Hypnoporod aneb Jak rodí celebrity

Hned úvodem je třeba říct, že navzdory trochu matoucímu názvu nejde o to, že by ženu někdo v těhotenství, nebo dokonce při porodu, hypnotizoval! A pokud kdekoli na internetu nebo reklamních letácích narazíte na takováto „lákadla“, radíme vzít rozum do hrsti a najít kurz nebo lektorku, která k vašemu tělu i porodu bude přistupovat realističtěji a s větší odbornou erudicí.

Cílem hypnoporodu je ženu připravit k porodu a naučit ji jednoduché techniky uvolnění a také cíleně pozitivně myslet. A to zejména proto, aby dobře zvládla porodní bolesti. Tyto metody v mnohém připomínají jógové a meditační techniky a zdaleka nenacházejí využití jen u porodů. A konkrétně v těhotenství slouží k tomu, aby se žena naučila získat kontrolu nad svým tělem a vlastně i emocemi.

Hypnoporod si vyzkoušely i slavné herečky Angelina Jolie, Demi Moore, Jessica Alba nebo modelka Gisele Bündchenová.

„Jelikož je porod pro ženu, resp. její tělo, jednou z nejnáročnějších životních zkušeností, mohli bychom její úlohu přirovnat k vrcholovému sportovci, který se připravuje na olympijské hry. Tak jako atlet začne trénink s dostatečným časovým předstihem a věnuje tomu každý den, který má před závodem k dispozici, stejně tak i těhotná žena má na svoji přípravu (ve většině případů) devět měsíců a měla by každý den využít vědomě a efektivně,“ popisuje Michaela Klementová, která se hypnoporodem zabývá.

Klementová si ze svého prvního porodu odnášela závažná porodní poranění a nepříjemné pocity. Při druhém těhotenství se seznámila s technikami hypnoporodu, které jsou v zahraničí populární již delší dobu. Chodila na kurz hypnoporodních technik vycházejících z poznatků britského lékaře Grantly Dick-Reada o fungování mozku a limbického systému, což je část mozku, jež se podílí na podpoře mnoha funkcí, např. emocí, chování, dlouhodobé paměti i čichu.

Vše shrnul do teorie syndromu strachu, napětí a bolesti. Zjednodušeně by se dalo říct, že při strachu a stresu lidské tělo vyplavuje hormon kortizol, který porod zpomaluje a způsobuje bolest. Hormon oxytocin a endorfiny naopak podporují rychlý a co možná nejméně bolestný průběh porodu. Cílem technik je tedy uvolnění ženy tak, aby její organismus začal vyplavovat endorfiny a oxytocin. Tedy aby se svým tělem nebojovala, ale spolupracovala.

„Můj druhý porod byl transformační zážitek. Žádné vyčerpání, žádné otupení léky ani sebemenší poranění. Již tehdy na porodním sále jsem věděla, že tuto zkušenost chci předávat dál,“ vzpomíná Michaela Klementová, která nyní v Česku pořádá předporodní kurzy hypnoporodu.

Co tedy musí žena udělat? Fyzická příprava zahrnuje osvojení si správných technik dýchání, které napomáhají navodit pocit uvolnění a zajistí dostatečné zásobení miminka kyslíkem.

Mezi základní techniky dále patří vizualizace, tedy představování si toho, čeho chcete dosáhnout.

„Při samotném porodu jsou vizualizace velmi účinné zejména při fázi otevírání a ztenčování, kdy je dilatace čípku s každou děložní vlnou efektivnější. Zároveň tyto intenzívní představy dokážou podpořit děložní svaly, aby pracovaly, čímž se sníží napětí a eliminuje bolest,“ vysvětluje. Jak to konkrétně vypadá? Ženy si podle ní mohou svůj děložní čípek představovat třeba jako rozvíjející se poupě růže – jak se při každé kontrakci poupě více a více otevírá.

A přidejme ještě dva důležité pojmy. Prvním je relaxace – nejenže se budoucí maminka naučí konkrétní relaxační techniku, ale vlastně všechno, co pro svůj hladký a přirozený porod v průběhu těhotenství dělá, by mělo vést právě k uvolnění, tedy eliminaci stresu jak psychického, tak tělesného, který se projevuje například bolestivě staženými svaly.

Dalším pojmem je afirmace, což se dá přiblížit jako pozitivní tvrzení. Laicky si to můžete představit třeba takto: místo abyste si říkala „musím vydržet tu bolest“, to už si totiž do mozku ukládáte, že to bude bolet, můžete si opakovat třeba „čeká mě neobyčejný zážitek, který báječně zvládnu“.

Je tedy jasné, že všechny tyto techniky pomáhají v těhotenství i při porodu uvolnit se, pozitivně se naladit a zbavit se strachu.

Na rozdíl od některých jiných, z hlediska klasické medicíny značně problematických alternativních metod porodů nemusí hypnoporod vyvolávat obavy ani u porodníků.

„Pozitivní přístup rodičky a dobře a profesionálně provedená příprava jsou rozhodně přínosné. Je důležité, aby byly matky realistky, aby chápaly, že to na porodním boxu nebo sále nemusí být vždycky příjemné, ale aby byly připraveny to zvládnout. Pokud se to podaří, pak jde o přínos pro maminku, partnera i pro nás, protože spolupráce s takovou rodičkou je mnohem lepší, než když je vyděšená a zatnutá,” říká primář porodnického oddělení Ústavu péče o matku a dítě Hynek Heřman.

Jedním dechem ale dodává, že velmi záleží na kvalitě přípravného kurzu i osobnosti lektorky nebo duly. Ty by podle něj měly ženu připravovat i s ohledem na místo, kde bude rodit. Každá porodnice má nastavený trochu jiný systém a rodička by měla být připravena spolupracovat a komunikovat s lékařem a sestrami.

Hynek Heřman totiž zažil v porodnici i ženy, které přijdou nastavené za každou cenu trvat na svém scénáři porodu. „Bohužel máme i zkušenosti se ženami, které se zavřou na pokoji s dulou a nechtějí s námi komunikovat, a priori odmítají všechno, co jim navrhneme,” posteskne si primář s tím, že konfrontační nastavení rodičce k uvolnění při porodu rozhodně nepomůže.

„Na druhou stranu ale k nám se ženami chodí spousta vstřícných dul, které jim dodávají lepší pocit. Rodička dulu zná a může s ní být po celou dobu porodu, lékaři a sestry se přeci jen musí věnovat i dalším pacientkám,” uvažuje gynekolog a porodník.

Podle Heřmana zajistí ženě nejlepší možný porodní zážitek především to, že bude počítat se změnami plánu. Tedy že všechno nemusí jít podle předem připraveného porodního scénáře.

„Spousta žen k nám přichází a kategoricky odmítá jakékoliv prostředky na tišení bolesti. Po dvou třech kontrakcích si to 95 procent z nich rozmyslí a bere svá slova zpět. Já pro to mám naprosté pochopení, i já jsem citlivý na bolest,“ konstatuje doktor Heřman a dodává, že by se žena, a zejména prvorodička, svým porodním plánem neměla dopředu omezovat a měla by být připravena ho podle aktuální situace na porodním sále změnit.

Porodníci se snaží přáním rodičky vycházet vstříc, setkávají se ale i s tím, že ženy bývají vybaveny nekvalitními informacemi z internetových diskusí a článků pochybné kvality.

Pokud porod probíhá bez komplikací, není přitom podle něj problém umožnit následně okamžitý bonding, tedy připoutání, propojení s miminkem. Znamená to, že je dítě co nejrychleji položeno k matce, aby došlo k jejich tělesnému kontaktu, což pomáhá rychle vytvořit silnou vazbu mezi ní a novorozeným dítětem.

Lékaři také mohou vyhovět i prosbě o posečkání, než pupečník přirozeně dotepe. V případě vícerodiček se lékaři nebrání ani ambulantnímu porodu, po kterém odchází žena ještě tentýž den domů.

„Nejvíc obtíží je kolem novorozence, pediatři sledují, jestli přibírá na váze nebo nemá žloutenku, a raději ho mají prvních 72 hodin pod dohledem. Schůdnou variantou je, pokud si žena zajistí pediatra, který za ní a miminkem dochází od prvního dne domů,” říká Heřman a připouští, že žádosti o ambulantní porod jsou čím dál častější.

Faktem ale je, že některé ženy přicházejí za lékaři a sestrami s velmi nevšedními požadavky, a často je k tomu inspirují právě prohlášení celebrit v médiích nebo na sociálních sítích. Ne vždy jim lékaři vyhoví. I když se těhotenství vyvíjelo dobře, při porodu může dojít k nečekaným komplikacím, a lékaři nesou zodpovědnost za průběh a výsledek porodu i za lidské životy.

„Někdy musí jít pocity rodičky stranou, jsme zodpovědní i za život dítěte,” upozorňuje na závěr primář Hynek Heřman.

Primáře porodnického oddělení Ústavu péče o matku a dítě Hynka Heřmana se ženy často ptají na tzv. lotosový porod, kdy se placenta neodděluje, ale čeká se, až sama odpadne od novorozence. To může trvat i tři až deset dnů.

Na sociálních sítích se čím dál častěji objevují fotky s placentou v kyblíku vedle novorozence stejně jako rady, jak pupečník zasypat solí a levandulí a zabalit do látky, aby se zabránilo rozkladu a zápachu.

„Takové praktiky už jsou společensky a odborně překonané, hrozí při nich závažné komplikace pro matku, novorozence a okolí (infekce apod.). Většina žen si to po rozumném rozhovoru s lékařem rozmyslí,” říká porodník a zároveň gynekolog s tím, že žádné přínosy lotosového porodu nebyly nikdy vědecky potvrzeny.

Podle něj ale není problém nechat po porodu pupečník přirozeně dotepat, pokud jsou dítě i matka v pořádku.

Mnoho slavných žen se na sociálních sítích a v médiích rozpovídalo o svém vztahu k placentofágii, tedy pojídání placenty. Oslavují ho třeba herečky January Jonesová nebo Alicia Silverstoneová a slavné sestry Kardashianovy. Jsou přesvědčené, že podobně jako ve zvířecí říši i ženy by po porodu měly načerpat sílu z placenty.

Některé doporučují přidat si ji do smoothie, což je ze zjevných důvodů pro jiné příliš nechutná představa. Další placentu namísto toho suší a plní do kapslí. Ty mají matce údajně usnadnit laktaci a pomoci jí lépe se vyrovnat s poporodní přecitlivělostí nebo přímo depresí, tzv. baby blues.

Podobné efekty ale nikdy nebyly vědecky prokázány a lékaři je pacientkám rozhodně nedoporučují.

„Je to asi věc každého, nikomu tím neubližuje, ale mně osobně to nepřijde jako něco lákavého, obzvlášť z hygienického hlediska,” myslí si o konzumování placenty primář Heřman.

Kurz hypnoporodu stojí pro rodičovský pár zhruba kolem pěti tisíc korun, ale rozhodně doporučujeme pečlivě si ověřit, kdo ho poskytuje a vede.

Narazíte také na nabídky on-line kurzů. Zvažte však, jestli je výměna přímého kontaktu s lektorkou za virtuální v případě přípravy na porod vhodná.