Česko se potýká s nedostatkem pěstounů. Jak se jím můžete stát?

Radka s manželem si své první dítě vzali do péče už v roce 2012. V té době připadalo na celou republiku zhruba dvacet pěstounů. S manželem se rozhodli pro přechodné pěstounství hlavně z důvodu, že jim tento režim umožňuje systém kdykoliv opustit.

„Vzhledem k našemu věku a nadcházejícím povinnostem k našim rodičům jsme se rozhodli pro přechodné pěstounství,“ vysvětlila Radka, proč zvolili tuto variantu, kdy u nich dítě může být maximálně 12 měsíců.

Dodává také, že rozhodnutí bylo v podstatě na celé rodině, tedy i na jednom z mladších synů, který s rodinou stále bydlel. „Rozhodnutí bylo i na synovi. Do uzavřené rodiny přinesete někoho neznámého a ještě malého, později ho všichni berete jako svoje dítě,“ vysvětluje Radka, která měla s manželem v péči už jedenáct dětí.

Rozhodují se ale po každém předání, zda v pěstounství budou pokračovat. Podle Radčiných slov jim pomalu ubývají síly, a proto je prý důležité, aby přibylo více náhradních rodičů, kteří by dětem mohli dát to, co potřebují a pomohli jim tak nastartovat kvalitní život.

Pokud se pěstoun rozhodne do své rodiny přijmout dítě, musí zajít na úřad, na orgán sociálně-právní ochrany v místě bydliště a tam přednést svou prosbu. Tam by mělo dojít k seznámení pěstouna se vším, co tento proces obnáší a dále je potřeba vyplnit žádost.

Následuje šetření v rodině, kdy sociální pracovnice navštíví rodinu a zkoumá, zda splňuje vhodné podmínky pro přijmutí dítěte. Dál musí pěstoun projít speciálním školením. To se ale liší jak pro dlouhodobé, tak pro přechodné pěstouny.

„Pro přechodné pěstouny je to 72 hodin, ale podle mě je to absolutně nedostatečné. Pěstoun musí s dětmi umět pracovat a u těch přechodných nikdy nevíte, jaké dítě k vám přijde,“ vysvětluje Radka, podle které je důležité, aby se všichni pěstouni každý rok dovzdělávali. Posledním krokem je ještě psychologické posouzení.

Celý maraton může trvat i rok. Když toto všechno potencionální pěstoun splní, dostává se do evidence.

Radka s manželem se specializují hlavně na novorozence, přičemž Radka zdůrazňuje potřebu kvalitního vzdělávání pěstounů i proto, že mnoho dětí může vyžadovat mnoho jiných potřeb a pěstouni s nimi musí umět pracovat.

Od pěstounské péče může také odrazovat její náročnost, jak fyzická, tak finanční. Když Radka s manželem začínali, neměli moc velké ohodnocení a pokud u nich dítě nebylo, nedostávali od státu nic.

To ale změnila novela z roku 2013, díky které jsou pěstouni důchodově a zdravotně pojištěni. Stát jim platí i v době, kdy u sebe dítě nemají a jsou tedy „na dovolené“. Rodina sice dostává příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jenže ten dlouho nebyl valorizován, a tak z něj místo potřeb pro dítě museli platit třeba nájem nebo jídlo.

Další změnu přinesla novela z roku 2022, kdy je tato odměna vázána na minimální mzdu. Znamená to, že se bude postupně valorizovat tak jako minimální mzda.

„Je mnoho pěstounů, kteří z této odměny museli zaplatit nájem nebo základní potřeby, a protože byli v kritických finančních situacích, museli pěstounství ukončit,“ říká Radka, která má naštěstí manžela, který stále pracuje.

„Ve společnosti se říká, že to pěstouni dělají jenom pro peníze, jenže pro peníze se to dělat nedá. Ty děti musíte nějak zabezpečit, a to žádné peníze nevynahradí,“ doplňuje Radka, pro kterou je velikou ctí miminka doprovázet v krátkém úseku jejich života, který podle zákona stanovuje maximální délku trvání, po kterou může být dítě v rodině, na jeden rok.

Během této doby se sociální pracovnice snaží najít buď novou rodinu, kde by dítě bydlelo už natrvalo, nebo uzpůsobit podmínky v biologické rodině.

Když se Radka s manželem začali o pěstounství zajímat v roce 2009, bylo jich prý na celou republiku patnáct. V roce 2012 kolem dvaceti a pak prý přišel velký boom, kdy všichni chtěli pomáhat a najednou bylo až 800 pěstounů.

„To bylo asi tak před třemi, čtyřmi lety. Od té doby noví nepřicházejí nebo přicházejí málo a ti, co jsou v systému už dlouho, jsou unavení a v podstatě odcházejí. Ať už ze zdravotních, z rodinných důvodů, protože je to velice náročné a spousta lidí, aby raději neublížila dětem, tak skončí. Protože když nejste odpočinutí a zdraví, nemáte dostatek sil a energie, tak nemůžete pomáhat druhému, dítěti. Je strašně důležité, abychom my byli v pohodě a mohli potom o děti pečovat,” říká Radka s tím, že stát by nové a mladé pěstouny potřeboval jako sůl.

Více informací...

Pokud vás zajímá téma pěstounství a adopce, pak právě vám je určen projekt Adopce.com, který je realizován na základě partnerské spolupráce Nadace Terezy Maxové dětem a Střediska náhradní rodinné péče. Je určen zájemcům o adopci či pěstounskou péči, ale i náhradním rodičům, kteří již dítě do své rodiny přijali. Hlavním cílem projektu je kvalitně informovat zájemce o jakoukoli formu náhradní rodinné péče.