a sebeúcta, chronická nemoc, handicap, špatný školní prospěch, významná ztráta v rodině, autoritativní či naopak příliš benevolentní rodiče, nedostatečná komunikace v rodině či chudoba.
„Metodika mimo jiné prošla dvěma koly úprav, ověřili jsme ji na stovkách lékařů, kteří absolvovali klasické kurzy. V posledním, třetím kole došlo k digitalizaci kurzů a tu vyzkoušelo dvacet lékařů ze Společnosti praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP, kteří se podíleli na aktualizaci a doladění posledních detailů digitální podoby,“ vysvětluje prof. Michal Miovský.