Článek
Téměř každý den nouzového stavu si Giulio sbalí všechny sešity, učebnice a tablet, do auta naloží stolek se židlí a společně s matkou vyráží několik kilometrů autem za lepším signálem.
Hned na začátku se jim podařilo nalézt na kopci moc hezké místo u velikého stromu, pod kterým Giulio pravidelně rozloží svůj stolek se židlí a připojuje se na svém tabletu ke svým spolužákům na on-line výuku.
Paradox on-line vyučování: videa vesnické malotřídky teď sledují tisíce lidí

Dojíždění mu nevadí, je rád, že se alespoň takto může učit a být v kontaktu se svými spolužáky.
„Během výuky se i zde v přírodě zvládám dobře soustředit. Jen občas mě rozptýlí zvuky přírody. Jako nedávno, kdy se při mém hovoru s učitelem za mnou ozvalo mečení koz,” svěřuje se s úsměvem Giulio.
Učit část dětí ve škole a část on-line? Těžko řešitelný úkol, míní šéf Asociace ředitelů ZŠ
