Jak zastavit poprázdninovou prokrastinaci u dětí

Každý z nás jednou za čas odloží nějakou povinnost či úkol na později a místo důležitých věcí plní jen ty nedůležité. Pokud se jedná o dlouhodobější problém, odborníci pak hovoří o prokrastinaci.

V posledních letech o ní slýcháme ze všech stran, jako by to snad bylo něco nového, něco, co ještě donedávna vůbec neexistovalo. Ale nenechte se mýlit, prokrastinace je stará jako lidstvo samo, jen na nás v posledních letech číhá mnohem víc lákadel, než tomu bylo u našich předků.

A lákadlům, jak už to bývá, nejhůř odolávají právě děti. Jak tedy přimět svého potomka, aby se po dvou měsících nicnedělání znovu vrátil do pracovního režimu? Zkuste některý z těchto tipů.

Děti milují režim, mají rády hranice a stereotypy, protože se potom cítí jisté, ví, co mohou čekat a nemusí se neustále přizpůsobovat novým a novým situacím. Snažte se proto hned od prvních školních dní režim s dětmi nastavit.

Dbejte na to, aby vstávaly ve stejnou hodinu a ve stejnou hodinu chodily spát. Samozřejmě vše přizpůsobte jejich věku tak, aby měly dostatek spánku. Pokud máte doma dětí více, mělo by mít každé svůj vlastní režim.

A i když je to pro rodiče jednodušší, poslat do postele všechny ve stejnou hodinu, zkuste mladšímu vysvětlit, že starší si může ještě chvíli číst, právě proto, že je starší. Tímto malým krokem vzbudíte ve svém dítku důležitost a bude mnohem snáze dodržovat nová pravidla.

Spousta rodičů má pocit, že pokud má dítě v týdnu jedno odpoledne volné, je potřeba jej okamžitě zapřáhnout. A tak s nimi běhají z jednoho kroužku do druhého a jsou z toho utahaní rodiče i dítě.

Podle socioterapeutky Zdeny Prokopové je ale třeba i ke kroužkům přistupovat racionálně.

I děti mohou být přetížené. Jen si představte, že celý den sedíte ve škole, vstřebáváte hromadu informací, doma pak děláte domácí úkoly a učíte se na další den a pak ještě rychle do kroužku.

Není divu, že něco musí padnout za oběť. Většinou je to prospěch ve škole, protože unavené dítě nemá šanci učit se každý den nové věci a dobře si je zapamatovat.

I dospělý potřebuje po práci chvilku odpočinku. A tak dopřejte alespoň jedno, ideálně dvě odpoledne dítěti volné a nechte ho, ať si program vybere samo. Chce jít ven s kamarády? Proč ne? Chce si číst, hrát, podívat se na pohádku? Proč ne?!

„Čím víc dáte svému dítěti volného prostoru a času, tím více mu umožníte čelit výzvám, více bude rozvíjet svou vlastní kreativitu a zároveň si snáze uvědomí, co ho opravdu baví a zajímá. Navíc v dospělosti bude schopno lépe zvládat problémy a přizpůsobovat se novým situacím,“ dodává dětská terapeutka Pavlína Schejbalová.

Spousta rodičů se chlubí tím, jak jejich dítě nesmí používat telefon, nebo jen po velmi krátkou omezenou dobu a jak tím svého potomka donutili třeba číst. Jistě je to úctyhodné, nicméně nic není jen černobílé.

„Na besedách, kde si s dětmi povídáme o sociálních sítích, telefonech a počítačích, se setkávám s dětmi, které mohou být na mobilech neomezeně a chlubí se tím, jak ještě v jednu ráno hrají hry,“ upozorňuje Petra Martišková, spisovatelka a lektorka, která se věnuje nejen lektorování tvůrčího psaní, ale také jezdí se svými knížkami na besedy s dětmi, kde si povídají o nástrahách sociálních sítí.

„Druhou skupinu tvoří děti, které mají omezený přístup k telefonu, což řeší jednoduše – prostě si to, co je zajímá a už nemají čas nebo prostor si zhlédnout ve svém telefonu, prohlížejí v telefonech kamarádů. Rodiče jsou uchlácholení, že dítko nepřekročilo jimi stanovený limit, a ono si zatím projíždí bez absolutní kontroly sítě někde jinde.

A pak je tu třetí skupina dětí, a to jsou ty, které nemají mobilní telefony vůbec. Jenže jen málokteré z nich je v kolektivu stejně starých dětí natolik silné, aby se v tom dokázalo obhájit. A tak bývají dost často terčem posměchu. Za mě je nejlepší zlatá střední cesta,“ doplňuje Petra Martišková.

Děti budou v životě jednou stejně mobily potřebovat, tak je s nimi naučte pracovat. „Vysvětlete jim, co všechno jim na sítích hrozí, i to, jak se mají v případě nějaké nepříjemné situace zachovat. Ukažte jim, v čem může telefon dobře posloužit a v čem už je zlý pán. Nastavte si pravidla, která budou dodržovat. Nezakazujte, komunikujte,“ dodává Martišková.

Děti se umí výborně koncentrovat na všechno, co je baví. Ve chvíli, kdy mají dělat jakoukoliv činnost, kterou vyhodnotí jako nudnou, jejich soustředění okamžitě klesá. A vy si tak můžete všimnout, že třeba příklady z matematiky vypočítají hravě a během chvilky, ale s češtinou se mordují klidně celé odpoledne a ještě tam vytvoří hromadu chyb.

Chcete po dětech, aby si uklidily hračky, a za deset minut je najdete, jak sedí uprostřed nepořádku a vesele si hrají? Zapojte fantazii a udělejte dětem z učení i povinností zábavu. Na internetu existují spousty stránek, kde si mohou zábavnou formou procvičovat všechno, co se ve škole učí.

Pokud nechcete, aby trávily další čas u počítače, zkuste jim připravit hravou formou úkoly vy sami. Chcete, aby si po sobě dítko uklízelo s chutí? Dejte si při úklidu závod, kdo uklidí svou půlku pokoje první. Pořiďte jim krabice nebo boxy, jsou skladné, hezky vypadají, a hlavně se do nich hračky rychle uklízejí. I povinnosti mohou být zábava.