Časté důvody, proč spolu rodiče a dospělé děti nevycházejí

Jako rodiče přicházíme s mnoha očekáváními, jaké naše děti budou – hlavně když do nich vkládáme všechny naše síly. Mnohdy se pak stává, že když něco z toho nesplní, ocitáme se s nimi kvůli tomu v rozporu.

Snaha osamostatnit se a řídit se vlastními názory je pak velkým kamenem úrazu, i když vlastně přesně takové dítě – tedy sebevědomé a nezávislé – chceme mít. Rozpory z toho vzniklé pak často stojí za tím, proč spolu rodiče a jejich dospělé děti nevycházejí.

Studie z roku 2020 například zjistila, že každý čtvrtý americký dospělý se svým rodičům odcizil. Důvody jsou různé – toxické chování, rozdíly v hodnotách a názorech nebo nedostatek podpory. Většina odcizení byla iniciována ze strany odrostlých dětí.

Odborníci odhalili některé z nejčastějších příčin.

„Jedním z hlavních důvodů, proč rodiče a dospělé děti bojují s udržením harmonického vztahu, je právě generační propast. V té se odrážejí odlišné zkušenosti, hodnoty a očekávání, které utvářely rozdílné doby. Rodiče mají řadu vlastních zkušeností, zatímco mladí jsou výrazněji ovlivněni současnou moderní dobou. Z toho vzniká řada nedorozumění a napjatých situací,“ uvádí poradkyně a specialistka na závislosti Clare Waismannová.

Jak dodává, chtějí-li mít rodiče i děti nadále pozitivní vztahy, je třeba je budovat nepřetržitě, k čemuž je třeba i empatie, ochota uznávat názory i zkušenosti druhých.

„Dalším velkým problémem jsou následky spojené s neřešením dřívějších problémů a velmi odlišná očekávání. Málo času investovaného do vzájemného porozumění a naslouchání vše jen zhoršuje. Komunikace je zásadním vodítkem, jak to napravit,“ tvrdí poradkyně Ruth Schimelová.

Jak již bylo řečeno, v dospělosti si chceme všichni řešit věci podle svého. Nevyžádané, i když možná dobře míněné rady od rodičů, do toho rozhodně nezapadají. Jenže ne všichni rodiče se dokážou se „ztrátou autority“ u svých dospělých dětí smířit.

„Přitom ponechat si občas své názory pro sebe je nejlepší způsob, jak podporovat růst vlastních dětí. Zkuste si užívat nový vztah se svými dospělými potomky a nesnažte se jim vše organizovat,“ nabádá Suzanne Geimerová, vedoucí projektu Special Angel, který pomáhá dospívajícím i jejich rodinám s řešením různých životních potíží.

„Úkolem rodiče je pomoci stvořit dospělého člověka a uvést ho do společnosti tak, aby se dokázal postarat sám o sebe. V určité chvíli je pak nezbytné, aby rodič ustoupil a umožnil dospělému dítěti dělat vlastní chyby a rozhodnutí, je to součást dospívání. Rodiče tu nebudou navždy. Mohou být i nadále k dispozici, když bude třeba s něčím poradit, ale zasahovat do života dospělého, nebo dokonce odsuzovat jeho rozhodnutí, je jen na škodu,“ vysvětluje knižní autor, poradce a psychoterapeut Merle Yost.

„Existují rodiče, kteří při výchově malých dětí mají tendenci ovládat každý jejich krok, případně za ně řešit sebedrobnější problém, který se naskytne. Jednoduše nenechají své děti v ničem rozhodovat. Pokud takový přístup přetrvá i do dospělosti, může být zaděláno na velký problém. Na jedné straně se mladý dospělý nebude umět rozhodovat a bude očekávat, že za něj rodič stále vše vyřeší. Na straně druhé, pokud se najednou bude chtít rozhodovat sám, může to vyústit ve velké rozpory s rodiči,“ tvrdí koučka Kathy Ramspergerová.

„Vztahy se vyvíjejí a mění, přičemž vztah mezi rodičem a dítětem je v tomto ohledu možná nejdramatičtější. Děti přecházejí od intenzivní potřeby svých rodičů v dětství k tomu, že je později v dospělosti sice stále potřebují, ale zároveň mnohdy i nenávidí,“ vysvětluje psycholožka Patricia O‘Gormanová.

Dospělost obecně nastává ve chvíli, kdy je dítě nezávislé. Dlouho se za toto období považovalo dosažení osmnáctého roku, podle mnohých vědců je to v současnosti u řady lidí ale téměř až kolem třicítky, přičemž nemalé množství dospělých je závislých na rodičích i v pozdějším věku.

Proč? Protože život je podle odborníků v mnohém složitější, i když se to tak nezdá. Jak dlouho taková podpora ale bude fungovat, to závisí na každé jednotlivé rodině. A na tom, jak budou členové schopni řešit potíže, které se objeví.

Výzvou pro děti často bývá otázka, jak projevit lásku a potřeby i v dospělosti, aniž by vypadaly, že jsou neschopné nebo závislé. Pro rodiče je pak největší vývojovou výzvou naučit se stanovit reálná očekávání, která pokud možno souzní s názory dětí.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny