Článek
Intelektuálně nadaných dětí je v České republice více, než by se mohlo laikovi zdát. „Pokud se budeme bavit o intelektovém nadání, nikoli o nadání na sport, umění a podobně, pak nadaných dětí s IQ nad 120 je cca 10 % v populaci a mimořádně nadaných s IQ nad 130 jsou cca 2 % populace,“ vysvětluje Václav Fořtík, předseda správní rady Centra nadání a člen Mensy ČR.
Na základním stupni tedy může být něco okolo 20 tisíc mimořádně nadaných dětí. A počet se ještě zvýší, jestliže k nim přidáme i ty, jež mají výrazné nadání alespoň pro některý obor, i když u nich celkové IQ nepřevýší 120.
Drzé? Nebo „jen“ chytré?
Václav Fořtík ale zároveň poukazuje na to, že intelekt ne vždy koreluje s učením a dobrými známkami. „Dítě intelektově v normě a snaživé bude mít lepší školní výsledky než dítě mimořádně nadané a lenivé.“
Ačkoli i děti s vysokým intelektem samozřejmě mohou mít chuť dosahovat dobrých výsledků, mnoho z nich to nezajímá.
Inspekce: Školy nedokážou rozvíjet nadané žáky, učitelé je často nepoznají
Psychologové znají dobře následující scénář: dítě je doporučeno ke školnímu psychologovi, protože má ve třídě potíže s chováním. „Jde o problém, který bývá popisován jako drzost, nepozornost nebo výbuchy vzteku,“ vyjmenovává Dr. Denise Cumminsová, která se zaměřuje na kognitivní chování.
Často pak následuje řada testů a psycholog přijde s překvapivými výsledky. Dítě nestrádá ADHD, tedy poruchou pozornosti s hyperaktivitou, ale „trpí“ nadaností.
Záleží také na povaze
Podle odborníků mají nadané děti také často lépe vyvinuté jazykové schopnosti než jejich vrstevníci, mnohem dříve čtou a milují například kladení otázek, což je charakteristickým rysem u 80 až 90 % nadaných dětí.
Je třeba ale brát v potaz, že intenzita těchto projevů je závislá i na konkrétních povahových vlastnostech dítěte, podmínkách v rodině apod. Zakřiknutý nadaný introvert, který z nějakých důvodů trpí nesmělostí (a v řadě případů i svou jinakostí), rozhodně nebude v hodinách učitele „dráždit“ nekonečnými otázkami a přitahovat k sobě pozornost ostatních. A to přesto, že v skrytu duše chce vyniknout a ukázat své schopnosti.
Podle psychologa Davida Palmera, odborníka na vzdělávání a hodnocení nadaných dětí, záleží na tom, jestli se školák či předškolák chová v sociálních situacích jinak než jeho vrstevníci.
Každé dítě je individualita, při nějakých odlišnostech není nutné hned plašit, pokud ale dítě zkrátka nezapadá, má zvláštní záliby, případně působí roztěkaně a nepozorně, je dobré věnovat mu pozornost.
Jak zastavit poprázdninovou prokrastinaci u dětí
Nejenže tak vyloučíme řadu psychických obtíží včetně emočních problémů, poruch pozornosti či autismus, můžeme také identifikovat případné nadání. „Znát IQ dítěte pomůže mít správný vhled a vyhnout se potenciálně škodlivé diagnóze.“
Chovají se jinak. Cítí se jinak. Myslí jinak
Nadané děti jsou často emocionálnější než ostatní, citlivější, empatičtější. Americký psycholog David Palmer, specialista na vyhodnocování nadání dětí, radí hledat následující:
- Vysoká aktivita. Mohou působit, že mají nekonečné množství energie, jsou pořád v pohybu, pokládají spoustu otázek, stále mluví a neúnavně objevují nové a nové věci.
- Mluví a myslí rychle. Řečí se snaží dohnat své rychlé myšlenky. Často jim někdo říká, aby „zpomalily“, protože jim není rozumět. Otravuje je, že ostatní mluví „příliš pomalu“ a že jim dlouho trvá, než se dostanou k jádru věci.
- Silné vedoucí schopnosti. Často se chovají jako přirození, aktivní vůdci, kteří se nebojí převzít iniciativu a vést ostatní novým směrem.
- Rozumějí si více se staršími dětmi a dospělými. Je to pro ně totiž jednodušší, je pro ně snadné učit se od starších.
- Rády tráví čas o samotě. Kromě toho, že si užívají společnost ostatních, včetně intelektuálních kámošů, rády také tráví čas samy při solitérních aktivitách, jako jsou čtení, psaní, denní snění, pozorování nebo prostě přemýšlení.
- Oceňují přírodní krásy. Nadané děti mohou speciálně oceňovat a poukazovat na západy slunce, stromy, květiny, oceán, zvířata a další věci, které oplývají vlastní krásou. Také mohou vykazovat hluboký zájem o určité formy umění, obrazy, sochy, hudbu…
Co opravdu potřebují?
„To, jak k dítěti přistupovat, není na krátký komentář, pomoci se dá, ale je to hodně individuální a každému dítěti vyhovuje jiný přístup. Někdo potřebuje více prostoru, jiný zase více řízené činnosti,“ popisuje Václav Fořtík.
„Naprosto nejvíc řeším s rodiči nalezení vrstevníků, se kterými by si jejich děti rozuměly, popřípadě i různověkých parťáků s podobnými zájmy. Dalším problémem je zásobení podněty u předškolních a prvostupňových dětí, které potřebují obohatit výuku.“
To potvrzuje i výzkum Denise Cumminsové. Nadané děti mají šanci dál rozvíjet svůj potenciál, pokud jim umožníte následující:
- Měly by trávit čas s podobně zaměřenými dětmi a lidmi. Bez přátelství se neobejdeme. Všichni chceme mít v životě lidi, se kterými si rozumíme, což pro dítě s mimořádným IQ bývá problém. Sheldon Cooper ze sitkomu Teorie velkého třesku opravdu není „typické“ nadané dítě. On i jeho kamarádi mají působit excentricky. Parta si ovšem dobře rozumí právě proto, že mají stejný typ nadání. Studie ukazují, že i nadaní dospělí cítí více životní spokojenosti a sounáležitosti se svým okolím, pokud kolem sebe mají podobně zaměřené lidi.
- Nastavte jejich vzdělávání tak, aby bylo intelektuální výzvou. Někteří odborníci věří, že pokročilé kognitivní schopnosti u nadaných dětí alespoň částečně pocházejí ze schopnosti mozku zpracovávat informace rychleji, než je tomu u ostatních dětí. Je proto dobré vytvořit takové prostředí a dát jim tolik práce, aby se mozek „nenudil“. Třeba v pokročilých kurzech apod. Studie vědce Michaela C. Pyryta porovnávala úspěšné a neúspěšné muže, kteří dostali v dětství nálepku geniálních dětí. Klíčové byly dosažené vzdělání a úspěšnost právě ve škole.
- Nezacházejte s nimi jinak. V knize Gifted Lives (Nadané životy) psycholožka a odbornice na nadané děti Joan Freemanová uvádí, že ve chvíli, kdy se rodiče, učitelé i vrstevníci začnou dívat na děti jako na nadané, chovají se k nim, jako by byly velice odlišné. Lepší je k nim ale přistupovat jako k normálním dětem, které mají „jen“ vyšší intelekt a o ten se potřebují starat. Z výsledků její studie z roku 2006 vyplývá, že děti, které vyrůstaly s nálepkou nadané, měly více emočních problémů než ty, které i přes své nadání tuto nálepku neměly. A to i když měly identické IQ. Co se týká úspěchů a neúspěchů v životě, nálepka nehrála až takovou roli. Hlavními faktory úspěchu byly spíš tvrdá práce, emoční podpora okolí a osobní pozitivní přístup.
Zrychlené děti
V českém školství je možné pro naplnění potřeb nadaných školáků využít tzv. akcelerace (česky zrychlování). „Ve většině škol už je běžná možnost akcelerace v jednom nebo více předmětech,“ popisuje Václav Fořtík z Centra nadání.
„Dítě chodí s vrstevníky do třídy a na jeden nebo více předmětů dochází do vyššího ročníku. Výhodu mají malotřídky, které s takto diferencovanou skupinou umějí pracovat. V běžné škole to je administrativně-technický problém, ale hodně škol už to umí zařídit.“
Čím rodiče nejčastěji omezují školní výkony svých dětí
Kam se obrátit?
Pomohou IQ testy v pedagogicko-psychologické poradně nebo u psychologa, pomocí rodinám s nadanými dětmi se zabývá i Centrum nadání (www.centrumnadani.cz, www.mensa.cz).