Jak ochránit děti před obezitou

Odborníci ale také upozorňují, že rodiče dětí s nadváhou problém často zlehčují, vždyť „jen trochu přibralo“. A zavírat oči dokážou i před zjevnou obezitou. Účinně pomoci mu ale mohou jen oni, dítě to samo nedokáže.

V Česku žije přes 2,1 milionu dětí a z toho téměř 10 % má nadváhu a další 16 % je obézních. Když to sečteme, velký či ještě větší problém s váhou má každé čtvrté dítě. Přitom ještě na začátku 90. let minulého století u nás bylo 7 % dětí s nadváhou a pouze 3 % s obezitou.

„Za třicet let se změnil způsob života a trávení volného času. Děti se nehýbou, sedí hodiny u počítačů, nehrají si venku. Dříve když dítě něco provedlo a dostalo tzv. zaracha, tak týden nesmělo po škole ven. A to byl trest. Dnes když chcete dítě potrestat, vypnete mu wi-fi, seberete chytrý telefon a pošlete ho ven,“ konstatuje Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice a předseda pediatrické sekce České obezitologické společnosti JEP.

Také covidová pandemie a domácí škola sehrály zásadní roli v nárůstu dětské obezity v minulých letech. Žáci a studenti přišli o běžné cesty do školy i sportovní kroužky a celý den proseděli u počítačů s ledničkou a spíží na dosah ruky.

Kolik kilogramů by mělo dítě správně vážit? A kdy už se potýká s nadváhou nebo obezitou? To závisí na věku, pohlaví, výšce a váze. Jak je na tom, můžeme určit pomocí tzv. percentilových grafů.

Ty lze snadno vyhledat na internetu, případně vám je poskytne dětský lékař. Pod 90. percentilem má dítě standardní tělesnou hmotnost, od 90. do 97. percentilu má nadváhu, nad 97. percentilem se pak jedná o obezitu. Nejvíce dětí, které jsou ohroženy nadváhou a obezitou, je ve věkových skupinách 11 a 13 let.

Na fakt, že má potomek kila navíc, by měl upozornit rodiče i praktický dětský lékař při každoroční kontrole. Má o dítěti pravidelné záznamy, i on provádí srovnání pomocí percentilových grafů.

Pokud zjistí nadváhu či obezitu, může dítě poslat na laboratorní vyšetření, aby se vyloučilo závažné, například genetické onemocnění. Zároveň se rodičů ptá, kolik toho dítě za den sní, kolik hodin věnuje pohybu, zajímá se o jeho psychický stav a případné problémy v rodině.

Dětský praktik nebo specialista z obezitologické ambulance pak navrhuje úpravu stravovacích a pohybových zvyklostí. A další kontrolu váhy.

Některé děti mají na počátku nadváhu jen pár kilo, jiné za rok ztloustnou i o dvacet. Kila navíc jsou ale pro děti vždy velká zátěž a zdravotní riziko.

„Léčíme obézní děti, které váží o 50 či 60 kilo víc, než by měly. Jsou shrbené, bolí je záda, zadýchávají se, mají změny na kloubech. Já jim vždy říkám, zkuste si dát na záda batoh s padesáti kily a choďte s ním celý den. To nosíte na sobě navíc. A to jsou třeba jedenácti-dvanáctileté děti,“ popisuje prim. Jan Boženský.

Ačkoli na první pohled nejsou kromě tloušťky na dětech zdravotní problémy příliš vidět, laboratorní testy a měření je odhalí. „Kvůli narůstající tukové tkáni se u obézních dětí začíná rozvíjet tzv. metabolický syndrom, v těle probíhá chronický zánět, který postupně vede ke vzniku cukrovky 2. typu.

Děti mají vysoký krevní tlak, počínající stadia ztukovatění jater a víme, že za dalších dvacet let se objeví orgánové komplikace včetně infarktu, cévních mozkových příhod a nádorových onemocnění, “ doplňuje lékař. U dívek může obezita v dospělosti ovlivnit i jejich plodnost a schopnost založit rodinu.

Děti s nadváhou a obezitou se hůře pohybují, jsou neohrabané, a proto se sportu spíše vyhýbají. „Celkově prožívají velký stres. Podle výzkumů prováděných ve školách jsou děti s obezitou vnímané hůře než třeba hendikepovaní,“ upozorňuje psycholožka Iva Málková ze společnosti STOB, která připravuje kurzy zdravého životního stylu pro děti s nadváhou a jejich rodiče.

První známky šikany a posměchu se podle ní objevují už ve školce. „To přináší deprese, dítě se stáhne do pozadí a psychickou nepohodu často řeší dalším jídlem, kterým se uklidňuje,“ popisuje odbornice začarovaný kruh.

Řadu špatných postojů k jídlu si nesou děti právě ze svých rodin. „Maminka například po namáhavém dni řekne: To byla dnes hrůza, tak jsem si koupila dort! Sladkost tady funguje jako odměna za něco, co nám nejde. V rodinách se také přestalo jíst společně a kalorické jídlo a nápoje jsou dětem dostupné takřka kdykoli.“

Zatímco dříve společné stolování podle psycholožky vymezovalo, že jídlo patří do určitých částí dne a mezi tím se nejí, dnes členové rodiny svačí či večeří v různou dobu, někdo u počítače, jiný si jídlo odnese k televizi. A to podporuje různá mezijídla a permanentní uzobávání, kterým umocňujeme naši pohodu. Děti a dospívající také doma často jedí a pijí jen z nudy.

Za největší problém však považují odborníci postoj rodičů i celé společnosti, že obezita není nic vážného. „Většina lidí si myslí, že z toho dítě vyroste. Ale tak to není. Proč by jinak byl každý pátý Čech obézní,“ varuje pediatr Luděk Mrázek, který léčí děti s obezitou v Lázních Kynžvart.

Rodiče proto musejí zasáhnout už v začátku, kdy má dítě nadváhu, byť jen tři nebo pět kilo. Právě tehdy je nutné změnit stravovací a pohybové návyky v celé rodině, samo dítě to nezvládne.

I když je to smutné, tak právě rodinu považují lékaři za tzv. obezitogenní prostředí, ve kterém se nadváha a později obezita rozvíjejí. Dítě je ovlivněno skladbou nakupovaných potravin, počtem jídel, dostupností cukrovinek a chipsů, pitím slazených nápojů místo vody nebo tím, kolikrát denně dostává zeleninu a ovoce. Důležitý je i přístup rodiny ke sportu a trávení volného času.

Často můžeme slýchat názor, že dítě je baculaté po dědovi nebo že trochu „oplácaní“ jsou v rodině všichni. Podle odborníků však pouze 3 % dětí trpí obezitou kvůli genetickému onemocnění nebo např. kvůli problémům se štítnou žlázou, což se někdy projeví skokovým nárůstem váhy.

Když ovšem dítě každý rok pomalu přibírá a přibírá, jedná o tzv. standardní alimentární obezitu způsobenou prostě přemírou jídla.

Děti a dospívající potřebují ke správnému vývoji všechny složky potravy včetně sacharidů, bílkovin a tuků. Proto nemohou držet žádnou dietu, jak to dělávají dospělí. „Málokdy dětem v obezitologické poradně omezujeme množství jídla. Změnu řešíme typem potravin a jídlo dělíme do více částí,“ popisuje prim. Jan Boženský.

Malým pacientům s nadváhou lékaři doporučují jíst pravidelně pět až šestkrát denně včetně snídaně, svačin, oběda, večeře, ovšem mimo tato jídla už nic. Naučit se musí také správný pitný režim. Každé dvě hodiny 100 ml čisté vody nebo neslazeného ovocného čaje.

Zcela omezit by se měly cukrovinky, brambůrky, kečup a majonéza. Uzeniny a párky radí lékaři nahradit masem, rybami, či málo slanou šunkou. Je potřeba zvýšit množství bílkovin (maso, vejce, luštěniny, tvaroh, sýry).

Denně je také nutné zařadit zeleninu a ovoce. Pro dospívající minimálně 400 g zeleniny a 200 g ovoce za den. Menším dětem lékaři dávku upravují dle věku.

Ovšem sebepřísnější stravovací režim sám o sobě nepomůže, pokud dítě do svého životního stylu nepojme pohyb. U dětí s obezitou odborníci doporučují začít chůzí, ideální počet kroků je 7–10 tisíc za den. Jiné sporty by měly provozovat pod dozorem trenéra, a to zejména kvůli možným zraněním.

Pro děti a dospívající se závažnou obezitou existuje v Česku také lázeňský program. Léčba trvá 28 dní a děti pod dohledem lékařů, sester a fyzioterapeutů nejen cvičí, plavou, ale učí se také, co je hlad a co jen chuť, jak vypadá vyvážená skladba potravin a že je potřeba pravidelně jíst, spát a mít určitý rytmus dne.

„Tady nejde o to, jestli dítě za pobyt zhubne pět kilo nebo dvě. U nás zhubnou všichni. Podstatné je to, aby se změnil jeho nebo její přístup ve smyslu zdravého životního stylu,“ říká Mrázek.

„Nám se sice daří, že jsou tu děti spokojené, zhubnou a rodiče jsou na konci nadšení. Problém je v tom, že se vracejí domů, kde není žádná následná péče, například psychologů a výživových poradců, která by byla hrazená ze zdravotního pojištění,“ dodává odborník s tím, že po skončení lázeňského pobytu by bylo potřeba pracovat nadále ideálně s celou rodinou tak, aby dítě už netloustlo.

Podle zkušeností lékařů najede řada dětí po návratu z lázní do starých kolejí špatných stravovacích návyků, které panují v jejich rodině, a čeká je jojo efekt, kdy naberou více, než měly předtím. Smutný fakt je, že úspěšnost léčby nadváhy a obezity se celkově v Česku odhaduje na 20 až 25 %. Zbylých 75 % dětí si nese obezitu dál do dospělosti.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Poradenství v oblasti výživy, Dietologické poradny, Sportovní a tělovýchovné spolky