Článek
„Moje Adélka je dítě, které dokáže žít hodně v současném momentu, a to jak v dobrém, tak špatném. Celé prázdniny si užívá, na školu si ani nevzpomene, ale jakmile si má na konci srpna připravit aktovku, začne se hrozně bát, i když normálně chodí do školy ráda,“ říká sedmatřicetiletá Helena.
„I na kamarády ve třídě se ohromně těší, ale bojí se, že všechno zapomněla, spolužáci budou umět víc než ona a že bude pozadu. Na školní rok ji připravuju hlavně tak, že ji musím uklidnit a vysvětlit jí, že opravdu není jediná, kdo něco zapomněl,“ pokračuje maminka s tím, že její dcera má velice rozumnou paní učitelku, jež rodičům ráda řekne, které učivo je zvlášť důležité zopakovat.
Letní ztráta znalostí je dobře popsaný fenomén, poprvé byl pojmenován už v roce 1906 a potvrzuje ho mnoho studií z nejrůznějších zemí světa. Například z analýzy vedené vědcem Harrisem Cooperem z americké University of Missouri, ve které bylo porovnáno 39 studií, vyplývá, že letní ztráta znalostí odpovídá přibližně jednomu měsíci učení.
V roce 2020 pak vědci z univerzity v coloradském Boulderu publikovali v American Educational Research Journal, že děti z jejich studie během prázdnin přišly téměř o 40 procent svých předchozích znalostí. Pandemické přestávky se pak na tomto fenoménu podepsaly ještě o něco více.
Školní pomůcky zdražily o stovky korun
Zapomínat je přirozené
Zajímavé také je, že především děti na nižším stupni vzdělávání podle výzkumů zapomínají nejvíce z matematiky a pravopisu. Školní systémy různých zemí mají samozřejmě své odlišnosti, nicméně obecně platí celkem pochopitelná věc – čím delší je pauza, tím víc toho zapomenou.
Jistě, existují nejrůznější vzdělávací letní kurzy a programy na udržení znalostí. A mnoho odborníků je dětem, které chtějí mít dobré výsledky, také doporučuje.
Ale prázdniny jsou tu hlavně od toho, aby si děti odpočinuly, odpoutaly se od školního režimu, užily si. Příroda, pokud možno volnější život, spontaneita, zábava, dobrodružství s kamarády i s rodinou a poznávání nového přinášejí do jejich života velké klady a umožňují jim získat další dovednosti, dál se rozvíjet, zase o něco víc dospět. Ovšem konec srpna a první zářijové dny už nastolují jiné úkoly.
Zpátky do školy aneb Móda pro malé školáky
Děti mívají o prázdninách často úplně narušený denní režim, k tomu se v dnešní době přidává i ohromné množství času stráveného online – mají náhle na své mobily či tablety spoustu volna a rodiče nebo prarodiče je mnohdy nedokážou účinně uhlídat.
„Učitelé je tak nejdřív musejí odoperovat od obrazovek, a až pak přicházejí na řadu znalosti, dovednosti, zkrátka něco kognitivního,“ vysvětluje Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin.
Pomoci dětem hladce vplout do školního roku by měli i rodiče. A vůbec nemusí jít o kurzy nebo velké opakování. Stačí vědět, jak je v prvních dnech září naladit k učení, protože i škola se podle Miroslava Hřebeckého v prvním týdnu teprve rozjíždí.
„Všichni se pozdraví, dostanou rozvrhy, přečtou si znovu školní řád, možná ho podepíšou a jdou domů a další den se rozdávají učebnice. Osmáci a deváťáci pomáhají školníkovi stěhovat věci zleva doprava,“ vysvětluje.
Ze školáka je po prázdninách student
Začněte zvolna, jděte do kina
„Poslední srpnový týden můžete zadat jednoduché úkoly, nemusí to být zrovna příklad z početnice, ale něco, co bude připomínat obnovu školní struktury,“ dodává s tím, že u malých dětí stačí tak jednoduché úkony, jako je příprava penálu a aktovky: „Ořež si pastelky a všechno si připrav ještě relativně v klidu.“
Starším dětem je obvykle dobré připomenout, že jsou věci, které je na učení těší a navazují na to, co konkrétně je zajímá.
„Vyplatí se najít aktivitu, která je baví a zároveň souvisí s praktickou přípravou do školy, s nabíráním znalostí. Pokud jsou například ve městě, můžete vzít kluka do technického muzea a holčičku do uměleckoprůmyslového na krajky.“
Miroslav Hřebecký doporučuje i edukativní filmy. „V kinech běží Oppenheimer, který klade otázky nejen fyzikální, ale také etických postojů k vědě, válčení a tak dále. Je to film ideální pro žáky na druhém stupni.“
Rodič si po zhlédnutí snímku může s dítětem při cestě z kina udělat procházku, během které témata proberou.
„To jsou nenápadné přístupy, jak děti učit,“ radí Hřebecký. Klasikou je také návštěva knihovny. Podle odborníka je dobré říct: „Pojď, vezmu tě do knihovny, já si tam jdu sám půjčit knížky.“ Tak rodič naznačuje, že to není jenom otázka povinné četby, že čte rád a že to není jen to, co paní učitelka nakáže.
Dejte impuls správné motivaci
Neuroložka Judy Willisová radí, jak dětem udržet motivaci:
- Optimismus přináší lepší výsledky. Mozek je naprogramován tak, že preferuje zaměření se na aktivity, které mu navodí pocit potěšení z dosažení cíle. O hodně víc se nám chce do úkolů, o kterých si myslíme, že je zvládneme.
- Živě si představujte skvělou budoucnost. Klíčovým prvkem motivace dětí je jejich touha udělat danou věc. Dostat dobrou známku je přece super, tak proč si to živě nepředstavit? Neuroimaging, tedy neurozobrazování mozku ukázalo, že pokud máme vícero ‚upomínek‘ svého požadovaného cíle, včetně vizualizace jeho dosažení, mozková aktivita se v paměťových a rozhodovacích sítích mozku zvýší.
- Nezapomeňte na umění. Informace, které děti potřebují, bývají skvěle zastoupeny v umění. Jeho vnímání a interpretace mohou mozku pomoci nalézt malé kousky znalostí, které jsou v něm zatím pasivně uloženy, a začlenit je do souvislých celků.
Procvičujte to, co dělalo problémy
I k opakování byste se měli dostat, ale rozhodně své dítě nenuťte drtit se znovu všechno.
„Vraťte se k učivu, které je potřeba obzvlášť uchopit,“ ukazuje správnou míru Miroslav Hřebecký. Mělo by jít o znalosti, na které budou žáci navazovat a které jim usnadní učení v nadcházejícím roce. K tomu pak stačí přidat včasnou přípravu na předměty, které dětem loni nešly.
Právě konec srpna a začátek září jsou dobrým obdobím, kdy hendikep dohnat. A možná i získat trochu náskok.
„Pokud rodič ví, že nějaký předmět dělá dítěti problémy, může mu zlepšit nástupní pozici, aby nemělo ve škole pocit, že všechno zapomnělo. Prostě s ním zkuste zopakovat, co mu nešlo: ‚Hele, teď o nic nejde, teď si to uděláš v bezpečí rodiny, pojď, projdeme si ty příklady, ať tě nenachytají na švestkách, ať tě neuvede do stavu deprese, jakmile učitelka napíše příklad na tabuli…‘,“ uvádí možnou formu komunikace odborník.
Počet školáků oproti loňsku zřejmě vzroste
Dítě, které zase začíná chodit do školy a má pocit, že si nic nepamatuje a nebude stačit ostatním, může snadno trpět tzv. strachem z neúspěchu. Speciálně právě u předmětů, se kterými zápasilo už loni. Jeho obavy se dají rozptýlit i tak, že ho rodiče vyslechnou, pochopí a aktivně mu pomohou s řešením.
A nejen to – rodiče, ale i prarodiče mohou zavzpomínat na své vlastní trampoty či úspěchy a veselé historky spojené se školou. Žák plný obav tak uvidí, že nikdo není dokonalý a že dílčí karamboly ještě neznamenají, že neuspěje vůbec.
Ruku na srdce, ne všichni jsme byli jedničkáři, kteří si o prázdninách přeorganizovávali šuplíky v psacím stole a s radostí si přepočítávali matematické příklady z loňska. Mnozí z nás se také vrátili do lavice, aniž by věděli, která bije.
Podstatné je, aby dítě pochopilo, že se všechny problémy dají překonat, pokud bude chtít, a že na to není samo.
Rodiny v nouzi mohou na školní vybavení získat podporu
Může se vám hodit na Firmy.cz: Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum, Kina, Knihovny