Článek
První krok finanční výchovy začíná prvním kapesným. Naučit se hospodařit s malou sumou peněz není pro děti zcela jednoduché, nicméně jedině tak se naučí uvědomovat si jejich hodnotu a složitost jejich vydělávání.
"Na výši kapesného by se měli vždy domluvit rodiče společně s dětmi a stanovit i cíle, které umožní získat peněz víc. O útratě by pak měly rozhodovat jen děti," vysvětluje psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová.
Kapesné by mělo obsahovat ideálně dvě složky. První by měla být automatická, druhá motivační. Nicméně ani automatická složka kapesného by neměla předpokládat, že dítě doma nepomáhá, např. vynesení koše by mělo být samozřejmostí a nijak zvlášť oceňováno.
Pohyblivou částku kapesného by dítě mělo dostávat za speciální zásluhy, které nejsou zcela běžné jako pomoc babičce, s nákupem apod. Děti by si měly samy platit všechno nadstandardní, ať už se jedná o počítačovou hru, nebo třeba vysoký účet za telefon. Nemusí to být pokaždé celá částka, rodiče mohou také participovat, ale dítě musí vědět, že to nezíská zadarmo.
Výše kapesného
U prvňáčků se doporučuje nastavit kapesné na desetikorunu týdně, kterou by mu rodiče měli dávat v pravidelnou dobu - např. každou neděli večer.
S každým dalším školním rokem je dobré kapesné o stejnou sumu navyšovat. Dětem na druhém stupni se doporučuje dávat kapesné v hodnotě 300 korun na měsíc. Pokud dítě zprvu se svými penězi nevystačí, je dobré hned danou částku nenavyšovat. Jedině tak donutí rodiče své potomky nad každou vydanou korunou skutečně přemýšlet.
Na střední škole by se kapesné mělo pohybovat v rozmezí 400-800 Kč na měsíc a velmi podobně by to mělo zůstat i na vysoké škole.
Nad penězi dítěte mohou rodiče získat přehled i pomocí platební karty. „Správce dětského účtu může nastavit například týdenní limit na výběr z bankomatu. Zároveň rodiče mohou lépe vidět, za co dítě peníze utrácí,“ doplňuje Pavla Hávová z ČSOB.
Jak přistupovat k finančním přešlapům dětí
Občas se stane, že dítě utratí kapesné hned druhý den, co ho dostane. "Jestliže se tak stane, dejte potomkovi vlídně ale jasně najevo, že udělal chybu. Napoprvé ji můžete prominout, ale příště už zůstaňte neoblomní. Snažte se mu vštípit správné zásady, které se mu budou hodit v dospělosti," vysvětluje odborník ze společnosti Pavel Kočalka KLV Consulting.
Děti se tak naučí hospodařit s omezenou částkou a zjistí, že je nutné plánovat příjmy i výdaje a stanovovat si priority při nákupu hraček, dobrůtek a jiného zboží. Obecně by se pak děti měly naučit nadřazovat své potřeby před svými přáními.
Čím starší dítě bude, tím bude samozřejmě toužit po vyšším kapesném. Jestliže si to můžete dovolit, klidně na jeho požadavek přistupte. Nechte si však nejdříve předložit jeho argumenty, naslouchejte a diskutujte o jeho požadavcích.
Jestliže není zvýšení kapesného z finančních důvodů možné, vysvětlete potomkovi, že nemůže mít všechno, co si přeje, i když někdo jiný ze třídy dostává víc peněz, nosí značkové oblečení nebo má nejnovější technologické hračky. Získá tak už v nízkém věku představu o reálném fungování světa, naučí se dělat kompromisy a naslouchat druhým při formulování svých požadavků.
Pokud dítě touží po něčem dražším, pak se vyplácí, když se rodiče s dítětem domluví, že pokud dítě naspoří konkrétní částku, pak oni mu na danou věc přidají.
Změny v kapesném na střední škole
Na střední škole je na děti kladena větší zodpovědnost a fungování kapesného by tomu mělo odpovídat. Děti už jsou v tomto věku směřovány k dospělosti a kapesné by tedy mělo mít menší složku podmíněnosti s předpokladem, že jako středoškolák je již schopen se svými penězi hospodařit. Může tedy dostávat vyšší obnos s tím, že si sám bude platit dopravu a jídlo. O zbytku kapesného pak rozhodne sám, tedy jestli peníze bude utrácet za limonády s kamarády nebo si je bude šetřit, aby mohl jet v létě na čundr.
„Důležité je, aby rodiče od patnáctého roku dítě směřovali k tomu, aby si samo ve volném čase vydělávalo. Pokud si dítě chce pořídit počítač, rodiče by se s ním měli domluvit na tom, kolik mu na tak drahou věci přispějí a kolik si bude muset vydělat samo. Může jít samozřejmě jen o symbolickou částku, ale takovou, na kterou dítě musí vynaložit určité soustředěné úsilí a cílenou snahu," radí psychoterapeutka Jana Tamchynová.
U vysokoškoláků by mělo přijít ještě větší osamostatnění a tedy i menší finanční závislost na rodičích. Pokud to finanční situace rodičů dovolí, dítěti mohou pomáhat se zajištěním ubytování, cesty a základního jídla. Zbytek by měl student být schopen pokrýt z vlastních zdrojů. Dnešní režim vysokých škol je většinou slučitelný s prací na poloviční úvazek.
Špatná výše kapesného může dětem ubližovat
Bohužel přibývá rodin, jež horko těžko hospodaří s rodinným rozpočtem, a tak je pro ně stále těžší svým dětem dávat jakékoliv kapesné. Nicméně pokud dítě žádné peníze nedostává, může se nejen cítit méněcenně v dětském kolektivu, ale i ostatní jej z tohoto kolektivu mohou začít vyčleňovat. Dítě si může utvořit nezdravý přístup, kdy se bude buď přeceňovat, nebo podceňovat. Může se také snažit peníze získat jinak, krádeží nebo prodejem svých věcí, a to nemusí jeho charakter zrovna posilovat.
Proto radí psychologové dávat dítěti alespoň minimální částku, což mu zvýší sebevědomí a navíc ho to naučí hospodařit s penězi.
Stejně negativně může fungovat i to, když potomek dostane příliš vysoké kapesné. Takové dítě se obvykle cítí mezi ostatními vrstevníky privilegovaně, v podstatě si kupuje jejich přátelství, což snadno zdeformuje jeho vnímání kvalitních vztahů. Nenaučí se také znát hodnotu peněz a může je vyžadovat v každém dalším prostředí automaticky jen prostě za svou pasivní účast. V krajním případě se může stát příživníkem.
