Článek
V poslední době se často hovoří o krizi rodiny. Tradiční rozdělení mužské a ženské role ztrácí svůj pradávný význam. Jen málokterá žena dobrovolně zůstává v domácnosti a věnuje se pouze péči o rodinný krb a potomstvo. Finanční situace rodiny, potřeba seberealizace či nezávislosti nutí ženy pracovat na "dva úvazky".
Sociolog Ivo Možný datuje počátky nárůstu autonomie českých žen do 60.-70. let minulého století, kdy ženy masově nastoupily do zaměstnání a přestaly být závislé na muži živiteli. Dávný respekt vůči mužům trvá ještě do let devadesátých, pak ale ženy výrazněji vstupují do veřejného života, začínají podnikat, pracovat na nejvyšších manažerských postech a muže živitele již vůbec nepotřebují. To vše se zcela logicky odráží i v rodinném životě. Jedním z nelichotivých důkazů tohoto trendu je stoupající křivka rozvodovosti. Nezávislé ženy snadněji opouštějí "nepotřebné" muže.
Způsobilost k výchově dětí
Četnými výzkumy našich i zahraničních autorů bylo prokázáno, že neexistuje žádný vrozený rodičovský instinkt, jenž by příslušel pouze matkám. Otcové se dokáží stejně dobře jako matky postarat i o novorozence, umí stejně dobře reagovat na jeho potřeby. Výzkumy, v nichž byly použity detailní videozáznamy, ukázaly, že mateřské chování k dítěti má řadu prvků, které nejsou naučeny, jsou mimovolní, spontánní a jsou téměř dokonale přiměřeny k chování dítěte. Podstatným zjištěním však bylo, že těmito formami chování nejsou vybaveny jen matky či ženy, ale také muži a děti, děvčata i chlapci ve věku kolem osmi až devíti let a výše. Muži a děti stejně jako ženy se k dítěti staví stejným způsobem, stejně se ho dotýkají, dívají se na ně ze stejné vzdálenosti, mluví na ně vyšším hlasem atd. (Matějček Z., 1994)
Otcové a děti
Muž - otec má celkově k dětem volnější vztah než matka. Toto se netýká jen nejrannějšího dětství, péče o kojence a batolata je obvykle zcela jednoznačnou doménou matek, ale přetrvává až do dospělosti dětí. Stejná situace je nejen v rodinách, kde žena je v domácnosti a otec se vrací domů z práce až navečer, ale i v rodinách, kde jsou oba rodiče zaměstnaní, neboli oba rodiče mají stejné množství času k vzájemné interakci s dětmi. Matka má častěji zájem o volný čas dítěte, děti se s ní častěji baví o módě, filmu, škole a kamarádech, o svých zájmech i o sexu. S otcem častěji mluví jen o sportu a politice. Matka se více zajímá o přípravu dětí do školy, více zasahuje i do výběru povolání. Otcové více zakazují, matky častěji prosí a žádají. To vše svědčí o určitém úpadku otcovské autority oproti dřívějším dobám. V žádném případě to však nedokazuje, že otec je pro své děti okrajovou, snadno postradatelnou figurou.
Mateřské a otcovské role nejdou vzájemně nahradit, v ideálním případě by se měly doplňovat. Pro ilustraci si představme matku a otce při hře s dítětem. Otec dítě obvykle povzbuzuje, umožňuje mu prozkoumávat okolí, podporuje je ve "vylomeninách". Naproti tomu matka dítě chrání a nebezpečné aktivity spíše tlumí.
Otec je zvláště pro chlapce významným vzorem k nápodobě. Je jakýmsi prototypem správného muže minimálně do té doby, než se jeho syn shlédne v Supermanovi. Mnoho matek si občas povzdechne, že synáček je celý tatínek, ať už v tom dobrém či méně dobrém slova smyslu. A právě matka má významný podíl na tom, aby chlapci otce jako model chování přijali. Výzkumy prokázaly, že chlapci vyrůstající bez otce nebo v rodině, kde otec funguje jen zcela formálně, mají potíže se začleněním do skupiny vrstevníků, jsou celkově méně asertivní, více závislí na svých spolužácích, vyhýbají se skupinovým sportům. V pozdějším věku pak tito chlapci častěji mívají sklony k nemorálnímu jednání, projevují nedostatek odpovědnosti, nedokáží se vcítit do ostatních. Na své dcery mají otcové významnější vliv v době jejich dospívání. Dívky, které mají vřelý vztah se svým otcem a cítí se jím akceptovány, lépe navazují vztahy s chlapci, v partnerských vztazích jsou více sebevědomé.
V pokračování se zaměříme na muže - otce a čas, který věnují svým dětem. Často se stává, že důvodem, proč se otec svému dítěti tak nevěnuje, je chování samotné matky...