Hlavní obsah

Kojení by mělo probíhat dle potřeb každého kojence

Miminka by měla být kojena v době, kdy o to projeví zájem, a měla by vypít tolik mateřského mléka, kolik chtějí. Stává se však, že pediatři maminkám doporučují, aby dítě dokrmovaly umělou výživou, nebo naopak krmení omezovaly, pokud děti nepřibírají tak, jak si pediatři představují. To je chyba. Podle předsedkyně Laktační ligy a lékařky pražské Thomayerovy nemocnice Anny Mydlilové každé kojené dítě si roste svým tempem tak, jak je naprogramované.

Článek

Občas se stává, že plně kojené děti jsou menší a štíhlejší než stejně staré děti, které jsou přikrmovány nebo jsou odkázány na umělou výživu. Potvrdil to i výzkum Světové zdravotnické organizace, který se uskutečnil v osmi zemích různých kontinentů. Maminky by neměly podlehnout panice a začít dítě přikrmovat.

Děti v prvních šesti měsících přibývají podle Mydlilové na váze velmi rozdílně. Většinou se jejich hmotnost zvyšuje každý týden o 125 až 250 gramů.

Kojené děti pijí jen tolik, kolik potřebují. Mateřské mléko neobsahuje žádné takzvané prázdné kalorie, jako je tomu u umělé výživy, a nehrozí, že výlučně kojené dítě, které nadměrně přibývá, bude v dospělosti obézní. Tuk, který se hromadí v kojencově tělíčku, dítě spotřebuje ve vysoce aktivním batolecím věku. Pokud by se maminka snažila miminku nasadit dietu, může ohrozit jeho růst.

V každém očkovacím průkazu dítěte jsou růstové grafy

Podle Jany Vignerové ze Státního zdravotního ústavu jsou ve zdravotním očkovacím průkazu dítěte růstové grafy, kam by si maminka měla při každé kontrole u pediatra zapisovat údaje o váze a délce miminka. Důležitými ukazateli růstu jsou také délka dítěte a obvod hlavy. To jí pomůže porovnat hodnoty její ratolesti s hodnotami běžnými v celé populaci, které jsou také v průkazu vyznačeny. Používání růstových grafů by mělo být samozřejmou součástí každé návštěvy u lékaře.

Růstové grafy v elektronické podobě jsou i na internetových stránkách http://www.szu.cz/czzp/prevence/vyzkum.htm .

Mydlilová připomněla, že o kojení přetrvává řada mýtů nejenom mezi laiky, ale i mezi zdravotníky. Nejčastěji je to tvrzení, že kojenec by měl jíst po třech hodinách, nebo že dítě nesmí být kojeno v noci. Chybné je i tvrzení, že prázdná prsa znamenají nedostatek mléka. Ve skutečnosti to svědčí o rovnováze mezi nabídkou a poptávkou a prs se dokonale vyprázdnil.

Související témata:

Související články

Kojení jako součást zdravého vývoje dítěte

Až devadesát procent českých žen, které odcházejí z nemocnice, kojí své děti. Bohužel málokterá žena kojí doporučovaných šest měsíců. Kojení, resp. přijímání...

Kvalita stravy ovlivňuje obranyschopnost dítěte

Zdraví dítěte je určováno vrozenou dispozicí, úrovní a dostupností zdravotní péče, kvalitou životního prostředí a výživou. Je zřejmé, že můžeme v plném rozsahu...

Výběr článků

Načítám