K odkladu školní docházky by měl být skutečný důvod, dítěti jinak může i ublížit

„Ve chvíli, kdy kognitivní, emocionální i fyzický vývoj dítěte odpovídá jeho věku, neměli by rodiče bránit v jeho dalším rozvoji. Z velké části se pak děti naučí číst a psát ve školce, a ve škole, pokud se jim zařízení neumí dostatečně věnovat, se nudí,“ vysvětluje Lucie Pivoňková, ředitelka vzdělávání z mateřské školy Bambíno a ZŠ Square.

Podle ní by se mělo dítě podporovat v jeho přirozeném vývoji a zvědavosti. „Navíc může dojít k tomu, že dítě, které se původně do školy těšilo, ztratí díky odkladu o školu zájem. To je veliká škoda,“ upozorňuje Lucie Pivoňková.

Odklad školní docházky s sebou může nést i další problémy. Například velmi složitou situaci pro děti i učitele v první třídě, kde se sejdou čerstvě šestileté děti s téměř osmiletými. Své o tom ví maminka Lenka Korandová, která kvůli významnému věkovému rozdílu dětí ve třídě řešila problém svého syna.

„Syn je narozený v létě a posadili ho vedle téměř osmileté holčičky, která se narodila na podzim a měla i rok odklad. Byla velice vyspělá, uměla bravurně číst, počítat i psát. Syn z toho měl mindráky, těžko jsme mu vysvětlovali, že není špatně, když se vše teprve učí. Byla to pro něj těžká startovní pozice,“ vypráví Lenka Korandová.

Spolužačka nakonec na začátku druhé třídy přestoupila rovnou do třídy třetí, kam věkově i schopnostmi skutečně patřila. „Takové situace jsou zátěží pro sebevědomí prvňáčků, kteří odpovídají vývojem i schopnostmi svému věku a mohou v důsledku vést v odpor vůči vzdělávání, snížení sebevnímání a v neposlední řadě v problémy ve vztazích s vrstevníky,“ upozorňuje poradkyně a krizová interventka Sylvie Stretti.

Složitější to mají i samotní učitelé, kteří i díky tomu mají ve třídách široké spektrum dětí, které potřebují více individuálního přístupu a vyžadují tak větší úsilí vyučujícího. „V jednu chvíli se ve škole může vyskytnout skupina dětí nadaných, vedle těch, které jsou v odpovídajícím stádiu vývoje, a s nimi pak děti, které mají nějaké specifické poruchy učení a potřebují více podpory. V tu chvíli by pak vyžadovala situace více vyučujících v hodině, ale i méně žáků ve třídě. Současný běžný průměr je přitom pětadvacet až třicet dětí,“ vysvětluje Lucie Pivoňková.

Vždy je dobré brát v potaz názor učitelů v mateřské škole, pokud tam dítě chodí. Učitelé děti znají a vědí, zda se již dokážou soustředit a zda již mají zájem o písmenka, anebo si spíše ještě raději hrají a nejsou schopny vyslechnout například pohádku až do konce.

Pokud máte přesto pochybnosti, neváhejte navštívit psychologa v pedagogicko- psychologické poradně. Ten vám buď poradí co dělat, aby vstup vašeho dítěte do školy proběhl bez větších potíží, nebo doporučí odklad. Konečné rozhodnutí o tom, zda o odložení školní docházky skutečně budete žádat, je však vždy jen na vás rodičích.