Hlavní obsah

Jak si poradit s malým vybíravým jedlíkem

Novinky, bok

Stravování dětí je v poslední době často propíraným tématem, a to především kvůli narůstající dětské obezitě a s tím souvisejícím správným složením pokrmů. Každý rodič ví, že správné a vyvážené jídlo je pro jeho potomky důležité. Jenže co dělat, když máte doma malého vybíravce, který se ve všem zdravém jen vrtá, a nejraději ze všeho by jedl jen pizzu nebo hranolky?

Foto: Profimedia.cz

Vyhrát nad dítětem, které se ve většině jídel jen otravně rýpe, a nic moc zdravého nesní, představuje náročný a dlouhodobý boj. Ale i ten se dá s dostatkem ochoty a snahy vyřešit ku prospěchu všech.

Článek

Kvalitní a plnohodnotná strava již v dětství je důležitým základem pro správné stravování v dospělosti. Jenže dobrá myšlenka, jak děti naučit zdravě jíst, málokdy najde své uplatnění v reálu.

Po scénách u oběda či večeře, kdy dítě v lepším případě jen jídlo probere a nechá na talíři, mnozí rodiče poleví a raději uvaří či častěji objednají něco méně zdravého, jen aby uspokojili svého potomka a uklidnili si pocuchané nervy.

Řešení rychlé, ale nesprávné. Přitom přesvědčit malé vybíravé jedlíky k lepšímu stravování není tak složité, jak se zdá, uvádí pro Foxnews zdravotní konzultantka Julie Revelantová. Chce to jen trpělivost a čas.

Místo monotónnosti změna 

Nejeden rodič se snaží ve snaze zlepšení jídelníčku svého potomka do stravy více či méně nápadně propašovat nové a nové potraviny, díky kterým by strava získala zdravější složení. To se ale málokdy uchytí. A tak je spíše viditelný výsledek v podobě opakovaných několika málo jídel, které dítě jí. Ani to ale není dobře.

Socioložka a stravovací poradkyně Dina Roseová radí rodičům v takovém případě zavést tzv. pravidlo rotace. Jídla, která dítěti nedělají problém, dodávat ve smyslu pravidla jeden, maximálně dva dny za sebou, poté zařadit do stravy něco dalšího.

„Jde o to naučit děti na jídelní plán, který jim osvětlí, že v různých dnech se budou jíst různé potraviny. Nejde o rychlou změnu ze dne na den, časem se tím změní ale jejich myšlení a utvoří si základ pro reálné zařazení nových jídel či potravin do jídelníčku,” vysvětluje poradkyně.

Nechte děti ochutnávat

Výzkumy ukazují, že děti potřebují být ´vystaveny´ novým potravinám 15 až 20krát, než budou schopny danou potravinu vůbec přijmout. Byť je tato strategie podle Roseové účinná, je velmi podceňovaná.

Proto rodiče nabádá, aby při zařazování nových potravin do jídelníčku zapojili i děti, nechali je přivonět či ochutnat daný kus, a pokud jim nebude chutnat, nenutit je jíst. Hned jim nenutit konzumaci, jen jim nabídnout myšlenku, aby o novém jídle popřemýšlely.

Pozor na přístup 

Nejeden rodič ve snaze přimět dítě sníst alespoň kousek zdravého pokrmu slibuje odměnu, většinou ve formě sladkosti. To ale podle odborníků automaticky snižuje hodnotu zdravých jídel a celkově segreguje pokrmy na dobré a špatné.

Místo toho je lepší děti od počátku učit, že všechny potraviny jsou důležité, potvrzuje dětský gastroenterolog a docent pediatrie Anthony F. Porto z Yaleovy univerzity.

Snížit požadavky

Častou chybou rodičů jsou také přehnané požadavky na to, kolik zeleniny nebo ovoce musí dítě denně sníst. Pokud trochu poleví, a místo zaplnění půlky talíře dají potomkovi na talíř jen jeden dva kousky zeleniny, a třeba jen občas, setká se to většinou s menším odporem.

Stravovací návyky co nejdříve 

Určitá pravidla stravování by měla být ze strany rodičů uplatňována u dětí co nejdříve, a to především co se mlsání sladkostí týká. Potvrzuje to i studie z univerzity v americkém Buffalu, která prokázala, že děti předškolního věku, u nichž rodiče pevně stanovili pravidla, co a v jakém množství smí mlsat, měly v budoucnu lepší stravovací návyky než děti, které vyrostly ´bez pravidel´.

„Bez pravidel vlastně nutíte vlastní dítě bojovat proti vašemu názoru, protože jednoduše nechápe, proč jeden den může jíst sladké, a druhý den najednou ne,” dokládá Roseová.

Doma jí hůř než ve školce (škole)

Výjimkou nejsou ani případy, kdy dítě navyklé, že doma dostane po chvilce odmlouvání něco pro něj chutnějšího, jí ve školce či škole lépe než doma. Většinou jde o výsledek polevení rodičů, ale i s tím se dá něco dělat. Buď nastavit přísná pravidla a neustupovat, pokud opravdu rodič zjistí, že ve škole potomek například zeleninu sní a doma ne, nebo zkusit jiný postup.

Můžete pozvat čas od času domů na oběd některého kamaráda, a nabídnout všem něco zdravějšího k snědku (nejlepší je dopředu si zjistit, co kamarád jí). Pokud kamarád zkusí nově nabízené jídlo, a případně mu i zachutná, možná tím donutí alespoň k ochutnání i vybíravého potomka.

Vynechané jídlo? Žádný stres 

Děti je již odmala vhodné naučit na pravidelný stravovací režim. Co když ale nechtějí jedno z jídel sníst? Nevadí, nenuťte je a nevyčítejte. Jedno vynechané jídlo není žádná tragédie. U dalšího už toho možná nezbedný potomek spořádá kvůli hladu víc.

Mlsání k snídani

Vynechávaná snídaně je problémem nejen dospělých, ale i dětí. Chybějící energie je pak vidět na horších výsledcích ve škole, únavě, hlad pak děti často dohánějí něčím nezdravým. Snídaně by proto měla být základem každého dne, u dětí bez výjimek.

A když dítě nechce? Zkuste střídat zdravější varianty ve formě pečiva se sladkými verzemi, třeba čokoládovými muffiny. Je tak více pravděpodobné, že bude dítě nejen pravidelně snídat, ale že se i časem naučí na zdravější stravu, než když nebude snídat vůbec.

Pozitivní přístup především 

Čím více bude rodič stresovaný z toho, že jeho dítě nejí (zdravě), o to víc to bude přenášet i na svého potomka. Proto je na místě zůstat i ve vypjatých situacích v klidu a držet se pozitivního pohledu na věc.

Od věci není zapojit dítě do pravidelných nákupů, ale i do společného vaření či vymýšlení receptů. Udělat z jídla zábavu je přínosné pro všechny. Důležité je přeci naučit dítě správnému stravování, ne nad ním zvítězit násilím jen pro vlastní dobrý pocit.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám