Jak strava ženy ovlivňuje těhotenství a zdraví dítěte

„Nemusí jíst za dva, ale spíš dvakrát zdravěji,“ řekla odbornice. „Samozřejmě že by měla zvládnout o něco více jídla než běžně, ale ne o moc. Zhruba o 1100 kJ denně. To je přibližně 1 houska a 5 dkg šunky. Nebo dalamánek a 150 g jogurtu s 3,5 % tuku.“

Pokud je zdravá, může během těhotenství přibrat 11,5–12 kg, 14 kg je už strop. Další kila navíc představují obvykle problém při jejich shazování. Obézní pacientky by měly přibrat jen 4–7 kilo, naopak ženy podvyživené se mohou dostat až na 18 kg.

Váhu ženy v těhotenských poradnách pečlivě sledují. Pokud je nízká nebo příliš vysoká, představuje to riziko. Například obézním pacientkám hrozí častěji těhotenská cukrovka, ale i diabetes 2. typu.

Navíc děti, které byly v prenatálním věku vystaveny příliš vysoké hladině krevního cukru, ohrožují v dospělosti daleko častěji nejen nadbytečná kila a cukrovka, ale i vysoký krevní tlak.

V každém případě je rozumné, když si žena ještě předtím, než otěhotní, zapisuje po určitou dobu to, co jí. Navíc si zkonzumované potraviny i zváží. Získá tak daleko přesnější představu o tom, co jí. A také kolik toho je.

Pomocí kalorických tabulek (www.kaloricketabulky.cz) si pak snadno spočítá energetickou hodnotu jídla. A svůj jídelníček může konzultovat i s nutriční terapeutkou. To bývá velice přínosné. „Je přitom důležité, aby to udělala právě v době, kdy ještě není těhotná,“ říká doktorka Hlavatá.

„Bude tak daleko přístupnější racionálním změnám, ale i tomu, aby je opravdu uskutečnila. Později se už vznáší na obláčku těhotenství a emoce v tomto období mohou hrát příliš velkou roli. Navíc tato doba není ideální pro velké změny.“

S pomocí nutriční terapeutky může žena odhalit chyby, kterých se dopouští. Naučí se, jaká jídla jsou největší kalorické bomby, ve kterých potravinách bývá hodně skrytých cukrů i tuků, a zjistí spoustu dalších užitečných věcí. V tu dobu si může nechat udělat i rozbory, které zjistí, jak je na tom s hladinami vitamínů, minerálů a dalších látek, které budou v době těhotenství velice důležité pro ni i její dítě.

Častým problémem těhotných jsou ranní nevolnosti a také pálení žáhy. Na nevolnosti doporučuje doktorka Hlavatá sníst hned po ránu banán nebo pár piškotů, prostě trochu sacharidů. Některé ženy zahánějí nevolnosti kolou. To je racionální, pokud si dají pár polévkových lžic. Ale určitě ne celou láhev.

Ta představuje kalorickou bombu, provokuje pálení žáhy a obsahuje hodně kofeinu, který lékaři radí těhotným jen v omezené míře. A jako by to všechno nestačilo, je ve většině kolových nápojů kyselina fosforečná, která odbourává z kostí vápník.

Problém s pálením žáhy vyvolává obvykle tlak rostoucího miminka na žaludek, a tedy i na jeho svěrač. Snáz pak dojde k nežádoucímu vzestupu žaludečních šťáv směrem k jícnu. Odborníci na výživu proto doporučují nastávajícím maminkám, aby jedly menší porce a častěji (5krát denně).

Měly by se vyhýbat i příliš těžkým, mastným a přehnaně sladkým potravinám, které samy o sobě zvyšují sklon ke zmíněným problémům. A podobné je to se smaženými, grilovanými nebo hodně kořeněnými jídly. Naopak vhodnou tepelnou úpravou bývá vaření, dušení a zapékání.

Pokud jde o jídelníček, měl by být co nejpestřejší. A určitě není chyba, když žena navíc užívá i některý z přípravků s vitamíny a minerálními látkami. Ty jí obvykle doporučí její gynekolog. Co organismus nevyužije, snadno vyloučí, navíc tak může srovnat případné nižší hladiny některých látek. Je však důležité, aby šlo o přípravek určený speciálně těhotným. Bývá sestavený s ohledem na jejich potřeby a má i svá specifika.

Například v něm není vitamín A, který by ve velkých dávkách mohl poškodit plod. Místo něj obsahuje neškodný beta karoten, tedy polotovar, z kterého si organismus umí vitamín A vyrobit. To, co nevyužije, vyloučí.

Cílem správné výživy je to, aby matka byla v dobré kondici a plod optimálním tempem rostl a vyvíjel se.

„Největší vliv má výživa prvních 1000 dní, které se počítají od početí až téměř do tří let věku dítěte,“ vysvětluje doktorka Hlavatá. „Právě v tomto období výživa ovlivňuje průběh těhotenství a jeho případné komplikace, ale také zdraví budoucího děcka v dospělosti. Třeba jeho pozdější sklon ke štíhlosti nebo naopak k obezitě, hypertenzi, cukrovce a podobně.“

Správná strava však může v časném věku pozitivně naprogramovat i jeho imunitu, mozkové funkce a metabolismus, podobně jako stravovací návyky nebo chuťové preference. I ty budou ovlivňovat zdravotní stav dítěte.

Pro těhotné je velice důležité to, aby měly ve stravě dost bílkovin. Ty jsou podstatné pro tvorbu tkání, vývoj imunitního systému, fungování hormonů a spoustu dalších procesů. Kvalitním zdrojem bílkovin je maso, nejlépe libové nebo lehké bílé či rybí.

Ale také méně tučné sýry, zakysané mléčné výrobky a vajíčka (pokud žena nemá problémy s cholesterolem, může sníst bez obav jedno až dvě vejce denně), která kromě bílkovin obsahují i spoustu dalších důležitých látek.

Značný počet žen v ČR trpí nedostatkem jódu. „Zvyšuje riziko potratů, nízké porodní váhy a poporodní úmrtnosti,“ upozorňuje doktorka Hlavatá. „U dítěte pak nebezpečí toho, že mu bude špatně fungovat štítná žláza.“ Jód je hlavně v jodizované soli a v mase mořských ryb.

Velmi podstatný bývá rovněž dostatek kyseliny listové. Pokud jí má žena málo, hrozí větší nebezpečí potratu a předčasného porodu, dítěti pak větší pravděpodobnost vrozených vad. Proto lékaři doporučují, aby ji budoucí maminky užívaly alespoň měsíc před otěhotněním ve formě vitamínového doplňku.

Přirozeným zdrojem je kapusta, brokolice, zelený salát, špenát, kvasnice, sója, fazole nebo celozrnné obiloviny. Další životně důležité látky, které by měla obsahovat strava těhotných, najdete v přehledném rámečku…

Pokud jde o životosprávu, neměla by žena v těhotenství pít alkohol, ale ani kouřit. Zvyšuje se tak riziko problémů v těhotenství i zdravotních potíží dítěte.

Kofeinu lékaři doporučují jen 300 mg, což jsou dva šálky silné kávy. Dobré je si uvědomit, že hodně kofeinu je i ve většině kolových nápojů, zvlášť ve velkých lahvích.