Co všechno může ovlivnit zdraví dítěte

Pro ženy, které trpěly poruchou příjmu potravy, bude obtížnější se dostat během následujícího půlroku do jiného stavu. Dvakrát častěji než ty, které s jídlem neměly žádné problémy, budou muset přistoupit k asistované reprodukci. Informuje o tom studie britských gynekologů v časopise International Journal of Obstetrics and Gynaecology.

Studie vychází z údajů o 11 tisících Britek v oblasti Bristolu, sledovaných v době před otěhotněním. Vyhodnocení údajů provedli vědci v londýnských nemocnicích King’s College a University College.

Čtyřiceti procentům žen, které se podrobily úspěšné léčbě bulimie nebo anorexie, se nepodařilo dostat do jiného stavu dříve než po půl roce, zatímco u zdravých žen se takový problém vyskytl jen ve čtvrtině případů. Léčbu neplodnosti muselo podstoupit 6,2 procenta nemocných, zdravé ženy ji potřebovaly jen zcela výjimečně – v necelých třech procentech. Na druhou stranu však ženy, které v minulosti trpěly poruchami příjmu potravy, častěji otěhotněly neplánovaně.

Z celkem 11 088 zkoumaných žen v počátečních měsících těhotenství většina (96 procent) uvedla, že nikdy v minulosti poruchami příjmu potravy netrpěla. Bulimii přiznalo 171 žen (1,5 %), anorexii 199 (1,8 %) a 82 budoucích matek (0,7 %) připustilo, že v minulosti měly obě poruchy. Neplánovaně počalo 41,5 procenta žen s anorexií, zatímco ve většinové „zdravé“ skupině byla nechtěných početí necelá třetina (28,6 %).

„Relativně vysoký výskyt neplánovaných těhotenství u anorektiček potvrzuje, že tyto ženy podceňují pravděpodobnost šance na otěhotnění,“ napsala Abigail Easterová z psychiatrického institutu londýnské King’s College s tím, že dosud byla souvislost mezi poruchami příjmu potravy a těhotenstvím přehlížena.

„Náš výzkum ukazuje, že u takto postižených žen je dosažení gravidity komplikované. Ženy, které uvažují o potomkovi a měly tuto poruchu, by měly vyhledat konzultaci s odborníkem,“ shrnula Easterová.

Závěry výzkumu rovněž vysvětlují zdánlivě nejasné důvody potřeby léčby neplodnosti u některých žen. Easterová doporučuje lékařům prověřovat u těchto pacientek minulé stravovací návyky. „Poruchy příjmu potravy jsou velmi závažným onemocněním, jehož následkem je v jistém smyslu podvýživa organismu,“ doplnila dietoložka Mary Georgeová.

Upozornila, že přehnané podléhání módnímu diktátu, který jednoznačně preferuje štíhlou postavu, může dívkám a mladým ženám v budoucnu přinést značné komplikace.

Letos v létě lékaři poukázali na další souvislost schopnosti otěhotnět – se stavem chrupu. Někomu se to může zdát až komické, ale šanci na otěhotnění může ovlivnit i taková drobnost, jako je používání zubní nitě.

Australští lékaři na červencovém kongresu gynekologů a porodníků ve Švédsku informovali o studii, podle které špatná péče o zuby může zkomplikovat dosažení těhotenství. Zatímco zdravé ženy většinou otěhotní po pěti měsících snahy o početí, nenápadný zánět dásní může tuto dobu prodloužit až o dva měsíce.

Parodontóza – vleklý zánět dásně v okolí zubů – totiž znamená poškození normálního fungování organismu. Již dříve byla prokázána souvislost této nemoci se srdečními onemocněními, diabetem II. typu, potraty a sníženou kvalitou spermatu.

„Dosud neexistovaly údaje o tom, jak může zánět dásní negativně ovlivnit šanci na otěhotnění,“ uvedl studii univerzity Západní Austrálie Roger Hart.

Lékaři prošli záznamy 3,5 tisíce žen, které usilovaly o otěhotnění. U asi deseti procent, kterým se to nedařilo, zjistili v krvi vyšší hladiny látek vypovídajících o probíhajícím zánětlivém procesu. Další analýzy potvrdily, že u podstatné části z nich se jednalo o zánět dásní. Ten zmizel poté, co ženám bylo doporučeno používání zubní nitě. Následně se šance na otěhotnění z této skupiny vyrovnala šancím zdravých žen.

Novozélandští vědci přišli v červnovém vydání časopisu British Medical Journal s jiným překvapivým zjištěním, které by se dalo označit jako kuriózní, kdyby se nejednalo o tragédii. Pozice budoucích matek ve spánku ovlivňuje riziko narození mrtvého plodu, oznámil tým Aucklandské univerzity.

Na základě 460 porodů, z toho 155 se smutným koncem, dospěli k závěru, že spaní na zádech nebo na pravém boku do jisté míry zvyšuje riziko porození mrtvého dítěte. Ideální je spánek na levém boku, protože v této pozici nejsou v těle matky nijak blokovány tepny přivádějící krev k plodu do dělohy.

„Za potrat ve vysokém stupni těhotenství může být odpovědno mnoho faktorů, mezi jinými obezita, vysoký věk nastávající matky, vrozené dispozice nebo poruchy placenty. Řada případů však zůstává nevysvětlena,“ poznamenala v úvodu studie Daghni Radžasingamová z Královské porodnicko gynekologické kliniky v Aucklandu. „Naše studie, i když zahrnula jen malý vzorek, ukázala na jeden z neznámých faktorů,“ dodala.

Británie je v tzv. mrtvých porodech na jednom z nejvyšších míst mezi vyspělými zeměmi. Na tisíc porodů připadá už nejméně deset let 3,5 případu, přičemž bez zjevné příčiny zůstává třetina těchto tragédií.

K většině (98 procentům) porodů mrtvých dětí ve světě dochází podle údajů časopisu The Lancet v chudých a rozvojových zemích jako jsou Pákistán, Čína, Nigérie nebo Bangladéš, kde se mrtvé narodí každé 320. dítě. Na opačném konci žebříčku jsou Finsko a Singapur, kde k takovému případu dojde jednou na 500 porodů.

Letos se rozpoutala odborná diskuse také na téma kojení. Všeobecně ženy ve vyspělých zemích kojí méně než alespoň šest měsíců, jak Světová zdravotnická organizace před deseti lety doporučila. Mateřské mléko obsahuje všechny základní živiny potřebné pro kojence. Britští lékaři ale namítají, že začít s dokrmováním je vhodné už před tím, než dítě dosáhne věku půl roku, a to o dva měsíce.

Držet kojence půl roku výhradně na mateřském mléku se může na pozdějším vývoji negativně projevit, upozornili v posledním čísle časopisu British Medical Journal pediatři z londýnské University College. Může jim prý hrozit nízká hladina železa a může se vyvinout základ pro alergie na některé potraviny.

„Doporučený půlrok podle WHO vycházel ze studií 16 zemí, z nichž sedm patřilo do rozvojového světa, kde je omezený přístup k nezávadné vodě a vhodným dětským potravinám. Doporučení tak mělo snížit ohrožení kojenců infekcemi a růstovými poruchami,“ upozornila Mary Fewtrellová.

„Četné západní země včetně 65 procent členských zemí Evropské unie ale dnes tuto cestu nevolí,“ řekla pediatrička a poukázala na tři desítky novějších výzkumů, které ukazují, že přikrmování kojenců před dosažením věku šesti měsíců nejenže nepředstavuje žádné komplikace, ale naopak může vyřešit některé problémy.

Americký výzkum z roku 2007 podle ní ukázal, že s časným přikrmováním kojenců klesá například riziko vzniku anémie. Švédská studie zase prokázala, že rozhodnutí o oddálení příjmu lepku do doby po půl roce mírně zvýšilo výskyt poruch trávicího traktu, ale po odvolání tohoto doporučení se incidence (počet výskytu nemoci) opět snížila.

„Když se podíváme na čísla, je u nás řada zdravých dětí, které byly dokrmovány ještě před tím, než jim bylo půl roku – to je pro mne pádný argument,“ shrnula Fewtrellová svou výzvu, aby Británie toto doporučení odvolala. Někteří kolegové s ní ale nesouhlasili.

„Takový přístup je třeba odmítnout,“ oponovala v diskusi k článku Janet Fyleová z Královské koleje pro porodní asistentky. „Byl by to krok zpátky, nahrávající lobby výrobců dětské stravy. V rozvojových zemích je dost případů úmrtí kojenců v důsledku předčasného podávání tuhé stravy – jejich trávicí ústrojí ještě není schopno ji strávit a někdy ani přijmout.“

Redakce diskusi uzavřela prohlášením britského ministerstva zdravotnictví. „Mateřské mléko obsahuje vše, co půlroční kojenec potřebuje, proto tuto výživu doporučujeme jako optimální. Pokud chce matka svému dítěti podávat před dosažením věku šesti měsíců i jinou stravu, vždy by se měla poradit s odborníkem,“ uvádí ministerstvo.

Už před rokem měla tato debata předehru v „boji“ o techniku vyživování mateřským mlékem. Socioložka Ellie Leeová z univerzity v Kentu napadla úzkou ministerskou formulaci, která na první místo v technikách staví kojení, teprve potom odsávání mléka z prsu a jeho podávání v lahvi a až hluboko dole jako zavrženíhodnou metodu výživu umělým mateřským mlékem.

Vyslovila se jménem řady pediatrů a psychologů proti tomu, aby podávání mateřského mléka z lahve bylo odsuzováno jako pohodlnost a projev nedostatečně „vřelého“ vztahu matky k dítěti. „Je třeba respektovat, že některé ženy preferují komfort nebo se zdráhají kojit, když k tomu nemají soukromí,“ řekla. Argument o strachu z nepříznivé změny postavy odmítla jako pověru s odkazem na existenci vhodných typů podprsenek.

Tradiční vlnu odporu ale vyvolalo její absolutorium pro krmení kojenců umělým mlékem. Všeobecně rozšířené argumenty proti tomuto způsobu výživy označila ve velké míře za nepodložené pověry, jež nemají oporu v odborných pracích ani ve statistikách.