Článek
Mnohé ženy se obávají bolestí, samotného přirozeného porodu i jeho následků, a proto přicházejí za svým gynekologem s přáním porodu císařským řezem. Často si však neuvědomují, jaká pozitiva přirozený porod přináší a naopak jaká obnáší rizika porod císařským řezem. Před dobrovolným podstoupením operativního porodu tak varuje i Světová zdravotnická organizace.
Bolest sice k vaginálnímu porodu patří, ale to neznamená, že si s ní žena nedokáže poradit. Naopak tělo těhotné je na bolest fyziologicky připraveno (žena má vyšší práh bolesti, než před otěhotněním). Je tak velká pravděpodobnost, že ji zvládne sama bez zásahu porodníků. A když nezvládne, pak vždy existuje řada možností k tlumení bolesti.
Vyšší riziko nemocnosti dětí
Císařský řez by tak měl být veden jen v případech, kde je ohrožen plod, matka či tam, kde vaginální porod představuje příliš vysoké riziko. V těchto okamžicích má skutečně smysl a je to zcela nenahraditelný zachraňující výkon.
Je to i z důvodu složitější poporodní adaptace novorozenců porozených císařskými řezy a pak zejména kvůli zdravotním rizikům, jež novorozencům hrozí v budoucnosti. „Již dlouho jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu I. typu a neurovývojových poruch, mezi které se řadí i poruchy autistického spektra,“ upozorňuje MUDr. Jan Smíšek, neonatolog a pediatr z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Rozvoj těchto chorob v dětství může zvýšit riziko dalších, takzvaných nepřenosných (civilizačních) chorob v dospělosti a celoživotně narušovat zdraví jednotlivce. V nových výzkumech se ukazuje, že jedním z důvodů, který stojí v pozadí těchto problémů, je narušení vývoje novorozeneckého mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které za fyziologických okolností při vaginálním porodu a bezprostředně po něm kolonizují zažívací trakt a kůži novorozence.
Přirozený rozvoj pestrého mikrobiomu hraje významnou úlohu v celé řadě fyziologických procesů souvisejících zejména se zdravým rozvojem imunitního systému. Narušení vývoje mikrobiomu může vést k narušení zásadních regulačních procesů organismu a tím podpořit vznik celé řady chorob. Tyto skutečnost by si měly uvědomovat zejména rodičky, které se rozhodují o provedení císařského řezu bez jasné zdravotní indikace.
Bohužel ne ke všem těhotným ženám se dostávají správné informace. Proto se chtějí nyní odborníci zaměřit na školení porodních asistentek, jejichž role je v péči o těhotné nezastupitelná. Tým lékařů a porodních asistentek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (porodnice „U Apolináře“) tak pro ně připravil unikátní program „Jak naučit učit“.
„Ten má za cíl naučit porodní asistentky komunikaci s těhotnými, tak aby získaly, co možná nejobjektivnější informace o porodu. Pro tyto účely bylo v porodnici „U Apolináře“ vybudováno tzv. AVE centrum,“ vysvětluje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.
V České republice je v současné době 94 porodnických zařízení, z toho 20 specializovaných na intermediální péči (zejména pro předčasné porody po 32. týdnu těhotenství) a 12 perinatologických center (v nich se řeší nejzávažnější těhotenské patologie, zejména předčasné porody před 32. týdnem). V roce 2016 se v Česku narodilo 105 tisíc dětí. Perinatální mortalita činila v loňském roce 5,01 ‰. Pravděpodobnost, že v České republice žena zemře v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím je 1: 9 000. |