Článek
Nabídka různých metod a kurzů je poměrně široká, ne všechny však respektují specifika výuky dětí. Pokud chtějí mít rodiče jistotu, že bude jejich dítě kurz bavit a zároveň přinese požadované výsledky, měli by se při výběru vhodné metody řídit následujícími jednoduchými zásadami.
Výuka u dětí prochází přes silné pozitivní emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Dětští psychologové proto jako nejvhodnější doporučují takové metody výuky, kdy si děti cizí jazyk osvojují podle stejných principů jako jazyk mateřský. „Děti se učí vše hrou a smíchem a stejně by měla být vedena i výuka. Než učit děti slovíčka, učme je rovnou celé věty tak, jak jsme je učili mluvit v mateřském jazyce. Učme je písničky, básničky, říkadla, používejme hodně obrázků,“ uvedla dětská psycholožka Tamara Cenková.
Výuka cizího jazyka je pro dítě spojena především s osobností, která ho vyučuje. Učitel by proto měl mít nejen výbornou znalost jazyka, ale důležité jsou také osobnostní předpoklady. Výuka dětí vyžaduje citlivý přístup zkušeného pedagoga, který ví, jak s dětmi pracovat, dokáže je povzbudit, motivovat a nadchnout tak, aby se na hodiny těšily. „Aby byla výuka efektivní, měla by být pro dítě učitelka kamarádkou, která ho pro jazyk nadchne,“ řekla Tamara Cenková. Důležitá je také pozitivní zpětná vazba učitele na snahu dětí mluvit cizím jazykem.
Osm dětí v hodině je maximum
Každé dítě je přirozeně soutěživé a miluje kolektiv. Při výuce v malé skupince si děti navzájem poskytují potřebnou interakci a vyučovací hodina je zábavnější. Maximální počet vhodný pro výuku cizího jazyka však nesmí překročit osm dětí v jedné vyučovací hodině.
Nezbytnou součástí každého výukového programu jsou kvalitní materiály, a to nejen tištěné podklady, ale v případě výuky jazyka také autentické zvukové nahrávky. Učebnice a pracovní sešity musí být pro dítě atraktivní, přitom respektovat úroveň jeho znalostí a odpovídat věku a aktuálnímu stupni psychomotorického vývoje.
Děti jsou obecně nadšené pro nové věci a se správnou metodou a výukovými materiály se učí snadno a rychle. Je však důležité, aby mohly ve výuce cizího jazyka plynule postupovat a rozvíjet se. Pokud musí opakovat stále stejné věci nebo začínat s výukou od začátku, ztratí motivaci. Rodiče by proto měli dopředu myslet na možnost pokračovat dále ve výuce.
„V případě, že rodiče najdou učitele s dostatečným pedagogickým vzděláním, prověřenou metodikou, hravou formou výuky přiměřenou věku a duševnímu vývoji dítěte, nebude výuka dítě žádným způsobem zatěžovat,“ shrnuje Tamara Cenková. „Například výuka uznávanou metodou Helen Doronové Early English je pro děti zábavná a přirozená. Děti si v hodinách v podstatě hrají, aniž by tušily, že právě objevují angličtinu,“ dodala.
Učení dětí je zábavnější než u dospělých
„Naučit se, jak učit děti bylo složité a je to diametrálně odlišné od učení dospělých. Na druhou stranu je učení s dětmi mnohem zábavnější. Dětičky to učitelům hezky vrací tím, když začnou používat první slova a hezky vše komolí dohromady,“ řekla Novinkám lektorka metody Helen Doronové v Rudné u Prahy, Kristýna Pragerová.
Vysvětlila, že „na kurzy Baby´s Best Start (BBS), což jsou kurzy pro děti od tří do 22 měsíců, chodí rodiče s dětmi, což nám učitelům zjednoduší hodinu tím, že nemusíme děti odněkud nosit, či nahánět do sezení v kolečku“. Rodiče si děti hlídají sami. V tomto kurzu se rodiče učí, jak si s dětmi hrát, jak vyrábět hračky z papíru, toaletních ruliček atd. Děti totiž více upoutá hračka, která se vyrobí, než která se koupí. Celkové učení je založeno na denním poslechu CD (2x denně) a rodiče si při poslechu právě s děťátkem mohou doma hrát tak, jak se naučili v hodině od učitele.
Učení v kurzu English for Infants, což je kurz pro děti od 18 měsíců do 4 let, je rozdílné. Zde dítě může být již samo, není tolik vázáno na rodiče, ale učí se hrát si s dětmi stejně starými, měnit si hračky, ale také si povídat s učitelem v cizím jazyce, který si hodně rychle osvojuje. Učí se zde už celé věty i gramatické fráze. „Pro děti je to lehčí v tom, že je do ničeho nenutíme. Děti prostě začnou jazyk používat, až když sami chtějí,“ říká Kristýna Pragerová.
Nejjednodušší je podle ní mít v hodině žáčka, který ostatní táhne, a děti opakují po něm. Rodiče jsou pak v hodině spíše jako dohled a nezasahují učiteli do výuky. „V mých hodinách u školkových dětí už převážně rodiče jen děti přivedou na hodinu a já zde s nimi válčím sama. Je to zábava. Učení je velice rychlé, nesmí hlavně děti začít nudit. Každou hodinu, i když se opakujeme, používám stále nové věci, aby se děti neustále na něco těšily. Hodina se skládá z 25 % nových věcí a 75 procent opakování,“ řekla.
