Článek
Až do loňského léta se Nina zdála jako zdravá holčička. Svůj volný čas trávila tancováním a plaváním a těšila se na kariéru veterinářky. Zničehonic ale začala pociťovat únavu a navíc se k ní přidaly opary. Léky na pásový opar ale vůbec nezabíraly.
Po další kontrole na pediatrii vzali Nině krev, a než se vůbec dostala i s tatínkem zpátky domů, povolali je lékaři rovnou do nemocnice. Tam si vyslechli diagnózu – myeloidní leukémie. Tento typ rakoviny je u dětí naprosto výjimečný, většinou se vyskytuje u osob kolem 60 let věku.
„Hned ten den ji převezli do motolské nemocnice a tam je dodnes,“ prozradila štábu Novinek teta malé Niny, Kateřina Gollerová, která rodičům pomáhá.
„Nejdřív se přistupovalo k šetrnější léčbě, ačkoliv velice náročné, a to k chemoterapiím, které nezabraly. Lékař nám tedy sdělil, že se musí přistoupit k transplantaci kostní dřeně,“ dodala Gollerová.
První vhodný dárce se vždy hledá mezi sourozenci, ty ale dívka nemá. Začalo se tedy hledat v mezinárodních registrech dárců kostní dřeně.
„Ideální shoda by měla být deset z deseti v těch klíčových znacích. Nám ale sdělili, že nikoho nenašli. Testovali Němce a Itala, ale vhodnými dárci nakonec nebyli. Šla jsem i já a moje sestřenice a zjistily jsme, že my jsme těmi nejvíce vhodnými dárci,“ prozradila Kateřina.
Vhodný dárce není
Obě dámy mají společných alespoň šest znaků z deseti. To je ale pořád málo, takže se registry stále prohledávají. Nejvhodnějším, avšak stále ne dokonalým dárcem je stále Kateřinina sestřenice, která je v této dvojici mladší.
„Doufáme, že už se čekat nebude. Sestřenice je připravena, že půjde darovat, i když ne dokonalou kostní dřeň,“ doplnila Kateřina Gollerová.
I přestože je v registru celosvětově přes 40 milionů osob, dostatek jich pravděpodobně nebude nikdy. Sama Kateřina přiznala, že ji téma začalo zajímat, až když začalo být aktuální v rodině.
„Ono je to jako najít jehlu v kupce sena nebo jako vyhrát loterii. Tam jsou miliony lidí a nikdo nemá stejné DNA. Vy, když se tam zapíšete, tak ta šance, že někomu budete moci zachránit život, je strašně malá, ale je tam. Ta naděje tam stále je,“ dodala.
Darování kostní dřeně nebolí
Vhodným dárcem může být osoba ve věku 18–41 let s váhou alespoň 50 kg, v dobrém zdravotním stavu a bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce ani sezonní léky).
Při registraci se nemusí brát krev. Můžete si udělat samotest ze slin, který vám zašlou i poštou domů.
Pokud jste vybrán jako vhodný dárce, můžete s odběrem souhlasit, či nikoliv, je to jen na vás. Odběr už dnes probíhá novou a nebolestivou metodou, získáním buněk ze žilní krve separací, podobně jako při odběru krevní plazmy.
Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk NENÍ jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně. 75 % dárců kostní dřeně není příbuzných s pacientem, jedná se o dobrovolné dárce.
Více informací najdete na stránkách Českého národního registru dárců kostní dřeně.
Pro rodiče Niny je celá situace velmi náročná. Nejen po psychické, ale i po praktické stránce. Žijí v Hradci Králové a u dívky se v nemocnici pravidelně střídají. Kromě nich tam za ní kvůli velmi slabé imunitě nikdo nesmí.
„Nejvíce to na ně dolehlo o Vánocích. Většinu, nebo snad všechny ty děti, pustili z oddělení domů a jen oni tam museli zůstat. Zároveň ani jeden z nich nemůže pořádně pracovat. Já jim tedy pomáhám třeba se sbírkou na Doniu, až třeba jednou Ninu pustí, tak se budeme snažit jí ten čas strávený v nemocnici vynahradit. Co se týče té psychiky, tak to si asi nedovede představit nikdo, kdo to nezažije,“ dodala Kateřina Gollerová.