Konec škrabopisů? Školství má recept

Pracně luštit každé slovo by se mi taky nechtělo, a tak jsem na vážkách, jestli by nestálo za to učit všechny děti v první třídě rovnou Comenia Script, nové písmo, které se od září testuje na necelé čtyřicítce škol po republice. Podle lidí, kteří ho vyzkoušeli, je na rozdíl od klasického psacího písma i díky jednoduchosti svých tvarů odolnější proti takzvanému škrabopisu. Zároveň není tak náročné na čas, jak by se na první pohled zdálo.

„Když jsem o prázdninách trénovala, zjistila jsem, že zabere jenom o zlomek vteřiny víc. Zapisování přednášek na vysoké škole se s tím dá v pohodě zvládnout,“ líčí své zkušenosti Jana Sejková, učitelka prvňáků z Řevnic. Patří mezi nadšené propagátorky zjednodušeného písma, které má blíž k tiskacímu. Nejen tvarem, ale i tím, že není vázané. Při letošním zápisu se do řevnické základky přihlásila odhadem asi šestina dětí právě kvůli němu. „Někteří jsou leváci, takže rodiče asi doufají, že se při psaní budou míň trápit,“ dodává ředitelka Štěpánka Rajchlová.

Comenia Script vytvořila šestatřicetiletá grafická designérka Radana Lencová před více než deseti lety v rámci své doktorandské práce na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. „Hlavními kritérii byly praktická jednoduchost a hlavně podpora čitelnosti, aby se dalo psané písmo v životě maximálně využívat,“ podotýká s tím, že její novinka vychází mimo jiné z výzkumu řady rukopisů dětí i dospělých. „Snažila jsem se poučit z nevýhod písma současného a bylo mi jasné, že musím zvolit od začátku jiný princip.“

Ministerstvo školství vznik dvouletého zkušebního projektu zdůvodňuje tím, že žáci stejně od vázaného psacího písma často ještě na prvním stupni upouštějí a vytvářejí si vlastní, a ne vždy čitelný styl. Dospělí, když už neťukají do počítačové klávesnice, dávají přednost tiskacím písmenům, aby to po nich ostatní přečetli. Comenia Script má také vyjít vstříc například dysgrafikům a levákům, pro něž jsou připraveny různé varianty.

Impulsem pro ministerstvo byly i časté dotazy rodičů, kteří mají zkušenosti se vzděláváním v zahraničí, kde žáci běžně používají tiskací písmo. „Písmo z písanky jsem se sice dobře naučila, ale sloužilo mi jen do čtvrté třídy, protože dál jsem už nechtěla psát jako prvňák. Jenže moje volně psané písmo se mi nelíbilo a dlouho jsem nevěděla, jak mám vlastně psát. Inspirovala mě pak písma učitelů, starších spolužáků a dospělých, kteří používali zjednodušenou a pěkně čitelnou formu,“ vzpomíná Radana Lencová, co ji k tématu přivedlo.

„Tenhle chlapec má poruchu, naučil se jenom velká tiskací písmena, protože ostatní si nedokáže zapamatovat. Ale věřím tomu, že kdyby prošel písmem Comenia Script, bylo by to pro něho vysvobození a možná by se naučil i malá písmenka,“ drží ředitelka Rajchlová v ruce práci dalšího svého žáka. Rukopis děvčat, který připomíná právě testované písmo, si naopak pochvaluje. „Ve třídě mám dva tři zoufalce, kteří zůstali u vázaného písma, ale nepíšou čitelně. Jsem ráda, když po nich vůbec přečtu diktát.“

Jenže nové písmo by mělo ulevit hlavně dětem, pro které jsou hodiny psaní v první třídě často otrava, která jim ničí sebevědomí. Navíc v posledních letech, kdy řada z nich ještě před vstupem do školy běžně pracuje s počítačovou myší a už méně s pastelkami, jsou na tom grafomotoricky hůř. Nemodelují, nenavlékají korálky ani nevybarvují omalovánky a ruka jim tvrdne. Není divu, že se jim pak při psaní obtížně vytáčejí kličky.

„Písanka je obvykle přestává zajímat v momentě, kdy začínají spojovat do slov. Vyžaduje to od nich určitou kreativitu, aby to nějak vypadalo a žák byl se svým výkonem spokojen. U Comenia Script vidím pokrok v tom, že se děti budou těšit na písanku déle než do Vánoc. Navíc i ti, kteří nemají od pánaboha talent na krasopis, jsou víceméně úspěšní a při psaní nezažívají nepříjemné chvilky, kdy jim to vůbec nejde,“ vypočítává výhody nového projektu ředitelka řevnické školy, která v této souvislosti mluví o revoluci.

„Čas dozrál k tomu, že se některé kulturní hodnoty opouštějí. Někdo se kvůli tomu zlobí, to je pochopitelné, ale ani já už skoro nepíšu rukou. Nabuším to do počítače, vytisknu a pošlu. Nové písmo je pro děti do budoucna výhodné i kvůli kontaktu s cizinou, kde se podobný styl používá už léta. Vzpomínám si, že když mi v pubertě chodily dopisy od kamarádek z Německa, Francie a Anglie, byla jsem překvapena, jak hezky se mi to četlo,“ říká Štěpánka Rajchlová.

Otázka je, do jaké míry by se mělo dětem učivo včetně písma zjednodušovat. V internetových diskusích se objevují úvahy o tom, že by se pak rovnou mohly zrušit počty, protože máme kalkulačky, a vlastně většina školních předmětů, když informace si každý může vyhledat v počítači. Zajímavé je, že příznivce Comenia Script, kterých je zjevně menšina, a jeho odpůrce nerozděluje ani tak věk nebo konzervativní či liberální smýšlení. Liší se v názoru na výuku obecně.

„Nevidím plus v tom, že dětem, které mají potíže s psaním, se hned bude vymýšlet něco jednoduššího. Proč by se s tím nemohly zkusit poprat? Můžeme jim vyjít vstříc úplně jinými způsoby. Nemusíme například striktně lpět na dokonalém tvaru písmen. Účinnější je děti víc povzbuzovat a motivovat, aby se snažily dál,“ říká Lucie Jírů, kantorka a psycholožka v jedné osobě, která učí prvňáky na pražské soukromé škole pro nadané děti Cesta k úspěchu.

„Někteří žáci mají velké problémy a jejich písmo je na hranici čitelnosti, ale píšou s ostatními a baví je to. Stačí malá pochvala a jsou nadšení. Mozek i ruku potřebujeme trénovat, tak proč ne takto, i když je dost možné, že až budou muset písmem něco sdělit, bude pro ně mnohem snazší používat písmo tiskací,“ připouští mladá pedagožka, která se svého školního rukopisu stále drží. „Roky na vysoké škole mě nutily psát rychle, takže jsem zůstala u psacího,“ vysvětluje s úsměvem.

S jejím postupem souhlasí i rodiče žáků, kterým se psaní příliš nedaří. „Říkám si, že škola nemůže být jenom pohoda bez překonávání překážek. Takže doma poctivě cvičíme a uvolňujeme ruku,“ říká tatínek chlapce, který je jinak talentovaný na matematiku.

Maminka prvňačky, která studovala pedagogiku Montessori, zase zdůrazňuje, že při psaní vázaného psacího písma, které vyžaduje určitou dávku tvořivosti, se propojují obě mozkové hemisféry, což se při běžných činnostech v životě moc nestává.

Ředitelka školy v Řevnicích Štěpánka Rajchlová si pochvaluje, že díky Comenia Script postupují prvňáci při nácviku psaní rychleji a mají tak o hodinu víc týdně na to, aby se v češtině věnovali čtení. „Moc se nám ušetřený čas hodí, protože děti špatně čtou s porozuměním, což se s nimi táhne až na druhý stupeň. Když jim ulevíme v otravě s kličkami, tak budou aspoň moci delší dobu strávit nad textem.“

O to, že by žáci, kteří se učí nový typ písma, nebyli schopni přečíst například rukopis svých rodičů, se ředitelka Rajchlová nebojí. Má totiž plán, že se staršími druhy písma se budou děti seznamovat v hodinách dějepisu. „Je možné, že někteří se ho naučí ze zájmu číst už v první třídě a třeba v něm najdou i zalíbení, zvlášť některé kreativní holčičky, které si zdobí všechno možné.“ Zatímco jedni už vázané psací písmo pomalu pohřbívají, druzí si stále myslí, že má budoucnost. Vidí v něm mimo jiné určitou pojistku proti vzdělanostní degradaci. „Neučit psací písmo je špatně, protože podle mě to patří k všeobecnému rozvoji. Následující generace budou sice vzdělané technicky, budou umět programovat a já nevím co všechno, ale jinak budeme celosvětově banda nevzdělanců… Dovedete si pak představit, co by bylo, kdyby na několik dní spadly sítě?“ klade řečnickou otázku jeden z mnoha diskutujících na internetu.

Zatím to vypadá, že tento názor u veřejnosti převládá, ale už za rok by mělo být jasnější, jakou cestou se vydá ministerstvo školství. Přesnému termínu, od kdy by se Comenia Script mohlo začít vyučovat jako nové školní písmo, se však úředníci brání. „Projekt je teprve ve stadiu ověřování,“ vysvětlují. Už dneska však rozděluje laiky i odborníky.

„V písmu Comenia Script nevidím tolik výhod, aby se kvůli tomu dělala tak razantní změna, a ani rodiče nemají zájem, aby jejich potomci u nás dostávali nějaké úlevy. Ti méně šikovní budou mít úžasný pocit, že i když jim to není dáno od přírody, tak to díky své píli zvládli. Ale že bychom někoho stresovali natáčením kudrlinek, to ne,“ vystihuje nejednoznačnost problému učitelka Lucie Jírů.

Podobně to vidí i ředitelka školy Cesta k úspěchu Jitka Svobodová: „Myslím, že ve většině českých škol je zapotřebí nikoli ulehčit dětem psaní tím, že psací písmo změníme na jednodušší, ale tím, že k dětem budeme přistupovat s laskavým pochopením pro jejich individuální potřeby a dáme jim dostatek času a prostoru na to, aby si tvary písmenek mohly dobře zafixovat a naučily se je správně přečíst.“

1. Jaké máte zkušenosti s nácvikem a používáním klasického psacího písma u sebe nebo u svých dětí?

2. Líbilo by se vám, kdyby se nově učilo Comenia Script?

1. Klasické psací písmo dcera zvládla bez problémů, ale znám spoustu dětí, které s nácvikem mají potíže. Přijde mi, že se jim to daří s většími obtížemi než za mého dětství, což je zřejmě dáno tím, ze dnešní děti daleko snáz a častěji ovládají počítačovou myš než pero a knížky.

2. Mně osobně se nové testované písmo Comenia Script vůbec nelíbí, ale moje devítiletá dcera jím dávno píše. Vůbec jsem nepostřehla, kde se to naučila. Zřejmě je pro ni daleko přirozenější než písmo klasické. Myslím, že je to dáno i tím, jak dost čte. „Hranaté“ písmo je jí pak bližší i pro psaní.

1. Učení je mučení a naučit se psát je těžké. Nemyslím si, že to souvisí s tvarem písma, tedy s fontem. Tedy jinak, že nějaký font bude tak snadný, že se psát naučí sám od sebe i trotl. Smysl školní výuky je v tom, že se děti učí pracovat. Trend přihlouplých reforem vede údajně k tomu, že do hlavy naskáčou vědomosti bez práce. Je to hloupost a lze to vysvětlit jen parkinsonským samovývojem - prostě tak, že instituce musí vykazovat činnost.

Už jsem zažil - nejdřív jako žák a posléze jako rodič - mnoho školních reforem včetně takových pitomostí, jako bylo množinové počítání a zákaz trojčlenky. Vynález nového písma se do této řady může hrdě hlásit.

2. Do tohoto nesmyslu bylo investováno příliš mnoho peněz, než aby ho bylo možno nezavést do praxe. Původcům podobných absurdit a nesmyslů by se měly stavět bronzové pomníky, abychom je měli pěkně na očích. Jsem absolutně proti, pohrdám tím a jen konstatuji, že drzost majitelů dětských myslí roste. Jenom to bych ještě rád po dotkl, že samotný tvar písma se mi líbí. Jen zásadně nesouhlasím s nápadem, že by se alfabetizace měla vázat na údajně zjednodušený font.

1. Dva naši školáci (1. a 2. třída) jedou v psaní ještě pěkně postaru a nevadí mi to. Ono klasické psací písmo je jistě náročnější, ale vede děti k trpělivosti a ukázněnosti v psaní. Jen mi u něj vadí ty zbytečné krucánky, na kterých se lpí a kterých se v běžném životě ihned zbavíte.

2. To písmo je od pohledu jednodušší a čitelnější, má blízko k písmu tiskacímu, kterým píšu i já. Jen ať to děti zkusí, netrvám zarputile na tom, na čem jsem vyrostla. Myslím ale, že děti mohou mít s tímto písmem problémy v oddělování slov mezerami - buď budou psát všechno dohromady, jak jim to vyjde, anebo to bude směs jednotlivých písmenek. Uvidíme. V dnešní době budeme nakonec rádi, že děti budou vůbec psát. Vždyť mnozí dospělí se už nedovedou bez klávesnice ani podepsat.