Jak vést děti k hospodaření s penězi

Už předškolákům je dobré vysvětlit, jak se peníze vydělávají a že k jejich získání je zapotřebí vyvinout nějaké úsilí. Výbornou pomůckou je kasička. Ideálně taková, ze které se dají peníze i vybírat. Je to dobré především kvůli tomu, že je možné peníze jednou za čas přepočítat a říct si, co by se všechno za ně dalo koupit. Děti se tak pomalu začnou učit rozpoznávat jejich hodnotu.

Díky takto naspořeným penězům lze dítěti přiblížit i svět půjček. Pokud například potomek zatouží po něčem drahém a vy mu to nebudete chtít sami koupit, navrhněte mu, že mu na to půjčíte, ale jen pod podmínkou, že vám ty peníze vrátí. Pokud nemá celou částku v kasičce, pak vám ji bude muset splatit později. Důsledně dodržte, aby se tak i stalo. Ditě se učí, že se půjčky musí vracet.

Někdy ale i vy sami požádejte dítě o půjčku. Dohodněte termín, kdy mu to vrátíte např. až přijde tatínek domů či po výplatě apod. A nechte se upozornit, že peníze máte vrátit, potom mu třeba dejte nějakou korunku navíc, jako poděkování, že vám půjčilo.

Podle psychologů je kapesné první skutečný krok k tomu, aby se děti naučily s penězi, které mají k dispozici, rozumně hospodařit. Ideálně je začít s kapesným již krátce po nástupu na základní školu. „Kapesné je dobré začít dávat dětem v okamžiku, kdy jsou schopné počítat, ale hlavně formulovat své potřeby a učit se činit zodpovědná rozhodnutí,“ radí socioterapeutka Zdena Prokopová.

Jak vysoké kapesné mají děti dostávat, je předmětem věčných sporů nejen rodičů, ale i odborníků. Velkou roli zde hraje věk a samozřejmě finanční možnosti rodiny. Výše kapesného by přesto neměla být příliš nízká, ani výrazně vyšší, než dostávají ostatní ve třídě.

Na prvním stupni, do páté třídy, by se mohlo kapesné pohybovat kolem sta korun, postupně by poté mělo růst. Deváťáci dnes zcela bez problémů utratí čtyři stovky za měsíc i víc. Na střední škole by se kapesné mělo pohybovat od pětistovky do 800 korun (bez hrazení telefonů atd.). Na vysoké škole se již kapesné pohybuje podstatně výše.

Dítěti od 12 let je možné kapesné výrazně zvýšit, ale s tím, že zavedete povinnost platit si z kapesného i nějaké pravidelné výdaje (např. telefon).

Se zvyšováním věku dítěte a tím souvisejícím zvyšováním kapesného je vhodné umožnit mu i nějaký výdělek. Nejprve to může být za různé práce v rámci širší rodiny - třeba pravidelný nákup či jiná pomoc prarodičům, hlídání sourozence, pravidelné domácí práce apod. Později, cca od 15 let i různé brigády. Dítě si peněz vydělaných vlastní prací v čase, který by jinak mohlo věnovat zábavě, bude více vážit.

Pro hospodařením s kapesným je dnes dobré dítěti zřídit dětský účet. „Dětský účet slouží především jako nástroj, jak dítě naučit hospodařit s vlastními penězi už v útlém věku a jak ho už odmalička učit zodpovědnosti a využívat běžné finanční nástroje, jako jsou například platební karta nebo mobilní a internetové bankovnictví. Rodiče navíc mají jasný přehled o tom, za co, kde a kolik jejich dítě utrácí. Dětský účet je tak ideální pro zasílání pravidelného kapesného,“ upozorňuje Leoš Souček, zástupce výkonného ředitele pro marketing a komunikaci Komerční banky.

K založení takového účtu stačí zákonnému zástupci rodný list dítěte. Vedení účtu bývá zdarma a zahrnuje například platební kartu s vlastním designem, bezplatné výběry z bankomatů, internetové a mobilní bankovnictví apod. Rodiče navíc mohou nastavovat limity ke kartám a výběrům z bankomatů podle svého uvážení a vyspělosti dítěte ve vlastním internetovém a mobilním bankovnictví.

Pokud chce dítě spořit, pak existují i speciální dětské spořící účty, které mají zvýhodněné úročení.

Samostatný účet by měl být už dnes samozřejmostí u dětí ve věku 15 - 17 let. Tato věková kategorie by se již měla mnohem podrobněji seznamovat s tím, jak hospodařit s penězi, jaké všechny možnosti na finančním trhu existují, ale také jaká nebezpečí v oblasti financí existují a jak se jich vyvarovat.  „A vštěpovat jim pravidlo - nic nepodepisovat unáhleně bez přečtení smlouvy, nebo když něčemu ve smlouvě nerozumí“, radí finanční poradce Jan Lener.

Na střední škole by již děti měly vědět, s jakými prostředky hospodaří jejich rodiče. Jaké jsou náklady za bydlení, chod domácnosti apod. Rodiče by měli děti zapojovat i do debat a rozhodování, co většího do domácnosti koupit apod.