Jak bojovat s dyslexií a dysgrafií

Někteří psychologové mají za to, že dětí s poruchami učení na rozdíl od minulosti, kdy se jejich počet nesledoval, nepřibývá. Jiní jsou zcela opačného názoru. Hledají příčinu ve zhoršujícím se životním prostředí, které způsobuje, že je plod v těle matky vystaven zvýšenému množství rizikových faktorů.

"Těchto dětí určitě přibývá," tvrdí i psycholožka Lenka Krejčová, podle které patří mezi nejčastěji diagnostikované poruchy dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Méně často pak dyskalkulie a jen ojediněle dyspinxie či dysmúzie. Jak se tyto poruchy projevují?

Trpí-li dítě dyslexií, trpí poruchou čtení.

"Syn zaměňoval písmena tvarově a zvukově podobná (b za d; a za e). Jeho čtení bylo těžkopádné. Slova luštil, domýšlel nebo bezmyšlenkovitě komolil," popisuje Jitka Pokorná.

"To je naprosto nejčastější projev," potvrzuje psycholožka Krejčová. "Čtení je pro dyslektika natolik namáhavé, že mívá obtíže se zapamatováním textu a s osvojováním školní látky z učebnic a sešitů. Proto se nevydrží dlouho soustředit," doplňuje.

Odborníci, kteří srovnávali aktivitu mozku u dyslektika a dítěte, jež poruchou netrpí, zjistili, že nedyslektik při čtení zapojí jen centrum řeči a zrakového vnímání, kdežto mozek dyslektika vykazuje překotnou aktivitu různých mozkových center. Proto je mnohem více namáhán a rychleji se unaví.

Dysgrafie je porucha psaní. "Dcera má obtíže vybavit si tvar písmen a znázornit ho. Její písmo bývá proto nečitelné. Když má psát rychle, třeba v průběhu výuky, vynechává nejen hlásky, ale i slova," stěžuje si maminka Ivana Pilečková, čímž zároveň poukazuje na hlavní projevy dysgrafie.

"Při psaní se dysgrafik rychle unaví. Často si stěžuje, že ho bolí ruka. Nedokáže ale psát úhledně a plynule ani v případě, že má dostatek času," vysvětluje psycholožka Krejčová.

Dysortografie je porucha pravopisu. Dítě se vykreslováním tvarů písmen vyčerpá natolik, že už si nedokáže ohlídat čárky a háčky, natož aby mělo čas na odůvodňování tvrdého a měkkého i.

"Dysortografik má obtíže s aplikací pravopisu, i když ho teoreticky dobře zná. Často se stává, že pokud se dítěte na konkrétní gramatické pravidlo zeptám, dokáže ho vysvětlit. Selže však, pokud ho má v daném okamžiku aplikovat v písemném projevu," popisuje učitelka ZŠ Věra Hůlová. Podle ní bývá klasickou chybou například slovo "výkend", jehož psaní dysortografik odůvodní jako slovo s předponou vy-.

Dyskalkulie je porucha schopnosti operovat s číselnými symboly. Dyskalkulik má výrazné obtíže s pochopením nejzákladnějších matematických pojmů. Bez názorných pomůcek nedokáže spočítat nejjednodušší početní úlohu, neumí se orientovat na číselné ose.

"Ojediněle se setkáte i s diagnózou dyspinxie (vývojová porucha kreslení) a dysmúzie (porucha hudebních schopností)," poukazuje Krejčová.

Častým průvodcem poruch učení jsou vývojové poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou dítěte. Nejčastější je porucha označovaná jako lehká mozková dysfunkce (LMD). Za zkratkou si lze představit celou plejádu projevů, jimž děti čelí.

"Jedná se o narušení schopnosti soustředit se kvůli projevům nadměrné aktivity. Děti s LMD se obtížně dokážou věnovat jedné činnosti delší dobu, přebíhají k jiným aktivitám, bývají impulzívní," vysvětluje Lenka Krejčová a doplňuje: "Na veřejnosti působí tyto děti často nevychovaně, neboť nedokážou poslechnout, pobíhají a sahají na vše, co je právě zaujalo."

"Důležitým rysem všech poruch je, že nesouvisejí s mírou inteligence. Při správné péči tedy není nereálné, aby člověk s poruchou učení vystudoval vysokou školu," upozorňuje Krejčová. Podle ní se často ukazuje, že se tyto děti velmi dobře uplatňují v umění, v technických a přírodovědných oborech, vynikají v geometrii, mechanice a tvořivosti. "Je otázka, zda se právě ony neuplatní v současné technické společnosti, a zejména v brzké multimediální budoucnosti mnohem lépe než všeobecně nadané děti," uzavírá Krejčová. Dotazy a náměty pište na student.info@pravo.cz