Článek
"Dětský organismus si neumí poradit s dávkou doporučenou dospělým, což je denně 20 až 30 gramů vlákniny. Proto je vhodné zařazovat celozrnné pečivo pozvolna s přibývajícím věkem," vysvětluje Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.
Pečivo je podle ní dobrým zdrojem sacharidů, které jsou nejrychleji využitelným zdrojem energie. V jídelníčku by měly tvořit 55 procent denní dávky. Bez dostatečného příjmu sacharidů by dítě nemělo dost energie na fyzické aktivity i na správný růst a vývoj.
Kojenci příjmají vlákninu z mléka
Kojenci mají vlákninu zastoupenou v mateřském mléce takzvanými oligosacharidy, což je rozpustná vláknina. Oligosacharidy jsou i v umělé výživě. Tento druh vlákniny posiluje imunitu, zlepšuje průchod potravy střevem a snižuje plynatost.
Odborné společnosti doporučují, aby byla vláknina zaváděna nejdříve 17. týden, nejpozději 26. týden života, a to formou nemléčných příkrmů, jako ovoce a zelenina.
Děti mladší deseti let by měly vlákninu dostávat podle následujícího vzorce: k věku dítěte se připočte pět gramů vlákniny. Například šestileté dítě by mělo mít 11 gramů vlákniny na den. Jak dítě roste, množství vlákniny v jídelníčku stoupá.
Vláknina je důležitá
Vlákninu samozřejmě není dobré z jídelníčku úplně odstranit. Pouze regulovat, protože i ona má své výhody. Například přispívá k prevenci nemocí srdce a cév, rakoviny či obezity.
Další výhodou je i to, že tělo vlákninu neumí využít, tudíž se po ní nepřibírá na váze a navíc navozuje pocit sytosti.
Svačina dětí se liší podle věku. U dětí do deseti let má převažovat bílé pečivo a ovoce, u starších dětí a dospělých naopak. Bílé pečivo zasycuje na kratší dobu, protože má vyšší takzvaný glykemický index. Ten klesne, když se pečivo namaže kvalitním rostlinným tukem. Dítě vydrží déle syté.
Rodiče někdy ve snaze, aby dítě nebylo tlusté, mu nabízejí nízkotučné mléko, jogurty a sýry a pokrmy připravují prakticky bez tuku. To je chyba, dítě tuky potřebuje jako zdroj energie, pro správný růst a vývoj, pro využití vitaminů rozpustných v tucích a pro tvorbu hormonů.
Mezi druhým a čtvrtým rokem stačí dítěti dvě až tři porce pečiva nebo obilovin denně, děti starší čtyř let potřebují tři až čtyři porce, dospělí tři až šest porcí. Jedna porce je jeden krajíc chleba, rohlík či houska, hrneček rýže či těstovin nebo cereálií. Mají být součástí každého jídla, více sacharidů je vhodné jíst dopoledne, kdy se s nimi tělo lépe poradí.