Článek
Přestože většina ředitelů (84 %) považuje toalety na svých školách za hezké, rodiče i psychologové mají zcela jiný názor. Za velmi alarmující například považují nedostatečné soukromí na školních toaletách.
”Představte si, že byste měli v zaměstnání kabinky oddělené plechovými dveřmi, které by nebylo možné zavřít, anebo záchody sice se dveřmi, které by ale nešly zamknout apod. Není divu, že řada dětí má na těchto záchodcích obtíže s vykonáváním potřeby. Dost často se stává, že raději méně pijí a čekají až na domácí prostředí. Nebo situaci řeší tak, že se snaží docházet na toaletu v průběhu výuky,” upozorňuje PhDr. Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školních psychologů.
„Podceňování těchto věcí přitom může vést k řadě problémů od poruch soustředění dětí po jejich dehydrataci,” dodává.
Problémy mají přitom děti od nejnižších tříd, po vyšší. Chlapci z menších tříd mají problém se trefit do mušlí pro dospělé, přičemž ředitelé škol to považují za nedostatečnou výchovu ze strany rodičů. Dospívající dívky pak prožívají pravidelný stres v období menstruace, kdy nemají kolikrát ani kam vyhodit hygienické potřeby.
Naprosto nepochopitelnou věcí jsou pro mnohé rodiče chybějící toaletní papíry. 40 % rodičů poukázalo na skutečnost, že musí jejich děti do školy nosit vlastní toaletní papír. Přitom umyvadla na toaletách mnohdy postrádají i ručníky.
„V naší škole sice toaletní papír na záchodě je, ale pro tři záchody je na oknech jen jedna obrovská role. Tudíž pokud se jedno dítě rozhodne vzít si celou roli s sebou, pak mají ostatní smůlu. Škola to zdůvodňuje vandalstvím dětí - že děti menší role vhazují celé do toalet a zásobníky na papír ničí. Nicméně to, že se obrovské role papíru válí po zemi, nikdo neřeší. Ani to, že malé děti špatně odhadují spotřebu papíru, tudíž se mnohdy dostávají do nelehkých situací,” vypráví svou zkušenost paní Dana z Vlašimi.
„Klíčovým parametrem pro ředitele škol bývá pouze čistota toalet. Pro řadu dětí je však důležitá i určitá míra přívětivosti prostředí, jež sekundárně vyvolává pocit bezpečí, který je v těchto záležitostech velmi důležitý,“ doplňuje průzkum PhDr. Jana Zapletalová.
Špatné hygienické návyky dětí
Zatímco rodiče vidí chyby zejména na stranách škol a školek, ředitelé poukazují na rodiče. Podle nich mají děti špatné hygienické návyky z domova. Zejména v oblasti mytí rukou před jídlem, po použití toalety a podobně. Paradoxem v této souvislosti je, že téměř 70 % rodičů tvrdí, že jejich dítě umělo před nástupem do školky či do školy „skoro vše“.
Ředitelé s tím ale nesouhlasí. Problémy dětí vidí především v používání kapesníků, toaletního papíru (plýtvání, špatné utírání) a také v tom, že si neumí pořádně umýt ruce či používat mýdlo a ručník. Necelých 40 % dětí prý zapomíná pravidelně na mytí rukou a přes 5 % má ještě problémy s pomočováním.
Častým problémem, který by měli řešit zejména rodiče, je netrefování se do mísy, nesplachování apod.
