Článek
Odborníci doporučují, aby vývoj dětských nohou včetně chodidel zkontroloval specialista, ortoped či podolog, již ve třetím roce věku. Tehdy ještě není vývoj zcela ukončen, takže je možné případné deformity či odchylky napravit.
Zdravá noha totiž není důležitá jen pro správnou chůzi, ale i pro bezchybné držení celého těla. Špatný tvar chodidla či vadné držení těla mohou způsobovat i bolesti hlavy, v případě nedokončeného růstu i deformace páteře atd. Proto je podpora zdravého vývoje chodidel už od mala klíčová!
Správný vývoj nohou i nožní klenby je podmíněn především dostatkem stimulů a podnětů ke správné aktivaci svalů. „U malých dětí je velice důležitá chůze naboso. Podporuje aktivní vytvoření klenby. Jde především o vhodné a různorodé typy povrchů, jako je písek, tráva, kamínky nebo třeba uměle vytvořený senzorický koberec,“ zdůrazňuje fyzioterapeutka Alžběta Soldátová z EUC Kliniky Praha.
Patní ostruha znepříjemní každý krok
Možná se trochu bojíte nechat dítě bosky běhat po kamíncích či v lese. Není to třeba, dětské nohy totiž mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Je ale samozřejmě nutné hlídat různé ostré tvary a předměty, o které by si bosé dítě mohlo nohu poranit.
„Na chodidlech se nachází velké množství nervových zakončení, a právě co nejpestřejší stimuly z nich aktivují plosku, a tím formují pohybový stereotyp i držení těla. Důležitá je samozřejmě i volba kvalitní obuvi, a to již od prvních bot. Ty vybírejte opravdu pečlivě.“
Správné obutí
S výběrem to ale není snadné. Noha malého dítěte roste v průměru o patnáct až osmnáct milimetrů za rok, děti tak potřebují dvě až tři velikosti boty ročně. Starším rostou pomaleji – osm až dvanáct milimetrů za rok. Noha navíc neroste postupně, ale skokově.
„Klenba nohy se vytváří kolem třetího roku života a pokračuje zhruba do osmého až desátého roku. Proto je ideální nechat dětem mezi třetím až šestým rokem života chodidla zkontrolovat a případně začít s terapií v době, kdy ještě není na nápravu pozdě,“ upozorňuje Alžběta Soldátová.
Malé děti mají kosti chodidla dlouho chrupavčité, tedy měkké a schopné se rychle deformovat, nebo naopak následně upravovat do požadovaného správného tvaru. Proto je především třeba kontrolovat, zda má dítě správnou velikost obuvi, samo si nemusí říct, prostě zkrátka nemusí cítit, že je mu obuv malá.
Správný vývoj nohou i nožní klenby je podmíněn především dostatkem stimulů a podnětů ke správné aktivaci svalů.
Pro nejmenší je také vlastně zbytečné pořizovat obuv s podporou klenby. Děti do čtyř let totiž mají v nožní klenbě tukové polštářky protkané pružným a pevným vazivem, které má právě chránit vyvíjející se nožní klenbu před možným přetížením.
Cviky, které jsou dobrou prevencí i lékem na bolavá chodidla
Výběr boty má svá pravidla
- Obuv volte určitě o něco větší. Dítě by mělo mít před prsty sedm až deset milimetrů prostoru na natažení nohy při došlapu a také pro růst nohy.
- Šířka boty by měla odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů. Zajistíte tak, že dítě nebude v botě klouzat, nebo mu naopak nebude omezen krevní oběh či neproběhne deformace nohy.
- Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv vyzkoušelo. Ideálně po změření nohy. Zkoušet by mělo obě boty z páru, každá noha může být trošku jiná a stejně tak i bota.
- Myslete na to, že žádná obuv se do délky nepoddá. Jedině boty z přírodních materiálů povolí do šířky, ale také jen do určité míry. Dítěti by tak boty měly sedět již při zkoušení. Nespoléhejte na to, že je takzvaně rozchodí.
- Pravidelně prohlížejte způsob, kterým dítě botu opotřebovává. Podle prošlapaných či víc odřených míst lze snadno odhalit první příznaky deformací.
- Pamatujte, že obuv není pro děti primárně módním doplňkem, ale podpůrným a stabilizujícím prvkem zdravého vývoje nohou.
- Boty by také neměly být příliš těžké. Dítě udělá za den osmnáct až dvacet tisíc kroků, tak ať nemusí nosit zbytečnou zátěž.
- Tvar obuvi by měl kopírovat tvar nohy, rozhodně nepořizujte boty s ostrou špičkou. Ta by měla být spíše zaoblená či kulatá, aby v ní měly všechny prsty dostatek místa.
- Tam, kde se noha při chůzi ohýbá, by měla být pružná i obuv. To nejsnáze zjistíte, když ji při zkoušení mimo nohu dítěte zkusíte ohnout. Ohýbejte špičku k nártu, bota by neměla klást velký odpor.
- Ideálním střihem svršku obuvi pro nejmenší je kotníčková šněrovací bota. Drží totiž pevně nohu.
- Sami se v botách při zkoušení rádi projdete, nezapomínejte na to ani u dětí.
Ploché nohy
O tzv. plochonoží hovoříme, chybí-li klenba nebo je-li klenutí plosky nedostatečně vyvinuté. Je to nejrozšířenější vada dětských nohou – v raném věku se vyskytuje až u téměř poloviny dětí. V porodnici ale ortopedové zjistí necelé půlprocento abnormalit. Drtivá většina vad se tedy vyvíjí na noze dítěte mezi narozením a jeho šestým rokem.
Ploché nohy, ať už příčně, nebo podélně, pak mohou způsobovat bolestivé problémy s celým pohybovým aparátem po zbytek života.
Mnohdy se ale za plochou nohu považuje i to, co jí není. Naštěstí jde spoustu vad řešit „jen“ cvičením a korekcí návyků.
„Často k nám přicházejí rodiče s tím, že jejich dítě má ploché nohy. My však z našeho vyšetření na podoskopu zjistíme, že o plochonoží nejde, ale problém je například nedostatečná aktivace svalů nebo nerovnoměrné zatížení plosky a oslabení svalového aparátu. To se poté může projevovat vadným držením těla, šmajdáním, vbočenými kotníky, nohama do X nebo i skoliózou,“ upozorňuje fyzioterapeutka Alžběta Soldátová.
Ploché nohy mohou způsobovat celou řadu zdravotních problémů
Pokud se ukáže nějaká deformita či nesrovnalost ohledně správného vývoje, následují další funkční vyšetření a zjišťování rodinné anamnézy, včetně otázek o motorickém vývoji dítěte během prvního roku života. Podle fyzioterapeutky je třeba detekovat, zda se jedná o ortopedický problém, který řeší lékař, nebo jde o problém funkčního charakteru. Pak jej lze zvládnout v rámci aktivní fyzioterapie.
„Postavení nohy je možné ovlivnit pomocí stimulace plosky, naučením správných pohybových stereotypů při každodenních činnostech nebo třeba cvičením s aktivní klenbou v optimálním nastavení segmentů, které může být pro děti zároveň i zábavnou hrou,“ uzavírá Alžběta Soldátová.
Pozor na baleríny a žabky. Nohy deformují stejně jako vysoké podpatky
Jak správně chodit bosky?
Víte, že podle výzkumů dnes dopřává dětem pohodu chůze na boso třeba po trávě nebo po písku znatelně méně rodičů, než tomu bylo dříve? A to je chyba.
- Dítě si bosky na přirozeném povrchu správně posiluje svaly i vazy chodidel, zpevňuje tak naprosto nenásilnou a vlastně bezpracnou cestou nožní klenby a učí se správnému držení těla.
- Vyhněte se tvrdým povrchům jako asfalt či beton. Nárazy při každém kroku i na domácí podlaze bez koberce vytvářejí nápor na klouby.
- Bačkory ale mohou dítěti překážet při klekání či pohybu po všech čtyřech končetinách. Řešením mohou být protiskluzové ponožky, které bývají silnější než ty obyčejné. Alespoň trochu tlumí nárazy a zajistí, že ratolest neuklouzne.
- Vychytávkou poslední doby jsou i tzv. koberce s kořeny. Jde o klasický koberec, který v sobě má strukturu připomínající kořeny jemně vystupující nad zem. Chůze jako po lesní cestě je příjemná a stimuluje chodidla. Lze je objednat na internetu a kutilové je zvládnou i vyrobit.
