Článek
Předpokládá se, že se vyvíjející dítě pokouší odhadnout prostředí, do něhož se narodí. Podle podnětů, které přijímá od své matky, pak upravuje svou DNA.
Vědci vycházeli i ze závěrů jedné ze studií, která se snaží pochopit, jak životní prostředí ovlivňuje geny. Tato studie na zvířatech ukázala, že změny ve stravě mohou změnit funkci genů - jsou to tzv. epigenetické změny.
Při zkoumání podobného jevu u lidí vědci odebrali vzorky z pupeční šňůry a sledovali u nich "epigenetické znaky". Děti matek, které na počátku těhotenství držely diety s nízkým obsahem sacharidů, jako jsou cukry a škrob, tyto znaky vykazovaly.
Chudý start - cesta k nemocem
Vědci pak prokázali silnou souvislost výskytu změn DNA s obezitou těchto dětí, kterou později trpěly ve věku šesti a devíti let. "Překvapivé je, že to vysvětluje až čtvrtinu rozdílů v otylosti dětí o šest až devět let později," řekl profesor Keith Godfrey z University of Southampton, který mezinárodní studii vedl. Zpráva říká, že efekt byl mnohem jasnější než u porodní hmotnosti a nezávisel na tom, jak hubená nebo tlustá byla matka.
Epigenetické změny byly zaznamenány v genu RXRA. Způsobuje je receptor pro vitamin A, který je ovlivňován tím, jak buňky zpracovávají tuk.
"Tato studie poskytuje přesvědčivý důkaz, že epigenetické změny, alespoň částečně, vysvětlují souvislost mezi chudým startem do života a pozdějšími riziky možných onemocnění," uvedl profesor Mark Hanson z Nadace British Heart, která na základě této studie vyzvala k podpoře zdravého stravování a životního stylu u žen.
