Jak poznat, že je vaše dítě přetížené

Nejeden rodič již před letními prázdninami vehementně shání možnosti různých kroužků či nepovinných skupin v rámci školy i mimo ni, jen aby se jeho potomek někde po škole vyřádil a neměl moc volného času na zlobení.

Jakkoli je taková aktivita pro dítě prospěšná, je třeba myslet na to, že i činnosti, které potomka baví, ho mohou velmi snadno přetížit, je-li jich příliš mnoho.

Jak poznat, že už je toho na naše dítě jednoduše moc, a možná dokonce bojuje se stresem?

Pokud má vaše dítě každé odpoledne ve školním týdnu obsazené nějakým kroužkem, je to podle vás možná záslužné, z hlediska odborníků už je to ale přehnané.

„Aby se dítě cítilo v pohodě a dobře, je potřebné, aby mělo během týdne alespoň jedno volné odpoledne, ideálně ještě více – a to jak na dohánění úkolů, na které v obsazených dnes nezbyl čas, tak i na schůzky s kamarády nebo jen tak pro sebe a své soukromé záliby či hry,“ uvádí pro server Yourtango vychovatelka, spisovatelka a sociálně-emocionální mentorka pro děti a dospělé Cyndera Quackenbushová.

Jak dodává, potřebný volný čas nabídne dítěti nejen uvolnění, ale i prostor k rozvíjení fantazie, a to, i když se třeba občas jen nudí.

Jak byste popsali čas večeře strávený s rodinou? Jíte všichni společně, nebo naopak rychle, abyste se mohli všichni věnovat něčemu jinému? Nebo snad dokonce v autě cestou domů z kroužku?

„Pokud hodně cestujete z místa na místo, je dost pravděpodobné, že odpolední či večerní jídlo tvoří tzv. rychlovky, mnohdy konzumované přímo v autě. Ani jedno z toho dítěti na klidu a pohodě nepřidá. Naopak možnost zastavit se u společné večeře a popovídat si s ostatními o tom, jaký byl jejich den, mu dává pocit bezpečí, stability a spojení s rodinou,“ popisuje odbornice.

Má-li toho dítě po škole hodně, je jasné, že není dostatečný prostor na povinnosti ve formě domácích úkolů. Kdy jindy je tedy dělat než třeba při jízdě z kroužku domů později večer?

Pokud se z toho stane pravidlo, je to nejen znakem, že vaše dítě je opravdu přetížené mnoha úkoly a povinnostmi, stejně tak to zavdává „prostor“ na zbytečné chyby, které se pak mohou projevit na prospěchu.

Nejeden rodič má často dojem, že volný prostor nabádá k tomu, dělat hlouposti, a tak při sebemenším náznaku nicnedělání dítěti čas něčím vyplní.

Jenže právě občasné volno a možnost nedělat nic jsou právě to, co každý z nás potřebuje, abychom si odpočinuli, popřemýšleli a naučili se být sami se sebou. U dětí je to obzvlášť potřebné.

Aby se neházela vina jen na rodiče, i děti samy si často naplánují řadu aktivit, na které prostě chodit chtějí. V tu chvíli je pak na rodiči, aby zajistil a vysledoval, kdy už je toho příliš. Stejně tak, aby potomkovi vysvětlil, že i mimoškolní aktivity je třeba rozdělovat a omezovat, nezbude-li čas na utříbení myšlenek, zklidnění a pohodu.

Protože pak se objeví stres, neustálá únava či smutek, které se ve výsledku promítnou nejen v oblibě či výkonu v kroužcích, ale později i ve zdraví dítěte.

Pokud má dítě vyplněný každý den strukturovaným učením a aktivitami, které ho ne vždy baví, nemá často prostor na obyčejné hraní. Jenže právě to mu dovoluje spojit se se svým vlastním já, využívat fantazii a získávat schopnosti, které mu později pomohou řešit nejeden životní problém.

„Pravdou je, že hra je jednou z nejpokročilejších metod, kterou příroda vynalezla, aby umožnila lidskému mozku se vyvíjet a vylepšovat,“ tvrdí zakladatel neziskové organizace National Institute for Play, která se snaží mimo jiné o osvětu a informování společnosti o tom, že hra vytváří emocionálně zdravé a kompetentní jedince.

Čím menší dítě je, o to víc se veškeré jeho aktivity odvíjejí krom jiného od toho, jak moc jsou jeho rodiče ochotni ho na ně dopravovat. Jedním z faktorů, které dávají jasně najevo, že vaše dítě toho má až moc, je jednoduchý fakt, že kvůli jeho mimoškolnímu rozvrhu a dovozu z kroužků a na kroužky vy sami nestíháte nic jiného a trávíte veškerý svůj volný čas v autě nebo hromadné dopravě.

Dopřejte proto volný čas nejen svému dítěti, ale i sami sobě. A pokud chce vaše dítě dobrovolně dělat a zkusit všechno, jste to právě vy, kdo by ho v tom neměl omezovat, ale zároveň by mu měl vysvětlit, jak je důležité mít volný čas jen pro sebe.