Článek
Podle předsedy Společnosti pro plánované rodičovství a sexuální výchovu Radima Uzla je přístup žen a mužů k dárcovství, které vede ke vzniku nového života, rozdílný. Vajíčko je vzácnější materiál než ejakulát a ženy se na mateřství dívají jinak než muži. Žena vyprodukuje jedno vajíčko za měsíc a jeho darování je spojeno s hormonální přípravou. Navíc významnou roli hrají psychologické momenty. Žena dárkyně by mohla dítě, které se narodí, považovat za své.
Ženy, které jsou ochotny darovat svá vajíčka musí podstoupit nejprve hormonální léčbu - ta spočívá ve stimulaci vaječníků, tak aby vyprodukovaly na jednou více vajíček než pouze jedno. Díky hormonům může uzrát až 12 vajíček současně. Nicméně standardem bývá, že při punkci se odebírá max. 8 největších vajíček. Jen málokterá žena tuto přípravu dobře snáší, přeci jen je to velký zásah do organismu.
Navíc pro úspěšnost celého procesu umělého oplodnění je zapotřebí více vajíček. Ne každé vajíčko je po punkci z vaječníků potřebné kvality, proto se často použije jen část ze všech vyjmutých vajíček. Kvalitní vajíčka jsou poté oplodněna spermiemi. Bohužel ne každé vajíčko je úspěšně oplodněno a ne každé embryo se následně dobře vyvíjí. Z osmi vyjmutých vajíček tak můžou být k trensferu do dělohy vhodná pouze dvě kvalitní embrya.
Darování vajíček je anonymní
Dárkyní vajíček se může stát každá zdravá žena ve věku 18 až 34 let, která má alespoň jedno zdravé dítě a u níž jsou vyloučeny přenosné a geneticky podmíněné choroby. Darování vajíček je anonymní. Darování tkání a orgánů nesmí být předmětem komerce. Dárkyně však mají hrazeny náklady, a to ve výši 5000 až 10 000 korun.
Česká legislativa asistované reprodukce je podle Uzla zastaralá a je třeba vytvořit novou. Takový krok by podle jeho názoru mohl přispět mimo jiné i k větší právní jistotě potenciálních dárkyň vajíček.
Loni se v ČR narodilo 102 000 dětí. O umělé oplodnění je stále větší zájem, protože přibližně 15 procent párů je neplodných.
