Článek
„Příznaky poruchy pozornosti s hyperaktivitou se nejčastěji objevují s nástupem děcka do základní školy. Zde jsou děti poprvé vystaveny určitému pevnému řádu, kterému se však nedokážou – především v oblasti udržení pozornosti – přizpůsobit a nerušit tak ostatní spolužáky,“ vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a přednosta Polikliniky na Národní v Praze.
Podle jeho slov si rodiče hloubku problému obvykle plně neuvědomují a často odmítají, aby jejich děti podstoupily vyšetření. Samozřejmě ne všechny zlobivé děti mají problém, nicméně vždy je lepší navštívit odborníka.
ADHD je subtilní neurobiologická porucha, která se může projevovat nedostatkem soustředěnosti, hyperaktivitou nebo obojím. U některých dětí se onemocnění projevuje nepozorností a kolísavými školními výkony. Takové děti stále něco nemají a unikají jim důležité informace. Jiné děti jsou zbrklé, nevydrží v lavici, vyskakují, lezou po stolech, skáčou učiteli do řeči a vyrušují celou třídu. Další neumí ovládat své emoce, snadno se nechají vyprovokovat a mají problémy nejen s učiteli, ale i se svými spolužáky.
Bohužel poznámky od pedagogů, hodiny po škole či zákazy a další tvrdé tresty rodičů situaci nenapraví. Naopak, stres a pocit bezmoci, které tyto děti zažívají, mohou problém ještě prohloubit.
Určení diagnózy
Kritéria pro diagnostikování poruch chování jsou stanovena Diagnostickým a statistickým manuálem duševních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-IV) a v Mezinárodní klasifikaci nemocí v kapitole Hyperkinetické poruchy.
„Užitečnou informací může být existence ADHD v rodině. Pokud ji má jeden z rodičů, je až padesátiprocentní riziko, že se objeví i u potomka,“ doplňuje neurolog.
| Příznaky ADHD, které mohou upozornit rodiče |
|---|
| déle než půl roku se vám zdá, že vaše dítě je ve srovnání s jinými více nesoustředěné a impulzivní |
| jiní rodiče či učitelky vám občas říkají, že byste měli své dítě více krotit – je až příliš aktivní a někdy se těžko ovládá |
| máte pocit, že vaše dítě zlobí více než jiné děti a unavuje vás hlídat ho na každém kroku |
| jsou chvíle, kdy už ztrácíte nervy a máte pocit, že své dítě prostě přetrhnete, možná jste už dokonce použili fyzické tresty |
| bojíte se nechat dítě o samotě, aby něco nevyvedlo |
„U hyperaktivních dětí je nejdůležitější, aby žily v pevném denním řádu. Úkoly a aktivity je třeba rozdělit do kratších a menších částí s dostatkem pohybu. Úspěchy by měly být motivovány přiměřenými, ale jasnými odměnami,“ doporučuje MUDr. Martin Jan Stránský.
Pokud nic nezabírá, je možná i léčba léky, kterou lze nastavit dle individuálních potřeb dítěte. Děti jsou pak klidnější, ve škole se lépe soustředí, méně vyrušují a často získají i konečně vytoužené kamarády. Vzhledem ke svému chování tyto děti nebývají v kolektivu příliš oblíbené. Moc si přejí chovat se jinak, ale nedokážou to samy zastavit.
„Je tedy logické, že pokud se najednou cítí jinak a je kolem nich méně problémů, cítí se spokojenější a sebevědomější,” dodává neurolog.
