Děti nejvíce motivuje ke sportu, když jim rodiče ponechají volbu výběru

Při motivaci ke sportu je velice důležitým faktorem respektování zájmů dítěte o sportovní disciplínu. Jak z mezinárodního průzkumu, tak i z výpovědí českých olympioniků je zřejmé, že podpora svobodné volby dítěte je pro dosažení sportovního úspěchu velmi podstatná.

Nicméně u nás tomu tak často nebývá. Přehnané ambice rodičů, ale i touha po bezstarostném životě dítěte vedou k upřednostňování sportů, které jsou buď in, nebo se u nich předpokládají slušné výdělky. Což samozřejmě není dobře.

Rodiče tak mohou výrazně ovlivnit úspěch svých dětí již na úplném počátku, když se sportem začínají.

Na základě průzkumu společnosti Procter & Gamble, partnera Mezinárodního olympijského výboru a projektu Děkuji maminko, mezi olympioniky a jejich matkami žádný sportovec nedosáhne maximálního výkonu, pokud doma nemá pozitivní atmosféru. Většina rodičů úspěšných olympioniků je na své děti patřičně hrdá, ale to neznamená, že by pomocí svých dětí získávali sociální prestiž. Obvykle je tomu naopak. Rodiče podporují své děti a s velkou pokorou přijímají jejich úspěchy i neúspěchy a vše sledují z pozadí.

Přestože rodinu tvoří vždy oba rodiče, matka u sportovců hraje často mnohem důležitější roli. Vzpomeňme například matku Jaromíra Jágra, která mu v podstatě neustále utváří to nejlepší zázemí.

Obrovskou podporu u své maminky má i rychlobruslařka Martina Sáblíková. „Bylo to pro mě hodně těžké, když Martina odjížděla na měsíce pryč. V tu dobu se rychlobruslení věnoval i její bratr, doma tak bylo hodně smutno. Když to bylo trochu možné, snažila jsem se za nimi po Evropě jezdit a aspoň chvíli si užívat společné chvíle,” svěřila se Eva Sáblíková.

I ona by samozřejmě chtěla být neustále s Martinou, ale to není možné. „Chodím do práce, Martina se navíc musí soustředit na závody a tréninky. Toto je prostě úděl maminek sportovců,“ vysvětluje Eva Sáblíková.

I když někdy nebylo snadné Martinu ve sportu podporovat, její matka udělala vždy maximum proto, aby Martina nemusela se závoděním skončit. „Snila jsem sny svých dětí a dělala maximum toho, co může maminka dělat,“ dodává matka Martiny.

Přestože čím dál víc matek preferuje rovnocenný přístup k dítěti s respektem k jeho potřebám a podporují vlastní rozhodování dětí, mezi Češkami dominují ženy vyžadující po dětech především disciplínu. Z pohledu olympioniků ale tento přístup nepatří k nejlepším.

Předností matek olympioniků byla vždy spíše submisivita, trpělivost, skromnost a empatie. I díky těmto vlastnostem neustále stály v pozadí svých úspěšných dětí, aniž potřebovaly získávat obdiv okolí. Naopak vždy zajišťovaly a stále zajišťují svým dětem maximální servis, který vede k utváření pozitivního sociálního zázemí.