Mateřství po čtyřicítce vzbuzuje stále řadu pochybností

Vedoucí lékař porodnického úseku FN Motol Tomáš Binder souhlasí s tím, že ženy plánováním svého života posouvají hranici, kdy otěhotní. „Optimální hranice na otěhotnění je 24 let, kdy je žena zralá psychicky i fyzicky a je optimálně připravená na mateřství,“ říká lékař. Přitom dodává, že v současné době, kdy těhotenství prožívají ženy třicetileté, ani čtyřicetileté nejsou výjimkou. Upozorňuje ovšem, že u těchto žen už přibývá těhotenských problémů.

To potvrzují i slova vedoucího lékaře Centra asistované reprodukce GEST Jana Šulce, který říká, že u žen začíná plodnost klesat po pětatřicátém roce. Přirozené otěhotnění po čtyřicítce je podle něj téměř zázrak. Jeho slova také vysvětlují fakt, že muži mohou být otci i ve velmi pokročilém věku.

„Mezi mužem a ženou je základní biologická nerovnováha. Vajíčka, se kterými se narodí každá holčička a která slouží k otěhotnění, stárnou s tělem a spotřebovávají se. Žádná nová se nikdy nevytvoří. Čím dál víc jich je degenerovaných, neschopných buď otěhotnění, nebo správného vývoje. S tím souvisí vzrůstající počet vrozených vad s vyšším věkem a i více potratů s vyšším věkem. U muže se naopak spermie tvoří stále nové,“ říká Jan Šulc.

Takže nejen, že to není vůbec jednoduchá věc, říci si např. právě ve čtyřiceti, že teď je ta nejlepší doba otěhotnět, další komplikace mohou nastat v těhotenství. A to nejen u matek, ale i u dětí. Děti starších matek mohou mít vrozené vady a častější než u jiných, je u nich také výskyt Downova syndromu. Je ale pravda, že lékaři gravidní ženy průběžně vyšetřují, a tak se dá např. vrozená vada včas zachytit. Ale i když těhotenství a porod proběhnout bez komplikací, je opravdu čtyřicetiletá žena schopna dopřát svému potomkovi vše, co bude potřebovat?

A není tím rozhodně myšleno finanční zázemí. Spíše psychický a fyzický elán. Psycholožka Alice Vondrová říká, že např. s nedostatkem spánku, který maminky provází zcela jistě prvních několik měsíců po porodu, se určitě lépe vyrovná mladší matka, než starší. Může být také více úzkostlivá, majetnická a náročná např. na dosažené úspěchy. Psycholožka Alice Vondrová také připomíná, že starší rodič už chce mít častěji svůj klid a nemusí mít tolik trpělivost např. s pubertou svého potomka.

Z českých známých žen, které své děti přivedly na svět ve čtyřiceti, nebo i později, jsme namátkou vybrali např. zpěvačku Báru Basikovou, herečku Veroniku Žilkovou, nebo sportovkyni, herečku a zpěvačku Zoru Jandovou. V nejbližších dnech očekává narození svého děťátka také čtyřicetiletá modelka Tereza Maxová. Je však důležité zdůraznit, že ani jedna z těchto dam nerodila v pozdějším věku své první dítě. Je v tom totiž velký rozdíl. Komplikace bývají méně časté a i po psychické stránce to žena zvládá lépe. U Zory Jandové to byla druhá dcera, Bára Basiková zase přivedla na svět po dvou dcerách třetího syna, Veronika Žilková rodila své čtvrté dítě a u Terezy Maxové se jedná o třetího potomka.