Hlavní obsah

Děti umí být ve vynucování sladkostí důsledné, rodiče mnohdy podlehnou

Novinky, Bohumila Kunertová

Každý rodič určitě minimálně jednou zažil situaci, kdy jeho dítko v obchodě úpěnlivě žadonilo o koupi nějakého pamlsku, který vidělo v televizi a svou žádost dávalo dostatečně hlasitě najevo. Svět reklamy stále více dopadá i na nejmenší, a čím více se děti dokážou s reklamou ztotožnit, o to více pak vyžadují koupi daného produktu, i přes časté protesty rodičů.

Foto: Profimedia.cz

Děti umí být při vyžadování oblíbené laskominy velmi neodbytné.

Článek

Nejen rodiče se jistě shodnou, že vliv reklamy na naše životy je velký, i když to možná jako dospělí už natolik nevnímáme. Nadměrná propagace různých produktů pomocí reklam v rozhlase či televizi nás neustále zásobuje informacemi, jak je daný výrobek vhodný a jak jeho koupí ušetříme čas, nebo že je z hlediska zdraví nejvíce prospěšný.

Mnozí dospělí tak pod tímto "neviditelným" vlivem automaticky nakupují právě ty produkty, které se v reklamách objevují nejčastěji. U dětí je to podobné. Profesorka Dina Borzekowkiová ze školy Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health se proto rozhodla zjistit, jak je to přesně s vlivem reklamy u malých dětí a jak často takové děti vyžadují danou věc, kterou v reklamě viděly.

Čím častěji to vidím, tím víc to chci 

Průzkum proběhl mezi 64 matkami zhruba tříletých dětí. V průzkumu se zjišťovalo, kolik času tráví malé děti u televize a nakolik pak vyžadovaly specifické potraviny určené právě pro ně, které tam viděly. Výsledek rozhodně není překvapením, ale mohl by dobře posloužit jako varování pro rodiče i firmy, jak zlepšit boj s obezitou.

Výsledky jednoznačně prokázaly přímou úměru mezi dobou strávenou u televize (a to i u větších dětí) a mírou "chtivosti" daného produktu, především pak sladkostí a sladkých nápojů. Čím častěji v televizi vidí děti dané jídlo, o to více jsou pak schopné ho vyžadovat při nákupu, a to "za každou cenu". Výsledkem pak mnohdy bývají nepříjemné hysterické scény.

I u způsobu vyžadování daného produktu u dětí ale existují rozdíly. Vědci jejich "žadonění" rozdělili do tří základních skupin: neodbytné žadonění, neodbytné žadonění testující hranice možností a manipulativní žadonění. Náruživost posledních dvou zmíněných typů se přitom se zvyšujícím se věkem zvyšuje a zintenzivňuje.

Podle dalších zjištění je největší intenzita žadonění mezi 10. - 11. rokem věku, s postupným dospíváním pomalu klesá.

Jak řešit dětský nátlak

Jelikož děti dokážou být ve vynucování určitých věcí opravdu vytrvalé, jen málokdy vyřešíme problém tím, že budeme dělat, že nic neslyšíme. Jaké řešení je ale to správné? Rozhodně asi ne koupit dítěti vždy to, co si přeje, ať už jde o jídlo nebo hračku.

Každopádně co rodič, to trochu jiný názor. Někteří by nejraději striktně omezili množství reklamy specifikované přímo na děti (36 %), jiní čas od času podlehnou, a pro svůj klid dítěti danou sladkost koupí. Jsou ale rodiče (a převážně matky), které téměř pokaždé trpělivě dítěti vysvětlují, proč se nemůže koupit zrovna to nebo ono (35 %).

Omezení reklamy se ale asi jen tak realitou nestane, a tak se zdá jako nejvhodnější volba striktně regulovat dané požadavky dítěte. "Na nastavení pravidel u dětí není nikdy pozdě," uvádí jedna z respondentek, matka tří dětí (14, 10 a 6 let).

Pokud už dítěti slíbíte koupit nějaký pamlsek, je dobré to splnit. Na druhé straně si za tím ale musíte stát a nakupování dalších laskomin už nepovolit. Jakmile totiž párkrát povolíte, i malé dítě asi zapamatuje, že postupným žadoněním dosáhne svého cíle. A se zvyšujícím se věkem se to bude jen a jen zhoršovat.

Související témata:

Výběr článků

Načítám