Holky, nebo kluci? V počátku je to jedno

V okamžiku oplození je sice dán základ pro pozdější diferenciaci pohlaví, k té však dojde až po šestém týdnu nitroděložního vývoje. Do té doby se embrya s genetickou výbavou XY i XX vyvíjejí zcela shodně a gonády (pohlavní žlázy) jsou vybaveny k vývoji směrem k ženskému i mužskému pohlaví.

Rozhodujícím faktorem k počátku diferenciace pohlavního vývoje je přítomnost genu SRY (Sex – determining region Y), který se nachází na krátkém raménku chromozomu Y.

„Je-li v buňkách embrya přítomen chromozom Y, dochází okolo šestého týdne nitroděložního vývoje k zásadní změně. Geny SRY zahájí produkci bílkoviny, která je signálem pro obrat ve vývoji embryonálních gonád mužským směrem,“ popisuje ve své knize vydané nakladatelstvím Grada Dívčí a chlapecká identita Mgr. Pavlína Janošová, Ph. D.

Tento proces je však velmi složitý a prochází od fáze, při které se vnitřní část pohlavní tkáně nejprve začne rozrůstat, přes vznik embryonálního varlete až po vznik fetálního varlete, které je již schopno produkovat mužský pohlavní hormon testosteron.

U embrya s ženskou genetickou výbavou XX ani po šestém týdnu nitroděložního vývoje nedochází k žádným změnám pohlavních gonád. „Ty nastávají až teprve začátkem třetího měsíce nitroděložního vývoje, kdy se z původní gonády začnou vyvíjet ženské pohlavní žlázy vaječníky, jejichž vývoj je ukončen v šestém měsíci prenatálního vývoje, kdy dojde k ustálení počtu primárních oocytů (vaječných folikulů) zhruba na množství dvou miliónů,“ říká profesor MUDr. Pavel Calda z Gynekologickoporodnické kliniky VFN.

Zahájením těchto procesů je dán základ pro rozvoj dalších částí vnitřního pohlavního ústrojí a pro vývoj zevních genitálií.

Aktivací genu SRY dojde u embrya s mužským genotypem XY ke spuštění procesu vedoucímu k tvorbě varlat. Prvotní embryonální varlata nejsou schopna produkovat pohlavní hormony. K tomu dochází až u fetálních varlat v okamžiku, kdy dojde k oddělení semenotvorných kanálků od zárodečné lišty.

Množství vyprodukovaných androgenů dosahuje nejvyššího vrcholu v době mezi 8. a 12. týdnem nitroděložního vývoje, kdy hladiny androgenů dosahují úrovně srovnatelné s úrovní hormonů dospělého muže. V tomto období dochází ke změně nediferencovaného zevního genitálu působením androgenů na mužský genitál.

U plodů ženského pohlaví dochází k formování zevních genitálií v období mezi 3. až 6. měsícem nitroděložního vývoje. Zárodečné pohlavní tkáně jsou pro obě pohlaví shodné a rozdíl v procesu vývoje pohlavního ústrojí je dán právě působením, či absencí androgenů.

„V období po ukončeném čtvrtém měsíci nitroděložního vývoje jsou rozdíly natolik jasné, že je již možné při dobrém uložení plodu pomocí ultrazvuku s poměrně vysokou přesností určit pohlaví dítěte,“ doplňuje prof. Pavel Calda.

Začátek produkce pohlavních hormonů nemá zásadní vliv pouze na vývoj pohlavních orgánů, ale zasahuje i do vývoje dalších částí organismu, mimo jiné i do struktur mozkových tkání. „Biologicky podmíněné rozdíly v kognitivních schopnostech mezi muži a ženami jsou většinou dávány do souvislosti s tím, že mozkové hemisféry mužů pracují navzájem poněkud nezávisleji než u žen. Podle jedné z hypotéz by mohla být větší vyhraněnost hemisfér u mužů způsobena vyšší hladinou androgenů v období prenatálního vývoje,“ popisuje Pavlína Janošová.

Přestože diferenciace pohlavních orgánů je jasně daná, může vlivem nejrůznějších faktorů dojít ke vzniku patologických stavů, kdy je vývoj pohlaví narušen. Tyto patologie mohou souviset jak s genetickými mutacemi, které postihnou plod, tak se vzniklými metabolickými vadami.

U genetických mutací jde nejčastěji o poruchu, která je spojená s přítomností nadbytečného pohlavního chromozomu. V těchto případech je plod vybaven jedním pohlavním chromozomem navíc. „V případě Klinefelterova syndromu jde o postižení plodu mužského pohlaví, který má ve své výbavě navíc jeden ženský chromozom X. Karyotyp těchto jedinců je tak XXY. Opakem tohoto syndromu je syndrom XYY, kdy je mužský plod vybaven navíc jedním mužským pohlavním hormonem,“ popisuje lékař.

Podobně postiženy mohou být i plody ženského pohlaví, kdy je součástí genetické výbavy plodu navíc jeden ženský chromozom. Karyotyp těchto dívek je XXX.

Pouze u mutace, která způsobuje Turnerův syndrom, dochází k absenci jednoho pohlavního hormonu, genetický přepis této mutace je X0. „Pro rozvoj embrya je nutná přítomnost alespoň jednoho ženského pohlavního chromozomu X v genetické výbavě. Pokud by došlo ke vzniku embrya s genetickou výbavou 0Y, kde by chyběl ženský chromozom a byl by přítomen pouze mužský chromozom Y, embryo by se nemohlo dál vyvíjet a zaniklo by.

Přítomnost pohlavního chromozomu X v případě Turnerova syndromu tedy umožní životaschopnost a vývoj plodu ženského pohlaví,“ vysvětluje profesor Pavel Calda.

Vzácně u některých plodů může dojít k vzniku patologického stavu, který je v prvotní fázi vývoje pohlavních orgánů nasměrován ke vzniku mužské pohlavní žlázy – varlat, které však nedosáhnou konečného vývoje, přičemž dochází i k částečnému vývoji ženské pohlavní žlázy – vaječníků.

Dojde-li k vývoji obou pohlavních žláz (varlat i vaječníků) u jednoho jedince, vzniká pravý hermafroditismus. Pohlavní žlázy takového jedince jsou většinou zcela dysfunkční. Vedle pravého hermafroditismu existují i formy mužského a ženského pseudohermafroditismu. U těchto jedinců genitálie neodpovídají pohlavním žlázám daného pohlaví, ale jsou buď opačné, nebo nejednoznačné.

U části plodů může dojít k poruše ve vývoji pohlavních orgánů i přesto, že jejich genetická výbava je v pořádku. V takovém případě za tím stojí špatné fungování hormonů. „Obdobím vzniku těchto poruch je druhý trimestr, kdy vlivem působení pohlavních hormonů dochází k formování pohlavních orgánů. V takovém případě může dojít k patologickému vývoji vnitřních i vnějších pohlavních orgánů, a to jak u plodů ženského, tak imužského pohlaví,“ popisuje MUDr. Calda.

V okamžiku, kdy u plodu ženského pohlaví dojde k poruše, jenž má za následek vznik vysoké hladiny mužských hormonů, dochází pod jejich vlivem k poškození vnitřních pohlavních orgánů a ke změnám ve formování zevních genitálií, které svým vzhledem připomínají genitálie mužské.

K podobnému problému může dojít i u plodu opačného pohlaví. Pokud dojde ke vzniku plodu mužského pohlaví a v rozhodujícím období, kdy dochází k formování zevního genitálu, nastane porucha způsobující pokles produkce androgenů, či dojde ke snížení vnímání tkání vůči tomuto hormonu, vzniká problém, který způsobí, že vyvíjející se mužský genitál má vzhled ženského genitálu.

Následky poruch vývoje pohlaví mohou být různě nápadné i závažné. „Na část poruch vývoje pohlavních orgánů se dá přijít v rámci prenatální diagnostiky pomocí analýzy plodové vody,“ říká profesor Pavel Calda.

Část vad je diagnostikována krátce po narození, to zejména tehdy, neodpovídá-li vzhled genitálií ženskému ani mužskému pohlaví. V takovém případě se biologické pohlaví dítěte zjišťuje pomocí laboratorní analýzy krve, která určí hormonální profil dítěte. U části postižených se na problémy přijde až v průběhu života, nejčastěji v době dospívání, kdy dochází k rozvoji druhotných pohlavních znaků a u dívek k nástupu menstruace.

U části jedinců však potíže spojené s jejich patologií jsou tak malé, že k diagnostice poruch nikdy nedojde. Tak je tomu zejména u patologií, které jsou spojeny s poruchou v genetické výbavě. V takovém případě, přestože jedinec nemá zásadní zdravotní problémy a vede plnohodnotný život, je přenašečem genetické mutace, kterou nevědomky může předávat dál na své potomky.