Bezpečné cestování v těhotenství

Někdo namítne, jestli z těhotenství, které je přirozený, fyziologický stav, neděláme zbytečné drama. Dřív ženy porodily a během pár dní už zase pracovaly na poli. Jenže doba se příliš změnila. Změnil se způsob života, kondice lidí nebo třeba jejich možnosti. Naši předci si nemohli zaletět o dovolené k moři jako my. Jiná situace vyžaduje i jiná řešení.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) hrozí dnešním ženám v těhotenství vážnější zdravotní komplikace až v 15 % případů. Pravděpodobnost, že budou potřebovat dobrou zdravotní péči, je tedy v tomto období vyšší než jindy. Proto by jedním z hlavních hledisek, podle kterých si vybírají dovolenou, měla být i kvalita zdravotní péče v dané zemi.

Pro budoucí maminku jsou rizikové i problémy, které by pro ni za běžných okolností představovaly komplikaci, ale ne vážné nebezpečí nebo život ohrožující stav. Příkladem může být dehydratace po průjmu, případně vysoké horečky. Většina maminek netuší, že dokážou ve vážnějším případě vyvolat spontánní potrat.

Do méně rozvinutých oblastí proto také není vhodné cestovat v případě, že už budoucí maminka v minulosti potratila nebo má třeba rizikové těhotenství.

Ženy v jiném stavu trápí nejčastěji únava, pálení žáhy, zhoršené trávení, zácpa, vaginální výtok, křeče v nohou, častější močení, hemeroidy a oteklé nohy. Obvykle se dají zmírnit pomocí jednoduchých opatření, která jim doporučí lékař.

Rizikové jsou pro ně i různé infekce.

„Gravidita oslabuje imunitu ženy,“ říká Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., přední odborník na cestovní medicínu. „Snáz se pak nakazí různými infekcemi, které mohou následně ohrozit i plod.“

Jaké nákazy bývají nejčastější a nejnebezpečnější v těch oblastech, které chtějí navštívit, to jim řeknou v centrech nebo ambulancích cestovní medicíny. A poradí, jak jim předcházet.

Rizikové jsou pro ně i prostory, kde se sejde najednou hodně lidí. Letadla, letiště, plné autobusy a vlaky, nádraží atd. Pokud jde o běžné nákazy dýchacích cest typu chřipky, stoupá třeba v letadlech nebezpečí proto, že jimi cestují i lidé, kterým zjevně není dobře.

„Spousta z nich si myslí, že se v teple u moře vyléčí,“ říká docent Maďar. „Jaké riziko představují pro ostatní, o tom nepřemýšlejí. Snadno mohou zkazit ostatním dovolenou, včetně těhotných žen.“

Letecké společnosti obvykle umožňují létat ženám do 32. týdne těhotenství a některé dokonce až do 36. týdne. Záleží to i na vzdálenosti. Čím je let delší, tím může být rizikovější.

Gravidním ženám často hrozí zvýšené nebezpečí hluboké žilní trombózy, tedy vzniku krevních sraženin kvůli horšímu návratu žilní krve z nohou. Proto je potřeba, aby si vyžádaly místo do uličky, kde si je mohou snáz protáhnout, zvednout se, projít se a zacvičit si. Prostě povzbudit cirkulaci krve.

Součástí prevence je i nošení kompresních punčoch a také dostatečné pití vhodných tekutin, aby ženě nezhoustla krev a nezvýšilo se u ní nebezpečí vzniku sraženin. To ale znamená častěji chodit na záchod. I proto bývá výhodnější sedadlo do uličky.

„V těhotenství je také dobré, když ženy řídí automobil opatrněji,“ upozorňuje docent Maďar. „Gravidita u nich prodlužuje reakční dobu a snižuje schopnost soustředění.“

V autě nebo autobusu by žena měla vždy používat bezpečnostní pásy. Statistiky nehod ukazují, že bez nich bývají následky mnohem vážnější. Pro matku i pro plod. Jsou logicky zranitelnější a každé kilo navíc násobí při nehodě razanci nárazu.

Ženy v jiném stavu, zvlášť v pokročilém těhotenství, budou také hůř snášet vysoké teploty a vlhkost vzduchu. Lékaři jim navíc nedoporučují, aby navštěvovaly oblasti položené výš než 3600 metrů a v případě rizikového těhotenství výšky nad 2500 metrů nad mořem. Kvůli řidšímu vzduchu hrozí plodu nižší přísun kyslíku.

Těhotné by měly na cestách počítat s tím, že se častá ranní nevolnost může zhoršit v dopravním prostředku. A pokud si na ni vezmou nějaký lék, snadno u nich vyvolá třeba ospalost, zpomalí jejich reakční dobu, případně vyvolá i rozostřené vidění.

Návštěvu restaurací, ale i dalších veřejných míst jim může zkomplikovat to, že začnou jinak vnímat pachy a vůně. Třeba vůně smažených brambůrků, která jim normálně připadá lákavá, jim začne být nesnesitelně nepříjemná a vyvolává až nevolnosti. Kvůli tomu, jak se plod tlačí na močový měchýř, by měly své cesty a výlety plánovat tak, aby pro ně hygienické toalety byly relativně dostupné.

Zadržování moči kvůli špatné hygieně toalet nebo nedostatku záchodů bývá spolu s dehydratací jednou z hlavních příčin infekcí močových cest, a to i u cestovatelek, které nejsou těhotné.

Řada lidí jezdí do exotických zemí k moři proto, aby si tam žena odpočinula od napětí i stresů a snáz otěhotněla. To může mít nepochybně svůj význam a půvab, ale bohužel také rizika. Ne všichni o nich vědí a zvažují je.

Pokud se žena nakazí určitým typem infekcí do 14 dnů po oplodnění, hrozí jí odumření plodu a časný potrat. Projeví se jako krvácení a nemusí si ho ani uvědomit. Proto by páry měly zvážit možná pro i proti.

Nejrůznější nákazy v raném stádiu těhotenství jsou záludné také z jiného důvodu. Do 12. týdne gravidity se vyvíjejí orgány plodu. Pokud se matka nakazí určitými viry nebo bakteriemi, způsobí to někdy vrozené vývojové vady.

Závažné komplikace dokážou vyvolat i mírné infekce nebo dokonce bezpříznakové nákazy matky, případně vystavení se rizikovým faktorům, které u jiných osob nemoc nevyvolají.

„Například voda kontaminovaná virem hepatitidy E nemusí muži způsobit žádné potíže,“ vysvětluje docent Maďar. „Jeho těhotnou manželku a plod však dokáže ohrozit na životě.“

Vážné nebezpečí představují takzvané teratogeny, tedy různé faktory, které někdy způsobí vývojovou vadu plodu. Mezi ty biologické patří virus zarděnek nebo zdánlivě banální chřipky, cytomegalovirus, herpesviry, parvovirus B19, toxoplazma (parazit), treponema (bakteriální původce syfilidy) apod.

Z chemických teratogenů jsou to například pesticidy. Mohou být v potravinách i v přírodních lécích.

„V rozvojových zemích často chybí kontrola, jak zemědělci používají chemikálie a jak dodržují předepsané normy,“ vysvětluje docent Maďar.

Pokud se těhotná žena chce vydat na cestu do exotické ciziny, případně do rozvojových zemí, je pro ni nevhodný první trimestr, a naopak, relativně příznivé může být období mezi 18. až 24. týdnem gravidity.

„Měla by si však zaplatit nejlepší možné zdravotní pojištění na cesty,“ zdůrazňuje docent Maďar. „A určitě necestovat do míst s nízkou kvalitou zdravotní péče. Nemluvě o oblastech, kde se vyskytuje malárie, žlutá zimnice, horečka dengue, zika nebo spavá nemoc.“

Spoustu praktických rad, včetně toho, jak se očkovat, najdete v knize Ochrana zdraví na cestách právě od MUDr. Rastislava Maďara. Jedná se nejen o obecné zásady, které platí pro všechny, ale také o pravidla, jež pomohou budoucím maminkám.

Dobré je myslet na nečekané situace. Třeba při poruše auta lidem snadno dojde balená voda, takže musí využít místní zdroj nejasné kvality. Řada cestovatelů sahá po čisticích tabletkách s obsahem jódu. Jenže ty nejsou vhodné pro těhotné. Proto by cestovatelky měly mít s sebou speciální filtrační láhev, která dokáže vyčistit i vodu hodně znečištěnou. Dá se v ČR koupit za zhruba 1000 Kč.

Pokud se žena chce nebo musí vydat do exotické země, měla by se nechat očkovat ještě předtím, než otěhotní. V těhotenství lékaři standardně očkují jen proti chřipce a černému kašli (kombinovaná trojvakcína: proti záškrtu, tetanu, černému kašli).

Další očkování ženám běžně nedávají. Když dostanou očkování a následně zjistí, že byly těhotné, není to důvod k přerušení gravidity ani k zásadním obavám. Pravděpodobnost komplikací je extrémně nízká.

Některé státy vyžadují povinnou vakcinaci proti žluté zimnici, jinak člověka nepustí do země. V těhotenství se ale dávat nesmí. Žena může mít napsané v mezinárodním očkovacím průkazu (MOP), že je gravidní, místní úřady to však nemusejí uznat. Bez očkování by navíc riskovala zdraví a život. Na tuto nemoc neexistuje specifický lék a většina nakažených s těžkou formou infekce umírá.

Pokud se těhotná žena dostane do rizikového kontaktu se zvířetem, u kterého nelze vyloučit vzteklinu, musí se proti ní nechat očkovat bez ohledu na možná rizika pro těhotenství. V tomto případě totiž hrozí smrt u 100 % nakažených.

Těhotná žena by měla přijmout všechna možná preventivní opatření, aby se vyhnula zdravotní péči a hospitalizaci v rozvojových a exotických zemích.

Hrozí jí tam nákazy bakteriemi rezistentními na antibiotika, nesprávný postup při diagnostice nebo léčbě, nedostatečné vybavení potřebným zařízením a léky, ale třeba také předepsání pilulek, které mohou poškodit vyvíjející se plod.

Konkrétně jde o tyto léky: