Hlavní obsah

Duševní obtíže trápí 14 procent českých dětí, experti chybí

Právo, Marek Přibil

Málokdo by to řekl, ale duševními obtížemi v České republice trpí 13 až 14 procent chlapců a děvčat. Podle vedoucího subkatedry dětské a dorostové psychiatrie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Iva Paclta to je velmi „střízlivý odhad“.

Foto: Profimedia.cz

Duševními obtížemi v České republice trpí 13 až 14 procent chlapců a děvčat.

Článek

Je alarmující, jak málo je v tuzemsku pro děti psychiatrická péče dostupná. Chybějí specializovaní lékaři a rovněž doba dojezdu za pomocí je přespříliš dlouhá. Tento týden to v Praze řekli experti na dětskou psychiatrii. Chtějí proto navrhnout změny. Kdo vyhledává pomoc dětského psychiatra? Často například rodiče s dětmi, které trápí úzkosti či hyperkinetická porucha.

Ta má tři základní projevy: hyperaktivitu, impulzivitu a poruchy pozornosti. Rozlišují se dva základní typy této poruchy. Za prvé s převládající hyperaktivitou, za druhé s převládající poruchou pozornosti.

Na otázku, jak se tyto děti projevují, odpověděla Právu lékařka Nikol Čermáková: „Jde především o neklid, o neschopnost vydržet na jednom místě, kdy vyučovací hodina je pro dítě nepřekonatelný problém.“

Impulzivní jednání, tedy další projev, lze podle Čermákové charakterizovat tím, že děti bezmyšlenkovitě a okamžitě reagují na podněty. „A co se týká poruch pozornosti, dítě nedokáže vnímat výklad školní látky, soustředit se na něj, stejně tak na domácí přípravu,“ dodává lékařka.

Časté je zapomínání pomůcek

Učitelé popisují leckdy projev poruchy tak, že žáci mají nepřítomný výraz. Typickým znakem je rovněž zapomínání pomůcek a domácích úkolů. A co poruchu způsobuje? Vedle genetiky jde o předčasné porody, roli hraje také užívání návykových látek matkou v průběhu gravidity.

I přes snahu lékařů stále ještě přetrvává mylné chápání této poruchy (zkratku má ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorders) jako ekvivalentu Lehké mozkové dysfunkce (LMD). Tento název, s nímž se lze stále setkat (například na internetu či ve školách), se ale již dávno ve světě nepoužívá, neboť medicína významně pokročila.

ADHD trpí jen v Česku podle odhadů na 20 tisíc dětí. Převedeno do reálného života se jedná o jedno či dvě děti v každé třídě ZŠ. Neléčená porucha často ústí v asociální chování, častější závislost na drogách a narušené sociální vztahy.

Pouze zlomek dětí, jejichž chování naznačuje možnou ADHD, se přitom dostane do ordinace dětského psychiatra. Jakékoli úzkostné poruchy se pak dnes vyskytují celkem u 8 až 10 procent dětské populace.

V souhrnu se nejčastějším důvodem návštěvy dětského psychiatra staly loni poruchy psychického vývoje, chování a emocí v dětství a dospívání. Týkalo se to 78 procent případů. Za dalšími 11 procenty byly neurotické, stresové či jiné poruchy.

Co se týká současného fenoménu, kterým jsou takzvané poruchy učení, jako dysgrafie, dyskalkulie, dyslexie a další, ty, byť mají také vlastní psychiatrickou diagnózu, stanovují a řeší pedagogickopsychologické poradny. Poruchy učení se rovněž podle lékařů často vyskytují v kombinaci s psychiatrickými onemocněními.

Dojezdová doba? Do léčebny 240 minut

Někdy je ale třeba řešit i případy, kdy je nutná bezprostřední pomoc lékaře. Může jít třeba o děti po sebevražedném pokusu, o pacienty s psychotickým onemocněním – schizofrenií. A o děti se závažnějšími poruchami chování, například velmi agresivní. Doba dojezdu za pomocí je ale příliš dlouhá.

„Dojezdová doba do ambulance je 180 minut, do léčebny pak 240 minut,“ uvádí šéf Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslav Matýs. Podle něj přitom doba dojezdu do ambulance pro dospělé činí 45 minut.

Experti proto chtějí začít prosazovat, aby se časová dostupnost změnila i pro děti. Do ordinace by měly podle návrhu dorazit do hodiny, do léčebny do dvou hodin. Podle odborníků by na 100 tisíc obyvatel měl připadat jeden či dva dětští psychiatři.

V Česku tak podle Matýse chybí minimálně 30 odborníků. Na 100 tisíc obyvatel by mělo být také asi šest až osm lůžek. Ani tento předpoklad ale Česko nesplňuje.

Loni v ČR fungovalo podle statistik jen 434 dětských psychiatrických lůžek. Hospitalizací dětí do 14 let bylo 2485.

Když rodiče péči využijí, změní názor, vysvětluje lékařka
V Česku fungují podle webu Asociace dětské a dorostové psychiatrie jen tři samostatné dětské léčebny – v Opařanech, Lounech a ve Velké Bíteši. Další lůžka jsou například v dětských odděleních v léčebnách pro dospělé. Podle ředitelky opařanské léčebny Ivy Hodkové síť není rovnoměrně rozložena, takže je rozdíl v dostupnosti péče v jednotlivých regionech.Například na Moravě je jen 17 procent akutních lůžek.„Dětskou psychiatrií se někdy straší. Rodiče říkají, že jejich dítě není blázen. Ale jen do té doby, než péče využijí a zjistí, že jim výrazně ulehčí situaci,“ uvedla Hodková. I když péče o děti nabývá na významu a rodiče ji také častěji vyhledávají, dětská psychiatrie je podle předsedy asociace Jaroslava Matýse trvale v minusu.„Ředitelé léčeben ji dotují z peněz na lůžka pro dospělé,“ podotkl šéf asociace. Podle něj ale zdravotní pojišťovny pochopily potřebnost oboru a lékaře nijak neomezují v předepisování léků, takže dětští pacienti dostávají nejmodernější přípravky. Odborníci se ale obávají i toho, že kvůli zvýšení zdravotnických poplatků někteří rodiče nebudou chtít, aby se jejich děti léčily v léčebně. Od prosince se totiž za den místo 60 korun začne platit stokoruna. Mnoho dětských pacientů přitom pochází ze sociálně slabších rodin.Za nedostatkem dětských psychiatrů může stát i to, že ve většině zemí EU je na rozdíl od České republiky dětská psychiatrie samostatný prvoatestační obor. Kdežto v tuzemsku je nutno nejprve absolvovat atestaci z dospělé psychiatrie anebo z pediatrie. Pak musí lékař získat praxi v dětské psychiatrii a až poté může udělat atestaci z dětské psychiatrie, což je de facto nástavba. Stát se dětským psychiatrem – připočteme-li šest let na lékařské fakultě – tedy trvá třináct až čtrnáct let.

Mýty o dětské psychiatrii

  • Dětská psychiatrie je často zaměňována za psychologii, neurologii, speciální pedagogiku.
  • Dětská psychiatrie je samostatným lékařským oborem, který diagnostikuje a léčí (závažné) duševní poruchy u dětí.
  • Dítě nepatří na dětskou psychiatrii. Není přece blázen. Dětská psychiatrie je oborem převážně preventivním. Drtivá většina dětských psychiatrických pacientů nejsou „blázni“. Stejně jako drtivá většina dospělých pacientů s duševní poruchou léčených u psychiatra jsou normálně fungující lidé v rodinách i v pracovním prostředí.
  • Dětská psychiatrie je pro mentálně retardované a pro nevychované děti. Dětská psychiatrie se nevěnuje „výchovně pokaženým dětem“, ale dětem s duševními poruchami, které se mohou projevovat i jako „poruchy chování“.

Zdroj: Asociace dětské a dorostové psychiatrie

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám