Článek
Tvořiví lidé jsou proto dnes velmi žádaní na trhu práce. Kreativita je pokládána za jednu z vůbec nejcennějších vlastností osobnosti, shodují se personalisté. Učitelé zase potvrzují, že v současné době je tendence vytipovávat nadané děti ještě před jejich vstupem do základní školy.
Pro tvořivé studenty jsou pak vhodné obory, které umožňují rozvíjení nadání a kreativity – umělecké obory, věda, technika, podnikání, řemesla. Méně vhodné jsou naopak ty, v nichž panuje jasná předem daná struktura a pravidla – například právo.
Není bez zajímavosti, že tvořiví lidé bývají zpravidla i vysoce inteligentní a že opačně tato úměra neplatí; ne každý vysoce inteligentní člověk je zároveň i kreativní.
Součástí tvořivosti je originalita a pružnost myšlení – třeba schopnost smysluplně používat běžné předměty novým způsobem. „Typická je také schopnost vidět problémy i tam, kde zdánlivě nejsou,“ vysvětluje psycholožka Eva Kneblová. Popisuje, že kreativní lidé se vyznačují nekonformností, mají velkou potřebu samostatnosti a seberealizace, jsou často zvýšeně citliví.
Jaké hry pomohou
A jak konkrétně můžete podpořit kreativitu vašeho potomka? Dítě potřebuje především prostor a dostatek volnosti. Kojenci a mladší batolata zkoumají svět všemi smysly, vše osahávají, ochutnávají. Je dobré jejich poznávání podporovat i za cenu ušpiněných kalhot a rozbitých kolen.
Později předškoláci začínají s předměty manipulovat smysluplněji. Hra bývá promyšlenější. Jde třeba o stavbu hradu z písku doplněnou kamínky jako okny a vlaječkami z listí či o město z krabiček od zápalek.
„Dospělý při hře s předškolním dítětem může navrhnout téma, dítě pak hru samo rozvíjí. Ke svému městu může třeba vymýšlet příběh; kdo v něm bydlí, kam chodí do práce, kolik má dětí,“ radí psycholožka Kneblová.
Čím je dítě starší, tím abstraktnější metody pro rozvoj tvořivosti je možné využívat. Se školáky vyzkoušejte nejrůznější hry se slovy: můžete vymýšlet větu, kdy hráči střídavě doplňují další a další slova, vyprávět společně pohádku (střídavě rodič a dítě vymýšlejí příběh).
Umělecky či technicky nadané dítě může zase aktivně pomáhat při zařizování či výzdobě svého pokoje či celého bytu. Tvořivost dětí mohou rodiče také otestovat.
Jak testovat
Typickou zkouškou je úkol, kdy má dítě vymyslet co nejvíce variant, jak neobvykle, ale smysluplně lze použít ten či onen předmět denní potřeby, například propisku či noviny.
Verbální pohotovost a schopnost operovat se symboly je možno ověřit, když dítě požádáme, ať vyjmenuje co nejvíce slov začínajících určitým písmenem, ať si například vzpomene na co nejvíce dopravních prostředků.
Starší děti můžeme požádat, aby vymyslely několik různých závěrů k danému příběhu či vytvořily co nejoriginálnější povídku na určité téma.
Jsou přecitlivělé
Vysoce nadané a tvořivé dítě se často potýká s problémy při začlenění do kolektivu vrstevníků; se stejně starými dětmi si nerozumí, bývá přecitlivělé. Často se obrací na učitelku, hodně se vyptává, nestačí mu jednoduchá odpověď.
„Tvořivé dítě na základní škole odmítá rutinní a předvídatelnou práci, může být až panovačné. Obtížně toleruje nedostatky své i chyby ostatních. Bývá přecitlivělé vůči kritice,“ pokračuje Kneblová.
Podle názoru psychologů pak brzdou rozvoje tvořivosti může být paradoxně právě intelekt, rozumová kontrola.
Příkladem mohou být kresby dětí s mentálním postižením, případně výtvory lidí trpících duševní chorobou.
Absence pocitu vnější kontroly, vědomí, že obrázek by měl nějak vypadat, měl by se něčemu podobat, dává vzniknout jedinečným dílům.
Aby však tvořivost ve smyslu originálního myšlení byla společensky hodnotná, musí být provázena právě intelektem. S věkem ale získává dítě nové zkušenosti a na jejich základě může upadat do určitých stereotypů, které brání inovativnímu myšlení.
Nevnucujte jim naše „správné“ představy
Chceme-li rozvíjet tvořivost u dětí, musíme zapomenout právě na standardní postupy při řešení problémů. Nesmíme jim vnucovat naše „správné“ představy o tom, jak mají věci vypadat a jakým způsobem mají dosáhnout výsledku.
„Namaluje-li váš potomek zeleného slona s křídly vážky, nemusíte ho hned usměrňovat a strkat mu do ruky šedou pastelku. Je třeba respektovat dětský pohled na svět a skutečnost, že tvořivé děti potřebují úkoly, u nichž mohou využít různé způsoby řešení a nové postupy,“ radí Kneblová.
