Článek
Především je třeba mít na paměti, že vady řeči mohou mít na svědomí například i psychické nebo neurologické problémy. Proto by dítě měl vždy vyšetřit odborník, logoped, který určí další postup. Nejčastěji doporučí pravidelná speciální cvičení na konkrétní vadu, kterou zjistí.
Děti třeba neumějí vyslovit nějakou hlásku, například ráčkují, nebo je polykají, mluví překotně, není jim rozumět, objevuje se i koktavost nebo zadrhávání. Za posledních deset let se počet takových malých pacientů zvýšil o celých 26 tisíc.
Nějakou vadu řeči mají dvě pětiny předškoláků a přibývá i počet takto postižených žáků na základních školách.
Přibývá dětí s očními vadami, tablety ani chytré telefony za to nemohou
Jaké nejčastější vady řeči se tedy mohou u našeho dítěte projevit a co bychom o nich měli vědět?
Dyslálie aneb Patlavost
Právě patlavost, kdy dítě nedokáže vyslovit některé hlásky, případně je zaměňuje, bývá nejčastější vadou. „V předškolním období se vyskytuje u dětí asi v šedesáti procentech,“ říká logopedka Ilona Kejklíčková z centra Logo. Období, kdy dítě nedokáže správně napodobit slyšená slova, je normální. „Reprodukuje je nesprávně.“
Za běžných okolností se vývojová patlavost upravuje spontánně. „Jestliže dítě pouze zaměňuje hlásku l za hlásku r a ř, není důvodem se obávat a trpělivě s dítětem procvičujeme artikulační cvičení formou hry,“ vysvětluje Ilona Kejklíčková s tím, že děti jsou schopné vyslovovat správně od čtyř let.
Zajímavé je, že kvalita řeči zdaleka nesouvisí jen s psychickými schopnostmi dětí. Zdokonalují se postupně a individuálně, v závislosti na rozvoji jemné motoriky dítěte a artikulačních dovednostech, které v určité míře ovlivňuje i aktivita dítěte, jak podotýká logopedka.
Děti se mají hýbat s mírou a radostí. Ne s vidinou medaile na olympiádě
Kolem čtvrtého roku už předškoláci zpravidla umějí používat měkčené hlásky ď, ť, ň, poté začínají užívat hlásky k, g.
„Obvykle kolem pátého roku dítě užívá sykavky a hlásku l. Nejpozději dítě tvoří správně hlásky r a ř. Před nástupem dítěte do školy by měla být výslovnost v pořádku.“
Co dělat: Patlavost se dá odstranit v každém věku, ale podle odborníků je nejlepší problém vyřešit právě před nástupem do školy. Rodiče svým dětem mohou pomoci tak, že na ně nebudou šišlat. Nedoporučuje se ani přemíra slov, která se vašemu potomkovi špatně vyslovují, ani velké množství zdrobnělin.
Dají se také najít různá cvičení. Jen pozor, při jejich praktikování je třeba brát ohled na to, že dítě se dokáže soustředit po velmi omezenou dobu!
Koktavost (balbutismus)
Zadrhávat se v řeči například ve stresu není nic neobvyklého, většině z nás se to občas stane i v dospělosti. Ovšem pokud je to součástí běžného projevu dítěte, měli bychom problém řešit. „Koktavost je porucha plynulosti řeči,“ osvětluje Ilona Kejklíčková.
Nejčastěji se objevuje u tříletých dětí, čtyřikrát více u chlapců. Pokud se ale vyskytne u dívky, má těžší průběh. „Bývá mnohem trvalejší a její vyléčení vyžaduje delší léčebný proces.“
U 40 procent českých dětí bylo zjištěno vadné držení těla
Koktavost se často projeví i později, například během let školní docházky. Příčinou bývá stres ze školy. Podle Kejklíčkové je výskyt koktavosti pravděpodobnější u citlivých dětí.
Co dělat: Tato vada řeči vyžaduje komplexní léčbu a zásah odborníků. Rodiče mohou pomoci tak, že nebudou citlivé dítě stresovat, budou s ním mluvit klidně. Motivovat ho, ať se nejdříve vyjadřuje v krátkých větách.
Breptavost neboli tumultus
Pokud dítě mluví překotně, rada „Mluv pomalu!“ vždycky nezabírá. Tato vada se může projevovat jako koktání, ale jedná se o lehkou mozkovou dysfunkci, která má neurologické příčiny. Také působí menší psychické potíže než koktavost. Kvůli tomuto postižení dítě nezvládne říci všechno, co se mu honí hlavou. Breptavost často provází zbrklost nebo impulzivní chování.
Co dělat: Je dobré zaměřit se na zpomalování mluvy. Dítě můžeme upozornit nejen slovy, ale i gesty. Dále je dobré klást důraz na zřetelné vyslovování, správné dýchání, na to, jak je vyjadřování výstižné, i na správný rytmus. Pokud se potíže nezlepší, vyhledejte odborníka.
Zpoždění řeči
Většina maminek čas od času nahlíží do nejrůznějších tabulek a odborných publikací, případně konzultuje s lékařem, aby se ujistily, že se jejich dítě s věkem vyvíjí tak, jak by mělo. A vývoj řeči není výjimkou.
Existuje řada příčin, proč dítě nemluví adekvátně svému věku, a odborníci obvykle varují před tím, abychom takový stav okamžitě považovali za patologický, tedy chorobný, a vyžadující neprodlenou léčbu.
Každý jsme hned od narození originál a některým dětem trvá učení řeči prostě jen o něco déle než jiným. Asi jsme všichni slyšeli o něčím synovi či dceři, kteří se dlouhou dobu vyjadřovali jen minimálně a pak velice rychle začali mluvit v celých větách...
Test, který u dětí odhaluje míru jejich sebekontroly
Co dělat: Z uvedeného vyplývá, že není třeba hned panikařit. Dítěti prospějí sociální interakce, i s širší rodinou a jinými dětmi, to ho ponouká k touze vyjádřit se. Základem samozřejmě je, aby na něj co nejvíce mluvili jeho rodiče a nezapomínali přitom ani na čtení pohádek.
Zpoždění řeči ale také může indikovat tak vážný stav, jako je poškození mozku. Proto je dobré poradit se s lékařem.
Selektivní mutismus
Poněkud nesrozumitelný název skrývá poměrně vážnou poruchu řeči, se kterou je třeba se vždy obrátit na odborníky. Projevuje se neschopností mluvit v určitých situacích a s určitými lidmi. Rodiče si obvykle všimnou, že doma se jejich potomek vyjadřuje inteligentně a adekvátně svému věku, ale jakmile vyjde ven nebo se potká s určitými lidmi, jako by oněměl.
Tento stav se samozřejmě projevuje ve škole na známkách i v sociálních vztazích s vrstevníky. Selektivní mutismus postihuje hlavně malé děti a ani pomoc zkušeného logopeda často nestačí. Problém totiž daleko přesahuje obyčejnou plachost nebo momentální nechuť komunikovat. Postihuje děti s úzkostnou poruchou nebo extrémní stydlivostí. Může jít také o děti ostrakizované, tedy vyloučené z kolektivu, které právě prožívají izolaci.
Co dělat: Diagnostikovat takový stav není snadné. Většinou to chce spolupráci pediatra, dětského psychoterapeuta a logopeda, jehož přítomnost je důležitá proto, že může eliminovat možnosti, že jde o pouhou vadu řeči. Pokud se selektivní mutismus potvrdí, měla by se především řešit situace, která ho způsobila.
Kdy vzít dítě k logopedovi?
- Když dítě koktá.
- V řeči se projevuje huhňavost.
- Dítěti brání v artikulaci podjazyková uzdička.
- Pokud je pro těžkou vadu v péči lékaře neurologa.
- V rodině se podobné problémy už vyskytly nebo vyskytují.
- Dítě neužívá zvratných zájmen v běžné řeči.
Jak podpořit dětskou kreativitu
Varovné signály
Jak poznat, že něco není v pořádku? Sledovat, jak se dítě vyjadřuje, je samozřejmě potřeba, ale na problém mohou upozornit i následující vodítka:
- Lidé mimo rodinu dítěti nerozumějí. Rodiče se většinou automaticky, aniž si to uvědomují, učí dešifrovat způsob řeči svého dítěte a vědí, jak s ním mluvit. Pokud jsou ale třeba noví přátelé nebo sousedi v rozpacích a nemohou se s ním dorozumět, je třeba zpozornět.
- Dítě projevuje frustraci. Pokud není schopné říct si o to, co potřebuje, následuje obvykle frustrace. Kňourání nebo záchvaty vzteku mohou být indikátorem toho, že se neumí vyjádřit, jak by chtělo.
- Nemluví adekvátně k věku. Srovnávat svého potomka s jinými dětmi nelze absolutně, každé dítě je originál. Ovšem pokud je vidět, že zaostává za vrstevníky, není na škodu poradit se s pediatrem.
- Má potíže s jídlem. Překvapivě i rané problémy se stravováním mohou signalizovat některé vady řeči, pokud se ukáže, že příčinou jsou potíže s orálními motorickými dovednostmi. Ty pak mohou přímo souviset se zpožděním vývoje řeči.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
