Jak správně jíst v těhotenství

Těhotné ženy mohou vycházet z tzv. ideálního jídelníčku, který si ovšem budou muset upravovat podle svých možností a potřeb.

Za předpokladu, že žaludek budoucí maminky všechny složky zvládne, by měla dieta podle nutriční terapeutky Jitky Tomešové z Fitbee obsahovat kvalitní bílkoviny z mléčných výrobků, masa, ryb, vajec a luštěnin, zdravé rostlinné a rybí tuky, komplexní sacharidy z ovoce, zeleniny, brambor a celozrnného pečiva a dostatek neslazených nealkoholických nápojů (bylinných či ovocných čajů a vody).

Všechny tyto potraviny dodají i velké množství potřebných vitaminů, minerálů a dalších důležitých látek. Zejména zelené listy obsahují kyselinu listovou, jinak také vitamin B9, který je v těle nastávající maminky nezbytný ke správnému dělení buněk, přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství a krvetvorbě.

Základním stavebním kamenem jsou pro těhotné následující 4 složky stravy:

Doporučuje se asi 340 g týdně. Ale pozor na ty dravé. „Obsahují methyl rtuť, látku vzniklou z přirozeně se vyskytující rtuti působením určitého druhu bakterií. Toto množství sice neublíží dospělému člověku, ale mohlo by způsobit poruchy ve vývoji nervového systému plodu,“ varuje Janovská.

Těhotné ženy by proto neměly jíst tuňáka, mečouna, sledě, štiku, bolena, makrelu, platýse ani žraloka. Vhodné jsou např. treska, losos, pstruh, sumec, sardinky, šproty, ančovičky, garnáti, hejk, herynek, kapr…

Bylinky jsou vhodným pomocníkem při pitném režimu, ale také mohou předčasně vyprovokovat porod. Nejbezpečnější bude spolehnout se na namíchané směsi těhotenských čajů.

Rizikové podle terapeutky Janovské může být i koření. Pozor na šalvěj lékařskou, zejména ve větším množství nejsou vhodné ani oregano, tymián, heřmánek a další.

Bezpečné a prospěšné jsou podle Janovské lípa, bříza, echinacea, fenykl, borůvkové listy, černý bez, měsíček lékařský, mateřídouška, meduňka lékařská i jitrocel a šípek.

Důležité je ale připravovat si co nejvíce domácí stravy. Tak, aby těhotné ženy přesně věděly, co jedí. Průmyslově zpracované pokrmy jsou rizikové kvůli množství přidaných látek (od konzervantů po zvýrazňovače barev a chuti atd.) a také nadbytku soli.

Organismus těhotných mívá sklon k tvorbě nepříjemných otoků – pokud se k tomu přidá příliš soli, jež na sebe váže vodu, otoky se jen zhorší.

Podle iniciativy WHO s názvem 1000 dní, jež se věnuje výživě těhotných a čerstvých maminek, lze stravou v těhotenství „naprogramovat“ zdraví a preference dítěte v následujícím životě.

„Hlavní myšlenkou je především prevence rozvoje obezity a nemocí srdce a cév pomocí správně nastavené stravy v prvních 1000 dnech života dítěte – od jeho početí po zhruba druhý rok života,“ říká Jitka Tomešová.

„Dle metabolického programování toho nelze svést na geny tak moc, jak se mnozí snaží. Ví se, že neovlivnitelný podíl je jen asi 20 %, tato procenta tvoří tzv. genetickou predispozici. Zbylých 80 % výsledného zdraví je možné ovlivnit životním stylem včetně jídelníčku, a to již před narozením miminka,“ zdůrazňuje terapeutka.

Do konceptu metabolického programování patří nejen bílkoviny, rybí tuk, vitamin D, železo a další, ale také správný příjem energie a především nehladovění během těhotenství.

Hlad ve druhém a třetím trimestru vede k nadměrné tvorbě tukové tkáně a omezené tvorbě metabolicky aktivní tkáně svalové. Jejich poměr se pak po porodu udržuje a je vysoce pravděpodobné, že dítě bude trpět nadměrnou tělesnou hmotností již ve velmi časném, třeba i předškolním nebo mladším školním věku.

„Těhotná žena by si měla uvědomit, že svým jídelníčkem nerozhoduje jen o tom, jestli jí bude špatně, jestli bude mít hlad nebo jestli se přejí. Rozhoduje také o tom, jakou dá svému zatím nenarozenému dítěti startovací pozici v závodě o zdravý a plnohodnotný život. Těhotenství tedy rozhodně není omluvenkou pro přejídání se zmrzlinami či fastfoodem,“ říká Tomešová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: