Článek
„Místo běhání po lese a hřištích, kde se zároveň vytvářejí i přirozené sociální vazby s dalšími dětmi, si dnes děti vytvářejí sociální vazby prostřednictvím sociálních médií, tedy bez přirozeného pohybu pánve a hlubokého dýchání – vsedě u mobilu svou pánev skutečně dobře neprodýchnou,“ vysvětluje psychoterapeutka Michaela Šilhavá.
Když dětem chybí pohyb a nahrazuje jej dlouhodobé sezení, mění se postavení páteře, která ke zdravému vývoji pohyb potřebuje.
„Páteř představuje nejen základní oporu těla, ale i základ pro správné držení pánve, kde jsou uloženy reprodukční orgány,” upozorňuje Šilhavá. Podle ní omezují děti v přirozeném pohybu například i módní úzké džíny.
Látky, které negativně působí na pohlavní buňky
Potenciálně negativní vliv na plodnost mohou mít i některé složky potravy. Nejen dospělí, ale i děti konzumují v jídle antibiotika, antimykotika, pesticidy, plasty a těžké kovy. Podle odborníků existuje stovka látek s nepříznivým vlivem na tvorbu spermií i negativně ovlivňující plodnost ženy, například ftaláty, těžké kovy, rozpouštědla a pesticidy. Tyto vlivy bohužel není snadné zcela omezit, ani je ,přebít´ podáváním dalších preparátů.
Také nedostatek vitamínů a nutričních látek, které tělo potřebuje ke správnému a zdravému fungování, se promítá na schopnosti otěhotnět. Podle studie Americké společnosti pro reprodukční medicínu snižuje zdravé stravování riziko neplodnosti až o 66 %.
„Například nedostatečné množství zinku snižuje hladinu testosteronu a počet spermií. Chybějící vitamín C zase zhoršuje jejich kvalitu. Nedostatek železa má vliv na snížený počet červených krvinek, které jsou pro usazení a vývoj plodu důležité, absence kyseliny listové zvyšuje riziko samovolného potratu,” upozorňuje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.
Nemoci v dětství
Plodnost mohou ovlivnit i některé nemoci v dětství. U dívek může jít například o komplikovaný zánět slepého střeva.
„V tomto případě může dojít ke vzniku pánevních pooperačních a pozánětlivých srůstů, které mohou mít za následek jednostrannou nebo i oboustrannou neprůchodnost vejcovodu,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta, IVF specialista Institutu reprodukční medicíny Unica, který posílání dívek na následnou lázeňskou péči v rámci prevence srůstů považuje za diskutabilní. Dobrá zpráva ale je, že s neprůchodností vejcovodu si současná medicína již dokáže dobře poradit.
U chlapců-novorozenců někdy bývá diagnostikován kryptorchismus, tedy stav, kdy nedojde k sestupu varlete nebo varlat do šourku. Spermie ke správnému vývoji potřebují nižší teplotu, než je běžná teplota těla, v šourku je teplota o 2 až 3 °C nižší. Proto je důležité, aby se sem varlata dostala včas.
„Není-li varle sestouplé do 6. měsíce věku, je třeba dítě vyšetřit na specializovaném pracovišti dětské urologie nebo dětské chirurgie. Léčba nesestouplého varlete by měla být vyřešena nejlépe do 1 roku dítěte, nejpozději do 18 měsíců, aby se předešlo změnám ve tkáni varlete,“ popisuje MUDr. Jan Lacheta.
Chirurgická léčba spočívá ve stažení varlete do šourku. „U mužů, u kterých došlo v dětství k operaci pozdě, nebo vůbec, je většinou tvorba spermií výrazně poškozena, někdy nejsou v ejakulátu přítomny žádné spermie. U nesestouplých varlat je navíc cca 20x vyšší riziko vzniku nádorů varlete než v běžné populaci,“ dodává IVF specialista.
Také léčba zhoubného nádoru v dětství, konkrétně léky používané při chemoterapii, mohou mít vliv na plodnost, ačkoliv odborníci jsou v tomto ohledu poměrně optimističtí. „U dospívajících chlapců lze tyto nežádoucí účinky řešit zamrazením spermatu. U dospívajících dívek, pokud podstupují léčbu, při které je vysoké riziko poškození vaječníků, se používá v úvodu léčby tzv. farmakologická ochrana gonád. Kombinací několika injekcí se vaječníky hormonálně uvedou do klidového prepubertálního stavu s cílem menšího poškození zárodečných buněk. U většiny chemoterapeutických schémat však plodnost zůstává zachována. S největším rizikem snížené plodnosti se spojuje transplantace kostní dřeně,“ konstatuje MUDr. Jan Lacheta.
A jak je to u menších dětí, které ještě nejsou v pubertě? „U malých dívek přichází v úvahu zmrazení tkáně, u chlapců můžeme zmrazit testikulární tkáň, ale opět se jedná o poměrně složité postupy stále ve fázi výzkumu. Dobrá zpráva ale je, že reprodukční orgány dětí přes nástupem puberty jsou méně náchylné k poškození onkologickou léčbou. Takže dívka, která ještě nemenstruuje a musí podstoupit chemoterapii, má výrazně nižší riziko ovariálního selhání než dospělá žena,“ vysvětluje profesor Hananel Holzer, přední světový odborník na onkofertilitu a přednosta reprodukčního centra prestižní kanadské McGillovy univerzity, které spolupracuje s Institutem reprodukční medicíny Unica.
Ani výchovu nelze podceňovat
Výchovou můžeme ovlivnit v životě dítěte mnohé, včetně jeho plodnosti. „Pokud budeme v dětech pěstovat sobectví a podněcovat je k vysokým výkonům, můžeme docílit toho, že budou rodičovství odkládat a pravděpodobně budou mít i problémy v partnerských vztazích. Takové děti později chtějí být úspěšné, budují kariéru a dosahují mnohého i na úkor partnerského soužití. Důsledkem může být odklad rodičovství do pozdějšího věku, kdy už s početím může být problém,“ uzavírá téma Šilhavá.
