Článek
„Mnoho studií prokázalo, že v dávné minulosti, kdy se lidé mnohem méně myli, žili víc v souladu s přírodou a nebyl pro ně problém se vyválet v bahně, byl jejich kožní mikrobiom mnohem rozmanitější a chránil pokožku před nejrůznějšími patogeny mnohem efektivněji. Prostor pro nejrůznější infekce a kožní nemoci byl tak minimální,” vysvětluje mikrobioložka Lisa Crossová.
Špína tak nemusí být vždy na škodu, a to ani v dnešní době. Samotná Crossová to zdůvodňuje vlastním experimentem, který provedla na lidech, kteří se zúčastnili několikadenního hudebního festivalu, kdy se několik dní nemyli. Provedla u nich stěr z pokožky před i po ukončení festivalu.
„Ukázalo se, že po nemytí se po několik dní je mikrobiom opět rozmanitější, a tedy i obranyschopnost kůže mnohem lepší než při denní maximální hygieně.”
Podle vědců navíc například běžné, neškodné půdní bakterie Mycobacterium vaccae vysílají do našeho mozku chemické zprávy, které ovlivňují naši náladu a činí nás šťastnějšími.
„Špína a její vliv na mikrobiom tak mohou někdy fungovat i jako výborné antidepresivum. Možná i proto zahradničení tolik lidí naplňuje a dělá šťastnými,” dodává pro deník The Telegraph Crossová.
Proto i ona rozhodnutí Kunisové s Kutcherem nekoupat své děti denně považuje za velmi rozumné. Poukazuje i na fakt, že v posledních letech se stává problematická, a to zejména u dětí, spíše přehnaná hygiena.
Ashton Kutcher a Mila Kunisová (uprostřed) na starším snímku s herci Wilmerem Valderramou a Dannym Mastersonem
Důležitá cílená hygiena
Nicméně to neznamená, že by Crossová vybízela rodiče a lidi obecně, aby sebe i své děti přestali úplně mýt. I podle ní má skutečně smysl tzv. cílená hygiena.
Například hygienu rukou považuje za velmi důležitou, což se potvrdilo i v době koronavirové, kdy se ukázalo, že se skrz nemyté ruce mohou šířit i velmi nebezpečné patogeny.
Stejně tak poukazuje na důležitost pravidelného praní a výměnu spodního prádla, stejně tak mytí intimních míst, které může zabránit řadě infekcí včetně zánětu močových cest.
Nic se nemá přehánět
Hygiena našeho těla je tak důležitá, ale nic se nemá přehánět. Jde o to, že mytím nezabíjíme jen nebezpečné bakterie a viry, ale i dobré bakterie, které hlídají rovnováhu nejen v pokožce, ale i v celém organismu.
| Jak často děti mýt |
|---|
| Novorozence - stačí jim tělíčko jen otírat mokrou látkovou plenou či jemnou žínkou. |
| Kojence a batolata - koupat maximálně 2krát týdně, děti se suchou a ekzematickou pokožkou jen jednou týdně. Zbylé dny stačí omytí genitálií a zadečku žínkou před spaním a samozřejmé běžné mytí špinavých částí těla u umyvadla. |
| Děti 6 až 11 let - i zde postačí, pokud se budou koupat či sprchovat maximálně 2krát týdně, častěji jen v okamžiku ušpinění. Dbát nicméně spíše na pravidelné mytí rukou zejména před jídlem a po návštěvě toalety. |
| Starší děti - zde je už vše ovlivněno dospíváním, kdy hygiena bývá zapotřebí častější i vzhledem k hormonální bouři a většímu pocení. |
Naše zdraví se přitom odvíjí od funkčního mikrobiomu v našich střevech a od toho, kolik toho mikrobiom dokáže odfiltrovat ze všeho, s čím se na světě setkáváme.
Ne náhodou poslední měsíce ukázaly, že ačkoliv důkladná hygiena je v období pandemie důležitá, a to jak z hlediska mytí rukou či ochrany úst, neznamená to, že se to neprojeví z pohledu imunity jinde.
Podle odborníků jsou na vzestupu nejen problémy s vysušenou ekzematickou pokožkou, ale i projevy astmatu, autoimunitního onemocnění, zánětu střev či potravinových alergií apod.
